*z pohledu Cailin*
"Lásko?" zeptal se mě jeho chraplavý hlas, protože jsem věděla, že je rozespalý, letěli jsme už asi 5 hodin, takže jsme tak trochu usínali "hm?" odpověděla jsem pořád se zavřenýma očima a užívala si jeho přítomnost, protože tohle je po několika dnech, co jsme takhle spolu. "Jen, že jsi nádherná" vlepil mi pusu na čelo.
Vzbudilo mě jemné drcání do ramene. Rozlepila jsem oči a zamrkala byla tma, teda jako venku. Počkat? Byl to jenom sen nebo vzpomínka? Byl to sen nebo vzpomínka skara? Zajímalo by mě to a to docela hodně, teda sakra hodně.
"Hej Cailin vnímáš mě?" zeptal se Kyle, který seděl vedle mě "Hm?" odpověděla jsem jednoduše "Už budeme přistávat" řekl s klidem. To jsem jako prospala celej let. To vážně? No nevadí, líp pro mě.
"ehm kolik je hodin?" zeptala jsem se chraplákem "něco okolo 4 ráno" řekl pořád se stejným klidem v hlasem "ehm jinak kdo všechno má vědět, že jsem tady?" zeptala jsem se už s trochu lepším hlasem "No vlastně nikdo" jak nikdo? "Jak to myslíš?"
"Tak jak to říkám" spadl ze stromu? Nebo mu někdo na hlavu pustil cihlu? "ještě jednou jak nikdo?" zeptala jsem se a snažila být sním trpělivá "prostě žádnej twitter, instagram, facebook, kde by si zvěřejňovala fotky, kde jsi a tak dále" řekl a povzdechl si "aha takže od teď jsi můj otec?" jestli se takhle bude chovat pořád tak ho pošlu zase zpátky do New Yorku.
"Promiň" řekl potichu "to je dobrý akorát...počkej říkals že nemůžu používat IG, FB a twitter?" podívala jsem se na něj "Nebude ti to chybět budeš mít mě" začal se ušklebovat "Kyle!!" bouchla jsem ho do ramene.
*z pohledu Justina*
Věděl jsem, že příjde. Dal jsem jí do alba ten dopis. Podělal jsem to. Kurva. Doufal jsem, že když příjde.... měl bych šanci to nějak napravit, ale všechno se to stalo moc rychle, i když vevnitř vím, že to co jsem řekl, je pravda. Jednou večeří by se to nespravilo, to, že chodí do klubů a vrací se napitá, to že dělá blbosti, neuvědomuje si jakou zodpovědnost má, když je se mnou.
Mám jí rád. Mám a to hodně. Miluju jí, ale takhle je to pro nás oba lepší, každej svojí cestou.
Oblíkl jsem si džíny, černý triko, přes to mikinu, bilý supry a ehmm klobouk nebo snapback? Dobře k tomuhle se víc hodí snapback.
Prohlídl jsem se ještě v zrdcadle a vydal se do garáže. Vytáhl jsem klíčky a otevřel svoje SUV. Sedl jsem si na místo řidiče a vytáhl si z kapsy telefon.
to: Za
Za 15 minut Owen Street před 21Club
Ano mám v plánu se dneska opít. Nastartoval jsem a vyjel. Vyjel jsem z mýho pozemku rovnou na silnici, předpokládám, že jsem jel trochu rychleji než je povolená rychlost, ale nebylo to něco extra.
teď někde na cestě do Evropy, do nějaké země, jejíž jméno ani neznám. Jenže to nešlo. Tolik jsme si toho spolu prošli.
"Justine?" zeptala se mě potichu, jak jsme tak mlčky seděli v autě a čekali, až všechny ty auta novinářů odjedou a my budeme moct v klidu odjet "hm?" odpověděl jsem jednoduše a pořád se díval do předu "budeš tu vždycky pro mě, že?" zeptala se jakoby se bála a foťáky blikaly a blikaly dál.
"Vždycky" podíval jsem se na ní a slabě se pousmál. Pohled mi oplatila. Položil jsem ruku na její stehno a pohladil jsem jí.
Rozjel jsem se pryč. Dál od těch světel. Doufal jsem, že se Cailin aspoň trochu uklidnila, když jsme od toho všeho dál.
ČTEŠ
CONFIDENT
Fanfiction*Odešel a po něm přišla nějaká slečna*/ *"Jsem Jus" nedořekl jsem to, protože mi skočila do řeči "Justine vím jak se jmenuješ, jsem Cailin"*/*"Jsi narcis" podívala se jiným směrem*/*"Cailin já už tě nemůžu nechat jít!"/ *Ta holka je neuvěřitelná*/ *...
