*z pohledu Cailin*
"Co to sakra děláš?" okřikla mě hned Mitchell, jak se zabouchly dveře "Myslím, že tohle je moje věc Mitch ať už si o tom myslíš, co si myslíš...a vůbec, kdy jsi začala hájit Justina Biebera?" zeptala jsem se docela se zájmem.
"Nehájím, jenom myslím si, že..." odmlčela se a podívala se jiným směrem "že...?" zeptala jsem se, aby to dořekla "že tohle si nezaslouží" dořekla a přikyvovala přitom
"Jasně." řekla jsem ironicky "Mitch omlouvám se ale vážně na to nemám náladu, jsem unavená v noci jsem nespala, pak jsem byla vtom studiu" chtěla jsem pokračovat "to studio muselo být hodně unavující" řekla a pohrála si s úsměvem na tváři.
"Co tím chceš..." pak mi to došlo "Mitchell!" okřikla jsem prozměnu teď já ji, ale na obličeji jsem měla úsměv "nebudu se ptát, porkačuj" řekla.
"No pak jsem měla schůzku, potom jsem hned jela do show jimmyho..jak on se jmenuje?" nemohla jsem si vzpomenout "no to je jedno, pak mi volala máma stím, že jak se vrátím do Evropy, budu dostávat soukromý hodiny, abych už odmaturovala, no a potom jsem se domlouvala se Selenou-taky se neptej- no a teď jsem tady" řekla jsem a sedla jsem si na gauč.
"to ale nemění nic na tom, že na něj nemáš být tak škaredá" řekla "Musím dneska jít, máma chce, abych pohlídala Ellie, ale volal Kyle, že se ti prej nedovolal a že se dneska staví" řekla a zvedla se "pozdravuj Ellie" pousmála jsem se, Ellie je její desíti letá sestra.
"No to radši snad ne, jinak zase začne básnit o tobě a bude se vyptávat co Justin, jestli už jsem jí zářidila sním osobní schůzku, minule, když si jí pozdravovala musela jsem ty kecy poslouchat 2 a pů hodiny Cailin, dvě a půl, víš vůbec co to je?!"
"Je to sladký" málem jsem se začala smát "ne to teda není...bože... DĚTI!!" řekla a šla ke dveřím "ozvi se, jeslti si to přežila!!" řekla jsem a ona už byla téměř ze dveří venku "ne to ty se ozvi jak přežíváš" řekl a povzdechla si.
"dobře" odpověděla jsem a ona se na mě děkovně usmála "Měj se Lii" řekla a objala mě "ještě se ale uvidíme!"
"Bez pochyby slečno Russo!" řekla a já se usmála "pa" řekla jsem a ona odešla.
Zabouchla jsem dveře. Vtom samozřejmě někdo zaklepal, vrátila jsem se knim docela naštvaně a otevřela je.
V nich stál Kyle v celé své parádě s úsměvem na tváři, což mi taky vytvořilo úsměv "ahoj!" řekla jsem a rozhodila ruce do vzduchu "ahoj" hned mě pevně objal a já jeho taky.
Jelikož byly pořád otevřený dveře a já měla výhled přímo ven, uviděla jsem tam tu malou holčičku z toho výtahu, pousmála jsem se na ni, ale ona na mě ne.
Vypadala smutně. Odtáhla jsem se od Kyla, ale nevěděla jsem přesně, co dělat, no než jsem něco vůbec stačila udělat, ona se potichu otočila a odešla.
Zavřela jsem dveře a snažila se na to nemyslet.
"Táákže cos dělal těch několik desítech hodin, co jsme se neviděli?" zeptala jsem se a šla do kuchyně a vytáhla mu skleničku.
"Byl jsem na tom pohovoru, říkal jsem to o tom už... je to docela dlouho, víš, že bych mohl dostat tu stáž v Mexiku" řekl a já si na to vzpomněla "Fakt? A?" zeptala jsem se "dají mi vědět, ale nevím, jeslti si od toho něco slibovat" řekl a pokrčil rameny, dala jsem mu tu vodu "Nesmíš se tak podceňovat" řekla jsem a bouchla ho do ramene.
"No to je jedno.... každopádně, co kdyby sme něco uvařili?" zeptal se a usmál se "Jo! Už mi chyběli tvoje lasagne!" řekla jsem natěšeně jak malý děcko.
ČTEŠ
CONFIDENT
Fanfiction*Odešel a po něm přišla nějaká slečna*/ *"Jsem Jus" nedořekl jsem to, protože mi skočila do řeči "Justine vím jak se jmenuješ, jsem Cailin"*/*"Jsi narcis" podívala se jiným směrem*/*"Cailin já už tě nemůžu nechat jít!"/ *Ta holka je neuvěřitelná*/ *...
