46.kapitola/his sobs

477 32 1
                                    

Vím, že je po dlouhé době, omlouvám se, ale snažíms e jak se dá, taky vím, že je trochu smutnější, možná ne tak žhavá, ale doufám, že to ještě někdo čte a že se aspoň někomu bude líbit, a doufám, že nejste zklamaní jenom ztoho, že hned nejsou spolu nebo tak.

Každopádně pěkný čtení přeju. Jinak povoleny jsou jak komenty tak votes :D <3

*z pohledu Cailin*

Vážně jsem se právě načapala jak si koušu ret?

Zavrtěla jsem se na stoličce, protože jsem nějak nebyla spokojená stím jak se moje mysl dobrovlně rozplývala nad Bieberem.

Měla bych na něj být naštvaná a hlavně bych tak nějak měla být zhnusená jeho chováním, protože upřímně se mi zdál umíniněj, namyšlenější a víc arogantní, ano člověk má mít sebevědomí, to mám bez pochyby i já, jenže je rozdíl mezi sebevědomím a namyšleností.

"To bylo dobrý Justine, dáme si to ještě jednou" řekl ten kameraman a hned jak to dořekl se Justinovy srolovalo čelo do vrásek, které mu zase tak neslušeli "Nezdálo se to dost dobrý?" zeptal se docela dotčeně "Ale jo bylo, ale musíme těch záběrů mít víc" vysvětlil mu a nedivila bych se, kdyby nad Justinovou debilitou protočil očima, protože přesně to jsem udělala.

Vytáhla jsem telefon a naťukala zprávu Scottovi, kde je a jak dlouho tady budu muset být ještě já.

Mezitím, co Jay, teda teď myslím Justina, to hrál už asi po třetí mi píplo upozornění z nějaké stránky, od nějakých novinářů.

Cailin Russo, neměla problém se skrýváním svého nového vztahu, ale hned po příletu do New Yorku šla za Bieberem, který fotí nový pohotoshoot.

Nějak takhle vypadal titulek. Ano mám nějaký upozornění, abych aspoň trochu kontrolovala to, co se o mně momentálě píše, a musím přiznat, že jak jsem byla pryč, tak mi to nepípalo zase až tak často.

Povzdechla jsem si a podívala se zpátky před sebe, kde jsem měla výhled na Justina. Znovu.

Ale mojí pozornost se přesunula na Scootera, který konečně přišel ani nevím odkud.

"Už můžeme jít?" zeptala jsem se hned jakse u mě zastavil, jenom přikývl "Super, jdu si do šatny pro mikinu, zapomněla jsem jí tam" seskočila jsem z té židle a chtěla vykročit "počkej na Justina, jde snáma"

"prosím?" nazvedla jsem obočí "Chceš dělat hudbu ne?" zeptal se a já jedoduše přikývla, protože jsem přesně věděla, co příjde "Takže jde s náma" tohle jsem vzdala hned, protože nemělo cenu o tom sním diskutovat.

Ale nebyla jsem si úplně jistá, jestli mi to nedělal naschvál.

Mohla bych to, co budu probírat sním probírat třeba se Sel nebo s Ludacrisem, ale on to musí být holt Bieber.

Šla jsem chodbou do šatny a s gauče si vzala svojí mikinu, prohlídla jsem se v zrdcadle a prohrábla si vlasy.

Zlozvyk.

Chtěla jsem otevřít dveře, jenže vten stejnej moment se otevřely směem dovnitř a shodily mě na zem, respektive ten, kdo je otvíral.

A práskl mě přitom do hlavy.

"Jsi vpohodě?" zeptal se překvapeně a zároveň docela starostlivě. Poprvé a tu dobu, co jsem ho teď viděla, vykazoval nějaký pozitvní emoce, vůči mně.

"Jo. Nech to být." odsekla jsem, protože jsem byla stejně frustrovaná a v moment, kdy mi chtěl pomoct na nohy jsem se sama zvedla a chtěla odejít, jenže v ten moment se mi zamotala hlava a teď jsem opravdu byla ráda, že tam byl, protože kdyby ne, tak skončím zase na zemi.

CONFIDENTKde žijí příběhy. Začni objevovat