CONFIDENT

33. kapitola- From who?

*z pohledu Justina*

Já se vní už vážně nějak nevyznám, nejdřív je na mě naštvaná, pak mě ignoruje, pak je na mě naštvaná, a pak se zdá být smutná? Je to jakoby by byla cizí.

Já vážně nevím. Chvíli potom, co odešla jsem byl ještě ve studiu a dával dohromady ten text kté její písničce, i když pochybuju, že o to bude stát.

Víte jednu věc jsem se naučil, můžete složit překrásnou písničku, která vás chytne svým úžasným příběhem, speciálně pokud cítíte hudbu třeba jako já, ale život takový není. Protože některý věci prostě nejdou ovlivnit.

Po chvíli, co jsem nad tím bezmocně seděl jsem se zvedl a zadním vchodem, kde naštěstí nejou žádní zasraní papz jsem šel přímo do garáží. Nejdřív jsem šel šouravým krokem, ale nad myšlenkou, že můžou sedět v jakýmkoliv autě a fotit mě a bůhví, co si zase vymyslet, už vidím titulek:

Justin Bieber šel v podvečer v podzemních garážích, myslíme si, že už to vážně přehaní, měl by být ukamenovám, protože ryba.

Né vážně, už bych se nedivil, kdybych se něco takovýho dozvěděl, takže pro jistotu jsem zrychlil a zanedlouho byl u mýho bílýho miláčka, nastoupil jsem, nastartoval a hned vten moment mi začalo zvonit handsfree "Čau bro" řekl Za hned jak jsem to zvedl, vyrazil jsem docela prudce z místa, kde jsem stál "Ahoj"

"ehmm co kdyby sis dal trochu oraz a šli bysme dneska zapařit? " zeptal se bylo to spíš tím jeho stylem "jdeš ať se ti to líbí nebo ne"

Neměl bych, vím to, ale neužít si trochu, co život nabízí, jenom kvůli tomu, že jsem známější než kluk od vedle je podle mě blbost a nedává to smysl, proto moje odpověď zní "Oukej vkolik kde tě mám vyzvednout? " koutky mi cukaly do mírnýho úsměvu "U mě" řekl jednoduše "Doufám, že nebudeš mít dámskou společnost jako minule" prohodil jsem, protože si moc dobře vzpomínám jak jsem ho minule vyrušil.

"Fajn přijeď až tak za hodinu a půl" řekl otráveně "ty jseš prasák" řekl jsem "Ale nedělej Bieber" řekl a zasmál jsem "Ha. Ha. Ha." řekl jsem ironickým hlasem.

*z pohledu Cailin*

Jakmile jsem dojela na schůzku, myslela jsem, že to bude něco jako prostě obvyklýho, to znamená ukážou mi, co budu představovat, jakou značku a jak by ty fotky ztoho pak měly vypadat.

Jenže tahle značka chtěla, abych byla vážně jejich tváří, což mě samozřejmě akorát pomůže, a tak, že mám navrhnout kolekci, to není ovšem všechno, mám si na nějakou sociální síť dát anketu do jakýho stylu, lépe řečeno styl nějaké celebrity by to měl být. Per-fect.

Vycházela jsem z kanceláře, když mi začal zvonit mobil "halo?" zeptala jsem se neutrálně "Cailin?" ozvala se Mitchell, pane bože, tak moc mi chyběla tahle holčina "Mitch?" zeptala jsem se a vyznělo to tak, že jsem tomu skoro ani nemohla uvěřit.

"Cailin, Cailin, Cailin, kde seš?" vyhrkla na mě "No chci jet do bytu, ty?" zeptala jsem se "Přijedu tam a už nechci slyšet žádný mám schůzku, mám modeling, mám tancování, jasný?" zeptala jsem se, najednou jakoby se obloha roztáhla a já se měla znovu na co těšit "Jasně lásko jsem tam za 20 minut" řekla jsem a usmála se "Já taky tak, mylsím, že si máme hodně co říct" řekla a já přikývla, pak jsem si uvědomila, že mě nevidí "To jo" řekla jsem ne už tak vesele "uvidíme se pa" řekla jsem a ona odpověděla a pak to típla.

Povzdechla jsem si a šla do auta, překvapivě jsem nikde neviděla žádný novináře. Wierd.

Asi za dvacet minut jsem byla před budovou, kde teď tak provizorně bydlím a jako typická Mitchell už tam stepovala před vchodem.