,,neměl bys být na hodině?" spustila jsem bez pozdravu, když mě zastavil a založila si ruce na hrudi.
Nechtěla jsem slyšet další výmluvy, proč na toho kluka byl tak zlý.
Já měla důvod být na něj naštvaná. Možná asi tak stokrát větší, než on.
,,Caro omlouvám se. Neměl jsem na něj tak vyjet, ale nasralo mě, když jsem ho u tebe viděl. Chci si chránit, co je moje. Hlavně před takovými případy" já jsem jeho?
Nebyla jsem věc, aby si mě mohl takhle přivlastnit!
,,měl bys jít zpátky do školy" chtěla jsem ho obejít, ale chytl mě za pas a postavil se přede mě.
,,zapomeň na to. Na to na všechno a dej mi další šanci ti dokázat, že ne vždycky jsem takový debil" přesunul mi ruku z pasu na krk.
Bránila jsem se tomu, ale nakonec mi koutky zacukaly a já se usmála.
,,pojď se mnou na oběd a dokážu ti to" políbil mě na druhou stranu krku.
Chtěla jsem si ještě chvíli hrát na nedostupnou, ale to jednoduše nešlo. Jak ví jak na mě?
,,neměl bys kvůli mně meškat" snažila jsem se ho odradit, ale nenechal se.
Bylo od něj milé, že chtěl být radši se mnou, ale škola byla důležitější než já. Aspoň by měla být.
,,já k tomu mám ale dobrý důvod. Pojď" vzal mě za ruku a zatáhl mě za ni.
Vzepřela jsem se, ale nakonec jsem udělala první krok a pak už to šlo samo.
S Danielem jsem strávila celý den. Přesvědčil mě, že není tak zlý, když nechce, ale i tak mi to nedalo spát.
Měl v očích hroznou nenávist. Úplně zbytečně.
Semínko pochybnosti ve mně rostlo. Co když takový byl doopravdy a přede mnou si jen hrál na milého?
Nebo byl milý a výlev na číšníka byl jen zkrat?
Se vším jsem se svěřila Jacksonovi, ale nedokázal mi pomoct. Jediné, co ho hlavně zajímalo bylo, jestli spolu chodíme.
Řekla jsem mu že ano, aby se dál na nic neptal, ale nebyla jsem si tím jistá.
Byl to vztah? Nebyl to jen úlet? Možná... Mohl to být dlouhodobý úlet.
Mohli jsme si navzájem pomoct a nedělat z toho drama. Daniel nevypadal jako kluk na vztahy.
Byl ve školním týmu, brala jsem to tak, že je typický bad boy, co střídá holky a není na vážný vztah.
Už několikrát jsem se v něm mýlila, ale v tomhle jsem si byla jistá.
Do školy jsem šla s divným pocitem v břiše. Plánovala jsem si promluvit s Danielem.
Musela jsem se zeptat jak na tom jsme. Ale měla jsem se zeptat přímo? Nebo chodit okolo a čekat až začne on?
Kluci byli vždy blbí, určitě by mu to nedošlo a mě by to akorát naštvalo.
ČTEŠ
Vyvrhel ✔️
Teen Fiction❗️nenech se zmást předsudky o dobrém konci❗️ ‼️štítky obsahují spoilery‼️ Každý má v životě tajemství, o kterém nechce nikomu říct. Tajemství, na které se nabalují lži, do kterých se po čase začnete zamotávat. Vymotáte se jedině pravdou, která by...