Vyvrhel ✔️

14.

Večer jsem to celé převyprávěla Jacksonovi.

Byl z toho stejně zmatený jako já, ale řekl mi, že je na mě pyšný, když chci pomáhat druhým.

Nedělala jsem to pro uznání, ale pro lepší život těch dětí, i když jsem to nemohla ovlivnit.

To záviselo na jejich rodičích a ti nevypadali na to, že se chtějí změnit.

A taky mi bylo líto Jeremyho. Jestli se něco takového dělo každý den a on ještě denně přežíval Daniela a jeho partu...

Bylo mi zle. Neměli ani tušení, čím si procházel a šikanovali ho.

Můj pohled na ně všechno se změnil, i když nemohli vědět co se děje.

Naopak, názor na Jeremyho se nezměnil. Už od pohledu byl milý a včerejší večer mě ujistil i v tom, že je silný.

Zastával rodiče svým sourozencům, pracoval do roztrhání těla a ještě čelil těm neandrtálcům.

Byl to dobrý člověk, i když byl, jak říkali kluci, socka. Peníze nedělají člověka.

Platilo to jen u Daniela a ostatních. Oni měli peněz dost, ale neměli mozky, či dokonce srdce.

Jeremy možná neměl peněz na rozdávání, ale jeho charakter by si měl přát každý.

,,Jeremy" já o vlku... Zastavila jsem ho na chodbě, kde bylo jen pár lidí, ale on se i tak rozhlédl kolem sebe.

Nejspíš se rozhlížel, jestli poblíž není Daniel, protože naposledy, když se mnou mluvil, na něj dost zle vyjel.

,,Caro já... Já vím co mi chceš. Omlouvám se za včerejšek. Bylo to výjimeč- nebylo. Nechci ti lhát, ale je to na dlouho" povzdechl si nakonec.

Aspoň že mi nechtěl lhát, měl štěstí, protože já už si pravdu domyslela.

,,a tohle je pro tebe" vytáhl z batohu přeložený papír a podal mi ho.

Beze slova jsem si ho od něj převzala a rozložila ho. Bála jsem se, co v tom bude, ale byla jsem příjemně překvapená.

Byl to obrázek od dětí, kde jsme byli všichni čtyři, ale neviděla jsem tam Jeremyho.

,,děkuju, ale nejsi tam ty" poznamenala jsem a schovala si obrázek do kabelky, aby se nepomačkal.

,,moc se nevidíme. Nemám na ně moc času" povzdechl si a stiskl popruh batohu.

Bylo mi ho líto, protože pro něj rodina byla očividně všechno. Dělal toho pro ně tolik...

Připomínal mi Marka. I on se o mě staral, i kdyby za mě měl položit život, byla jsem na prvním místě.

,,chci odpovědi. Sám jsi říkal, že mi hodně dlužíš a já si to chci vybrat. Chci vysvětlení" vypadala jsem odhodlaně, ale uvnitř jsem se třásla jako ratlík.

Bála jsem se, že si ho tím poštvu proti sobě a on se naštve.

Opět jsem strkala nos do věcí, do kterých mi nic nebylo. Byla jsem nepoučitelná, ale zvědavá. Stojí mi to za risk.

,,jsi vychcaná, Caro, ale dobře, jak si přeješ. Jen ti dopředu zakazuju lítost a odmítám jakoukoliv tvoji pomoc" pohrozil mi. Na to zapomeň.

,,fajn" souhlasila jsem, ale v hlavě si překřízila prsty.

Ani jsem tolik nelhala. Nechtěla jsem pomoct jemu, ale dětem. Na to se jeho výhružky nevztahovaly.

Nejspíš jsem byla po rodičích. Vždycky jsem si našla zadní vrátka. Cara právnička.

,,dneska mám směnu v bistru, ale končím v osm a rád bych tě vzal někam, kde tvoji pomoc ocení mnohem víc" skousl si spodní ret.

Netušila jsem, co tím myslí, ale odsouhlasila bych mu všechno.

Jen jsem se chtěla dozvědět celou pravdu. Byla jsem drama queen, potřebovala jsem nějaké vzrušení.

Dělala jsem to tedy i pro sebe, ne jen pro něj, nebo pro jeho sourozence.

,,v osm před bistrem" sladce jsem se usmála a zamířila za Ashley, která stála u dveří.

Čekala na mě celou dobu, protože jí zajímalo, co s ním chci řešit.

Moc jsem ji toho o něm neřekla. Hlavně nic z toho, co všechno se stalo, ale to jsem napravila.

Líbil se jí. Přišel jí milý i přesto, jak si chránil své soukromí a čest a nebál se při tom vycenit zuby.

Ze skříňky jsem si vzala bundu a chystala se odejít ze školy, ale zastavil mě Daniel.

Měla jsem se sejít s Jacksonem a společně s ním jít na oběd do nějaké nové restaurace.

Ben mu to na poslední chvíli zrušil. Nelíbilo se mi to.

V posledních pár dnech to mezi nimi bylo nějaké divné. Vycítila jsem to i přesto, že mi Jackson nic neřekl. Musím se ho na to zeptat.

,,co chceš?" zavřela jsem skříňku, založila si ruce na hrudi a přejela ho pohledem.

Chtěla jsem vypadat co nejvíc naštvaně, protože jsem i naštvaná byla.

Sice on nevěděl celou pravdu, ohledně Jeremyho a neměl ani tušení co se děje, ale ani to ho neomlouvalo.

Bylo mi z toho špatně. Žaludek jsem měla jako na vodě a čekala jsem, kdy se na jeho botách objeví moje snídaně.

,,promluvit si" svěsil ramena. Vypadalo to, že ho to vážně mrzelo.

To ho mělo ale mrzet už poprvé, co jsem ho s tím konfrontovala. Už bylo pozdě.

Znovu udělal věc, o které jsem mu řekla, zme se mi nelíbí a že to není správně. Nechtěla jsem mu odpustit.

Určitě by to udělal znovu a já už se s ním nechtěla znovu hádat.

Chápala jsem, že to nebylo jen o mně a on nebude skákat tak, jak já pískám, ale mohl si uvědomit, že to bylo špatné.

Ne kvůli tomu, že jsem to řekla, ale kvůli tomu, že to doopravdy špatné bylo!

Vždyť oni ho šikanovali. Jenom kvůli penězům. Bylo to absurdní. Byli snad děti?!

,,nemám zájem" otočila jsem se na patě a chtěla odejít, ale on mě zády přišpendlil na skříňky a políbil mě.

Nebránila jsem se, protože jsem neměla jak. A ani jsem nechtěla.

Už jsem chápala, proč holkám dělá dobře hrubé zacházení. Cítila jsem, jak mi v žilách koluje adrenalin.

Odtáhl se ode mě a oba jsme začali zhluboka dýchat.

Navzájem jsme si dívali do očí. Chtěla jsem mu dát šanci to vysvětlit, i když to vysvětlení nemělo.

Co chtěl vysvětlovat na tom, že byl na někoho zlý? ,Promiň, to démon, kterého v sobě mám'?!

,,miluju tě" vydechl a pohladil mě prsty po tváři. A kurva.