Vyvrhel ✔️

21.

Stáli jsme u dveří hlavní místnosti, takže jsem z dálky viděla Bena.

Ani jsem nevěděla, že tu měl být, natož že si měl přivést společnost.

Stál na druhém konci s nějakým klukem. Byli opření o zeď, navzájem se dívali do očí a usmívali se.

Málem jsem se pozvracela, když se k němu Ben nahnul a políbil ho.

Udělalo se mi hrozně nevolno a celé mé tělo polil studený pot. Tohle se neděje. Tohle ne.

Takže Jacksonovy domněnky byly správné. Vážně někoho měl. Vážně Jacksona vyměnil!

Neznámý kluk ho vzal za ruku a odtáhl ho ven. Chtěla jsem za nimi jít, ale nešlo to.

Stála jsem na místě jako solný sloup a nevěděla co dělat.

Chtěla jsem křičet, brečet, běžet za nimi a dát jim oběma přes hubu. Prožívala jsem to jako kdyby se jednalo o mě.

Jak měl asi reagovat Jackson? Vždy byl citlivější než já. Zničí ho to.

,,Caro?" oslovil mě Jeremy a já na něj otočila hlavu, přičemž jsem nechala slzy volně stékat po tvářích.

,,co se stalo?" začal se zmateně otáčet a rozhlížet.

Setřela jsem si slzy a začala přemýšlet. Měla jsem to Jacksonovi říct hned? Měla jsem počkat až mu to řekne sám?

,,jen... já nemůžu. Nevíš kde je Jackson?" musí to vědět.

Chtěla jsem mu to všechno vyklopit, ale pak jsem to zamítla. Musela jsem si to nechat rozležet v hlavě.

Musela jsem se uklidnit a vstřebat to, abych se nezhroutila s ním.

Teď byla řada na mně, abych mu byla oporou. On mě podržel, ať se jednalo o cokoliv.

,,mluví s Cessidy. Mám ho zavolat?" starostlivě si mě prohlédl.

Hned jsem začala vrtět hlavou, protože jsem si to rozmyslela, ale taky protože Cess byla holčička s nejasnostmi o orientaci.

Ta holčička byla pro něj důležitá, stejně jako on pro ni, když ji s tím pomáhal a povídal si s ní.

Kdybych mu to řekla a on ji v tom nechal, neodpustila bych si to. Nech tomu čas.

Ještě tu byla možnost, že mu to doopravdy řekne Ben, ale moc jsem tomu nevěřila.

,,už je pozdě, měla bys jít domů. Vždycky mi říkáš, jak potřebuju spát, takže teď je řada na mně" znovu mi přejel očima tvář.

Nechtělo se mi, ale bylo to lepší než se dívat na Jacksona.

Poznal by, že se něco děje. Nemohla jsem mu to hned vyklopit, i když bych měla.

Měl to vědět, měl na to právo, ale já jednoduše nemohla. Jeho první reakci by měl vidět Ben.

Aby věděl, co udělal. Aby si to uvědomil. Aby viděl, jak to nese. Hajzl.

Myslela jsem si, že je to to nejlepší, co Jacksona kdy potkalo, ale pletla jsem se.

Měla jsem to hned poznat. Nebyl to dobrý člověk, ať byl sebevíc milý a hodný. Byl uvnitř zkažený.

,,půjdu s tebou, dobře? Stejně tu mám být až na noc, takže mám chvíli čas" nabídl se.

Já to ale odmítla. Měl svých starostí dost, ještě aby si přidělával další se mnou.

,,půjdu s tebou ať se ti to líbí nebo ne. Tys mi taky pomohla, když jsem potřeboval. Nenechám tě v tom. Skočím pro bundy" zmizel dřív, než jsem stihla cokoliv říct.

Bylo to od něj hezké, ale já neměla náladu o tom mluvit. Bylo to jen mezi mnou a Jacksonem. A Benem.

,,řekneš mi, co se stalo?" začal Jeremy, když jsme odešli z centra a šli v tichosti.

,,nemůžu, nejednalo se o mě, ale o Jacksona. Rozhodilo mě to, protože vím, že z toho bude na dně. Je to můj nejlepší kamarád a já teď vím něco co on ne a nechci mu ublížit. Nevím, co mám dělat" svěřila jsem se mu s částečnou pravdu.

Byla jsem ztracená a zmatená. Všechno mělo své pro a proti.

Řekla bych mu to, protože jsem to v sobě stejně nedokázala udržet, ale nechtěla jsem Benovi ulevit.

Měl mu to říct sám. Já nebyla ta, která za něj měla dělat jeho práci.

On si zavařil, tak ať si to vyžere. Teď jsem se musela vyhnout Jacksonovi.

Musela jsem prvně mluvit s Benem a pohrozit mu, nebo mu říct, že jsem ho viděla. Hlavně něco.

Pokud to hodlal hrát na dvě strany, tak bych mu utrhla hlavu.

Dovolil by si to vůbec? Plánoval to? Nebo to bylo spontánní? Miluje ještě Jacksona?

,,chápu, že ho máš ráda, ale měla bys ho nechat, aby to zjistil sám. Život mu to nezničí, může to počkat" zničí.

Nevěděl o co jde, takže jsem chápala, že to zjednodušuje, ale možná měl pravdu.

Neřekla bych, aby si to zjistil Jackson sám, ale aby mu to řekl Ben, i kdybych ho k tomu měla dokopat. Doslova.

,,já vím, jen... nechci ho vidět na dně. Tohle by ho úplně zničilo" objala jsem se kolem pasu.

Rozvod jeho rodičů snášel špatně, ale dostal se z toho, celkem rychle, ale tohle by pro něj bylo mnohem horší.

,,děkuju, Jeremy. Díky tomu centru se cítím o hodně lépe. Jsem i ráda, žes moji pomoc nechtěl přijmout" zakřenila jsem se a zastavila před domem.

Celou cestu jsme si povídali a uteklo to hrozně rychle.

Cítila jsem se ale trochu špatně, protože tam musel jít zpátky, jen kvůli tomu, že chtěl být gentleman.

,,beru na vědomí, už to nikdy neudělám" ale měl by.

Každý někdy potřeboval pomoc, i ti, co si hráli na silné. On byl zrovna ten, co ji potřeboval dvakrát víc.

Na všechno byl chudák sám a vracelo se mu to jedině tak, že trávil málo času se svými sourozenci a Jessie na něj byla zlá.

Bylo ji asi tak čtrnáct, to neviděla, co pro ně Jeremy všechno dělal?!

,,horšího člověka než jsi ty jsem nepoznala" pokroutila jsem hlavou.

On se uklonil jako nějaký princ, načež jsme se oba rozesmáli. Tohle se mi líbí.

Bála jsem se, že když opustím LA a přestěhuji se do Colorada jen s dvěmi nejlepšími přáteli, bude to těžké.

Opak byl ale pravdou. Měla jsem tu víc kamarádů jak v LA. Měla jsem se mnohem lépe. Mnohem.