Vyvrhel ✔️

28.

Dopadlo to skvěle. Byla jsem ten nejspokojenější člověk na celé planetě.

Nebylo to tak rychlé, jako s Danielem, takže jsem si vychutnala každou sekundu. A každý kousek Jeremyho.

Ležela jsem na jeho hrudi a sledovala jeho prsty, co mi přejížděly po paži.

Stále jsem se ale myšlenkami vracela k Danielovi. Udělala jsem blbost, hroznou, ale cítila jsem to tak.

S Danielem jsem ještě nikdy necítila to, co s Jeremym.

Jeremy mi dodával pocit, že je to o mně a ne o něm. Líbilo se mi to a navzájem jsme si vycházeli vstříc. Doslova.

,,musím to říct Danielovi" dala jsem si bradu na jeho hruď a podívala se na něj.

On mě přestal hladit po paži a zatnul zuby. To jsem asi neměla říkat.

,,vážně se o tom chceš bavit právě teď?" nechtěla, ale měli bychom to probrat. Byl do toho zatažený i on.

,,promiň" vrátila jsem hlavu na jeho rameno, i když nerada.

Museli jsme o tom mluvit. Stalo se to a Daniel to musel vědět. Nemohla jsem lhát dalšímu člověku.

Naposledy to dopadlo špatně, i když to Andy vzal celkem v klidu.

Cítila jsem se hrozně. Byla jsem nepoučitelná. Co ze mě vyroste?!

,,Car chceš s ním být i nadále? Znamenalo tohle pro tebe něco?" pevně jsem zavřela oči.

Kdyby to pro mě nic neznamenalo, nešla bych do toho.

Jestli jsem chtěla být s Danielem jsem nevěděla. Nemilovala jsem ho, ale bylo mi s ním dobře.

Společný čas jsem si užívala. Bylo mi s ním příjemně. Ale ne jako s Jeremym.

,,Jeremy" nevydržela jsem to a posadila se. Byla jsme neposedná a pořád se ošívala.

,,záleží mi na tobě. Kdyby ne, nespala bych s tebou" objala jsem se kolem pasu.

Měla jsem na sobě jen jeho tričko a začala mi být zima, protože kancelář byla nejchladnější místo z celé budovy.

,,je těžké tohle vysvětlit. Já sama nevím co doopravdy chci, ale..." povzdechla jsem si.

Měla jsem mu říct, že je mi lépe s ním? Vždyť jsme se ani pořádně neznali. To ani s Danielem.

Chtěl vůbec něco víc? Nechtěl to nechat tak, jak to bylo předtím?

Cítila jsem, jak si Jeremy sedl, dal mi ruce na boky a políbil mě na rameno.

Zaklonila jsem hlavu a blaženě zavřela oči. Bylo to příjemné. Možná více, než by mělo.

,,chci, abys byla se mnou. Nemůžu ti toho nabídnout tolik, jako Daniel, ale..." ,,tohle neříkej" otočila jsem se k němu.

Dala jsem si nohy přes ty jeho, objala ho kolem pasu a dala si hlavu na jeho rameno.

,,jsi ten nejhodnější člověk, kterého jsem kdy poznala. Záleží ti na ostatních a to je mnohem víc, než to, co má Daniel" mnohem.

Daniel... byl sice milý a všímal si mě, možná až moc, ale bylo to hezké.

K ostatním ale nebyl tak ohleduplný. Byl pravý opak Jeremyho. On myslel dřív na ostatní než na sebe.

Pravým příkladem toho bylo to, jak často pracoval, jen aby se jeho sourozenci měli dobře.

Ale chtěla jsem, aby to bylo oficiální? Byli jsme kamarádi, nikdy jsem na víc nemyslela.

Nikdy jsem ani nemyslela na to, že bychom se spolu mohli vyspat...

I kdybych s ním být chtěla, jak by to vzal Daniel? To by mu zase začal ubližovat? Měla jsem mu o tom vážně říct?

,,mám tě rád, Caro" zašeptal mi do vlasů, kam mě i políbil.

U něj mi to nepřišlo tak ohrané, jako u Daniela. Tohle bylo víc něžné a procítěné.

Možná jsem ty dva srovnávala jen kvůli těm motýlkům, co jsem s ním cítila. Proto jsem ho tak vychvalovala?

,,já tebe taky" upřímnost. Půjde mi to takhle snadno i s Danielem?

Musel to vědět. Nezvládla bych s ním být a přitom se scházet s Jeremym.

On to nechtěl ukončit a zapomenout, já taky ne. To znamenalo pokračování našeho příběhu.

Příběh se neměl větvit a já nechtěla mít dva kluky. Bylo by to nefér vůči oboum.

Nějaké z dětí začalo plakat, takže jsem se od něj musela odtáhnout. Ve špatnou chvíli.

Zrovna jsem začala usínat v jeho náruči. Byla bych radši, kdyby začalo plakat o chvíli dřív.

Nemuseli bychom to celé řešit, ale možná to bylo dobře.

Aspoň jsme oba zjistili jak na tom jsme. Hlavně tedy já. Myslela jsem si, že to chtěl ukončit už jen po tom polibku.

,,zajdu tam" natáhla jsem si kalhotky, které ležely na druhém konci postele, na to si dala kalhoty a odešla.

Plakala osmiletá Veronica. Měla noční můry stále, ale hned zase usnula, přičemž jsem ji držela za ruku.

Potřebovala jen cítit, že je v bezpečí. Nevěděla jsem, co se dělo u ní doma, ale muselo to být zlé, když tu spala skoro pořád a měla zlé sny.

Vrátila jsem se do kanceláře, ale Jeremy spal, tak jsem ho nechala.

Děti musel hlídat aspoň jeden z nás, kdyby náhodou a on se potřeboval vyspat.

,,Car" zachraptěl za mnou Jeremy, což mi vykouzlilo úsměv na tváři, a objal mě kolem krku.

,,vyspal ses? Nebylo to moc dlouho" dala jsem si ruce na jeho předloktí.

On mě políbil na temeno hlavy, pustil mě a posadil se přede mě na stůl. Měl na sobě jen kalhoty, protože jeho tričko jsem měla já.

Ani jsem neslyšela, že by se oblékl. Byla jsme asi až moc zabraná do svých myšlenek.

,,měla jsi mě hned vzbudit, abys tu na to nebyla sama" nic se nedělo.

Děti měly klidnou noc, pár se jich vzbudilo, ale hned usnuly.

,,vypadá to snad že jsem to nezvládla?" nakrčila jsem nos, načež se začal usmívat. Vždy byl tak roztomilý?

Možná z něj ještě nevyprchal hormon štěstí, i když už to bylo pár hodin.

,,dobře, tak jinak. Když ti to tak jde, nechtěla bys být přes noc se mnou? Nepracuju, Jessie jde k nějaké kamarádce a rodiče nejsou doma. Určitě budu s tou zvěří potřebovat pomoct" to je kecka!

Zvládal to sám, vždy a najednou potřeboval pomoc? Nemohl si vymyslet něco lepšího? A není to moc rychlé?

Sice už jsem jeho sourozence znala, ale nikdy jsem u nich nebyla. Chtěl to brát tak, že už je to oficiální?

Chtěla jsem to vůbec oficiální, když jsem byla s Danielem? A chtěla jsem to ukončit?