Vyvrhel ✔️

25.

Jeremy na chvíli zaváhal, ale nakonec se ke mně naklonil.

Podívala jsem se na jeho rty a pak zpátky do očí. Musím to udělat.

Překonala jsem vzdálenost mezi námi a políbila ho. Bylo to tu zase, stejně jako s Maxem.

V hlavě jsem měla prázdno, nevěděla jsem co dělám, ale užívala jsem si to.

V břiše jsem ucítila to slavné šimrání, na které jsem čekala tak dlouho. Moji motýlci.

Bylo to poprvé v mém životě, co jsem je cítila po celou dobu polibku a i po něm.

Brala jsem Jeremyho jen jako kamaráda, ale tohle kamarádi nedělali.

Nevyvolávali v sobě, hlavně ve mně, takové pocity. Proč zrovna on? Proč teď? Proč ne Daniel?

,,promiň já- já bych asi měla jít" rychle jsem se zvedla, vzala nohy na ramena a co nejrychleji odešla.

Venku jsem se musela opřít o zeď, abych to rozdýchala.

Udělala jsem to zase. Políbila jsem jiného, když jsem s někým chodila. Proboha, jsem stejná jako Ben.

Moje žaludeční šťávy se chtěly prodrat mezi motýlky na povrch, ale nevyšlo jim to.

Dala jsem si ruce na obličej a zhluboka se nadechla. Jsem taková kráva!

Jak jsem to mohla Danielovi udělat?! Nebyla jsem do něj zamilovaná, to jsem věděla jistě, ale i tak jsme byli spolu...

Nevěděla jsem co dělat. Měla jsem mu to říct? Nebo to zatajit?

Udělal to Jeremy ze spontánnosti, omylem, nebo to myslel vážně?

Co to vůbec znamenalo pro mě? Proč jsem to vůbec jen udělala? Měla jsem se odtáhnout!

Teď už jsem to nemohla vrátit zpátky, ale chtěla jsem to vůbec?

Konečně jsem cítila své vysněné motýlky. Nebylo to ani tak zlé, ale nahlas jsem to říct nemohla.

Co to se mnou sakra bylo? Já jsem podvedla svého přítele a ještě se mi to líbilo?!

Radši jsem rozpohybovala své nohy, aby Jeremyho nenapadlo jít za mnou.

Našel by mě metr od dveří, v koncích z toho, co jsem udělala, ale s úsměvem na tváři.

Cestou jsem došla k závěru, že bych to měla Danielovi říct.

Naštvalo mě, když to Ben udělal Jacksonovi a nejspíš to byl taky jen blbý polibek. Asi.

S Jacksonem jsme se o tom už nebavili, takže jsem nevěděla, jestli se mezi Benem a Freddiem stalo něco víc.

Bylo by to nefér. S Benem jsem se kvůli tomu pohádala a sama jsem to Danielovi říct nechtěla.

Mohlo to ale ublížit hlavně Jeremymu. Daniel byl příliš ochranářský.

Kdybych mu to vážně řekla, vyřídil by si to s ním a přitom jsem to udělala já.

On se jen nahnul, to já to dokončila. Chtěl to vůbec doopravdy udělat? Nebo to nedotáhl do konce, protože si to rozmyslel?

,,tak co ta tvoje práce?" sedla jsem si vedle Jacksona, když jsem přišla domů.

On jen kývl, což znamenalo, že mě ani neslyšel, jak byl zabraný do nějakého textu.

Nejspíš ale prokrastinoval, protože byla uvařená večeře, na kterou jsem ale neměla vůbec chuť.

Žaludek se mi stahoval a šimralo mi v něm, když jsem pomyslela na Jeremyho.

Znamenalo to, že on byl ten pravý? On jediný mě dokázal přivést do takového stavu.

Ani jeden ze tří kluků, se kterými jsem byla, mi nedokázal takhle rozpohybovat adrenalin v žilách.

Nechala jsem Jacksona být, protože by mě stejně neposlouchal a zašla si do sprchy.

Chtěla jsem mu to říct, aspoň jemu, ale teď byl zaneprázdněný, takže jsem to stejně musela nechat na později.

Ráda bych řekla, že jsem toho litovala, ale lhala bych. Bohužel.

Byla jsem špatný člověk, když jsem z toho měla dobrý pocit? Když se mi to líbilo?

Jsi vzhůru? Poslala jsem zprávu Markovi. Potřebovala jsem si s někým promluvit a on byl jediná možnost.

Ashley jsem to chtěla říct až ve škole, Jacksonovi až by mě vnímal a Danielovi po konzultaci se všemi z nich. Pokud vůbec.

Během chvíle mi začal zvonit telefon. Věděla jsem, že Mark určitě nespí, jen jsem netušila, že mi hned zavolá.

,,ahoj" pípla jsem po přijetí hovoru. Vážně mu to mám říct?

,,ahoj Car. Co se děje, že píšeš tak pozdě?" zněl starostlivě. Nejspíš mi volal, protože jsem ho chudáka vylekala.

Něco se dělo a on byl nestranný, ani jednoho neznal, takže mi mohl poradit.

,,políbila jsem Jeremyho" vychrlila jsem ze sebe. Na druhé straně bylo ticho.

Dala bych ruku do ohně za to, že přemýšlel, jestli tím myslím Daniela a přišlo mu to divné.

,,ten z centra" ušetřila jsem ho uvařeného mozku a myšlenek na to, že jsem blbá, že šílím, že jsem políbila svého přítele.

,,ty jeho nebo on tebe?" ujišťoval se. Určitě ale vymýšlel rady do života.

Převyprávěla jsem celou historku od toho, jak jsem našla toho kluka až po to, kdy jsem utekla.

,,líbí se ti? Nebo dokonce něco víc? Miluješ ho?" kladl mi další otázky.

Nepadalo z něj ani nic jiného. Pořád se na něco ptal, ale já to chápala. Sama bych byla z mého vyprávění zmatená.

,,konečně jsem to cítila, Marku. To slavné šimrání v břiše. Co to znamená?" lehla jsem si a zadržovala slzy.

Tak dlouho už jsem s ním o ničem nemluvila... bála jsem se, že mě pošle někam, ať si to vyřeším sama.

Volali jsme spolu jen když jsem potřebovala poradit...

,,to musíš vědět ty sama, Car. Nikdo ti nemůže říct co to znamená. Ale už jen to, žes poslední krok udělala ty něco znamená. A taky to, že nemiluješ ani Daniela. Je to stejná pohádka jako s Andym" je to úplně stejné.

Včetně toho, že v tom byl někdo jiný. V Andyho příběhu to byl Max...

Jeremy byl milý a hodný, nejhodnější člověk, kterého jsem kdy poznala, ale nic víc v tom nebylo. Až na ten pocit.

,,děkuju, Marku" pomohl mi, i když mi řekl jen to, co už jsem dávno věděla.

Slyšet to od někoho jiného mě ujistilo v tom, že jsem měla pravdu.

Prvně jsem si ale chtěla promluvit s Jeremym, jestli to pro něj něco znamenalo.

Chtěla jsem to říct Danielovi, ale nechtěla jsem tím Jeremymu ublížit.

Zase by na něj byl zlý a vsadila bych se, že by to bylo stokrát horší. Bez toho měl mnohem snazší život.

,,přišel Max, chceš s ním taky mluvit?" tohle mě vytrhlo z mého polospánku. Chci s ním mluvit?