Vyvrhel ✔️

32.

Bylo šest ráno, když někdo zazvonil. Otočila jsem se na druhý bok a malém shodila Jeremyho z postele.

,,promiň" dala jsem mu ruku na hruď, do které jsem ho uhodila.

On jen zamručel, objal mě kolem pasu a políbil mě na rameno.

Chtěla jsem dál spát, protože jsem pochybovala o tom, že půjdeme do školy, ale zvonek se ozval znovu.

,,Jacksone" zakřičela jsem, až sebou Jeremy cukl.

,,zapomeň, jsi na řadě!" zakričel zpátky. Nechtěně, ale zvedla jsem se, protože měl bohužel pravdu.

Naposledy, když někdo zvonil, tam šel on. Bylo to jako se snídaní. Která je taky na mně.

Jen v Jeremyho tričku jsem se došourala ke dveřím, které jsem otevřela.

Brada mi spadla až na zem, když jsem uviděla Maxe a Marka. Nemohli napsat dřív?!

Co u nás dělali v šest ráno? A ještě v době, kdy jsem neměla na nic náladu?

Jeremy měl problémy, které byly závažné a musely se řešit. Nemohli jsme se jen tak bavit s těma dvěma.

,,co tu proboha děláte? Je šest ráno!" rozhodila jsem rukama.

Během chvíle jsem se ale objevila v Markově náručí. Najednou jsem se uvolnila.

Jako kdyby ze mě opadly všechny starosti. Měla jsem zpátky svého bratra.

Teď jsem musela zařídit, aby se poštěstilo i Jeremymu. On byl na svých sourozencích závislejší než já.

Mark mě pustil a rozcuchal mi vlasy, i když mi je spíš urovnal.

Byla jsem trochu rozpačitá, když jsem se ocitla tváří v tvář Maxovi. Kašlu na to.

,,chyběl jsi mi" zašeptala jsem mu do ramene, když jsem ho objala. Bylo to tak příjemné...

,,ty mně taky" políbil mě na čelo, když se odtáhl a já ještě o krok odstoupila.

Přišlo mi to, jako kdybych tím Jeremymu zahýbala, což jsem tentokrát nechtěla udělat. Už nikdy.

Tentokrát jsem byla zamilovaná. Do Andyho, ani do Daniela jsem zamilovaná nebyla, proto jsem neměla výčitky...

,,mysleli jsme, že bychom si mohli udělat výlet. Prvně sem a pak do LA na Díkůvzdání, kam bychom mohli vzít i vás dva" pokrčil nevinně rameny Max.

Nechtěli tam a najednou se rozhodli v šest ráno, že k nám nakráčí?!

,,a jak víte kde bydlíme? Nikdy jsme vám to neřekli. Neví to ani rodiče" zavedla jsem je do obýváku.

Oba se posadili na sedačku. Max mě sjel pohledem. Prosím ať jedou zase domů.

,,máš na telefonu zapnutou polohu. Víš, že je to nebezpečné?" sladce se usmál Mark.

Protočila jsem očima a stáhla si tričko o trochu dolů.

,,půjdu vzbudit kluky. Je tu Jeremy" oznámila jsem jim a zmizela v Jacksonově pokoji.

Spal. To ti nedaruju. Začala jsem s ním třást a křičet na něj, aby vstával.

,,dost! Už vstávám" zvedl se do sedu a projel si rukama vlasy. ,,v obýváku máš překvapení" poplácala jsem ho po zádech.

On se na mě nechápavě podíval, ale já odešla, než po mně stihl něco hodit.

,,co se děje?" zachraptěl Jeremy, když jsem přišla k sobě do pokoje a vzala si oblečení ze skříně.

Odložila jsem ho tedy na stůl, po čtyřech k němu přelezla postel a políbila ho.

,,přijel Mark a Max, tak se jdu jen převléct. Ještě můžeš spát" chtěla jsem se zvednout, ale nenechal mě.

Shodil mě pod sebe a znovu mě políbil. ,,půjdu s tebou. Už bych neusnul" to určitě. Byl úplně mrtvý!

,,fajn" vzdala jsem to nakonec a nic nenamítala. Šel by i tak.

Převlékla jsem se a on se naopak jen oblékl. Neměl na sobě skoro nic.

Byla jsem nervózní. Měla jsem ho seznámit s mým bývalým přítelem. Nevěděl o tom, ale já ano.

Nakonec to ale dopadlo dobře. Kluci si rozumněli a Jeremy vypadal uvolněně.

Zasloužil si aspoň chvíli, kdy na to nemyslel. Žil v koloběhu života a neodpočinul si jakou dobu. Měl na to právo.

,,ráda tě vidím tak šťastného" objala jsem ho kolem pasu.

Seděla jsem na lince po tom, co jsme měli snídani a my jsme jako jediní zůstali v kuchyni.

,,to jsem jenom díky tobě" dal mi ruce na krk a palci mi přejel po tvářích.

Něco takového mi ještě nikdo neudělal. Začalo mi z toho cukat v podbřišku.

,,vím, že to není asi nejlepší nápad, ale... kluci chtějí jet do LA a tam je mamka. Mohl bys jet s námi a vyřešit to s ní a když máš teď volno" nechala jsem větu nedokončenou.

Nebyli jsme spolu tak dlouho, abychom spolu jeli tak daleko a já ho seznamovala s rodiči.

Milovala jsem ho, ale neřekla jsem mu to. Možná to nebral tak vážně, jako já...

On to ale potřeboval. Potřeboval to s někým probrat a vyřešit a já nebyla správný člověk.

,,Car rád bych" ,,přece nepracuješ. Mohl by sis s ní promluvit. Potřebuješ chvíli klid a pryč odsud" naléhala jsem.

Chtěla jsem, aby se mnou jel. Jen ta myšlenka zněla skvěle.

My dva spolu v LA? V nejhezčím městě, které jsem kdy viděla? Vsadila bych se, že tam ještě ani nebyl.

,,zbytek zařídím já. Na tobě bude jen si to v rámci možností užít a vyřešit to" prosím.

Nejspíš jsem byla přesvědčivá, protože souhlasil. Minimálně kvůli jeho sourozencům.

,,máme letenky na zítřejší ráno" oznámil nám Mark, když jsme přišli do obýváku.

Jackson na něj zase koukal jako na svatý obrázek. Jeho zamilovanost je zpátky?

,,potřebujeme jednu navíc" propletla jsem si s Jeremym prsty. Už mi to nepřišlo tak dětinské. Jsem v tom až po uši.

Nejspíš jsme na tom byli s Jacksonem úplně stejně.

,,my jsme ji nepotřebovali předtím? Bral jsem to tak, že s námi jede i Jeremy" uculil se na mě Mark.

To mě znal až tak dobře, že věděl, že jsem ho taky pozvala?

Aspoň mi to ale usnadnilo vysvětlování proč tam musí. Já měla ještě jeden úkol a to připravit na to mamku.