Vyvrhel ✔️

26.

,,jasně, dej mi ho" snažila jsem se znít nenuceně, ale nešlo to.

Mezi mnou a Maxem to bylo poslední měsíc divné. Už jsme se tolik navzájem nesvěřovali.

Naše konverzace vypadaly jako kdyby nás do toho někdo nutil, a proto to vždy brzy skončilo.

,,řekni ji to" uslyšela jsem šeptat Marka, než mi v uchu zazněl Maxův hlas.

,,co mi máš říct?" vyhrkla jsem bez pozdravu. Zajímalo mě, proč mu to Mark kázal.

Max si povzdechl a bylo slyšet, že zavřel nějaké dveře. Mark je někdy otravný.

,,to neřeš. Nebudu tě tím zatěžovat. Co se děje, že voláš tak pozdě? Zníš unaveně" podotknul.

,,to neřeš, nebudu tě tím zatěžovat" použila jsem jeho slova. On se zasmál. To neměl být vtip.

Ani jsem mu to nechtěla říkat. Vždycky měl kecy nebo blbé poznámky, když jsem začala mluvit o Danielovi.

Divila jsem se, že Markovi ještě nedošlo, že jsme spolu něco měli.

Nebo mu to možná došlo, ale neřekl nám to. To by mu ale nebylo podobné. Chtěl by znát všechny detaily.

,,chyběl mi tvůj smích" poznamenala jsem. Pravdivě.

Když jsme spolu volali, tak se maximálně usmál. To bylo všechno. Žádný smích.

Vždycky byl z nás ten, co se nejvíc smál. Proto mi to chybělo. Věděla jsem, že se něco děje, ale neptala jsem se.

Stejně by mi to neřekl, nebo by mi neřekl pravdu. Bylo to zbytečné.

,,mně ty. Co se děje, Car? Chci zpátky náš vztah předtím, než jsme od sebe byli tak daleko" to jsme dva.

Byl jako můj bratr a najednou jsem se bála s ním prohodit slovo. Bylo to hrozné.

Když se něco dělo a Jackson nebyl poblíž, běžela jsem za ním. Teď byl ten poslední, za kým bych šla...

,,já nevím a mrzí mě to" důvěra. Bylo to kvůli tomu, že jsme v sobě neměli důvěru?

Proto jsme se tak odcizili? Ale kdy se ta důvěra vytratila? Proč?

,,musíme s tím něco udělat. Nechci tě ztratit i jako nejlepší kamarádku" i?

Jak jinak mě ztratil? To zase narážel na náš vztah? Proč to stále vytahoval? Ano, já na to taky myslela, stále, ale nevytahovala jsem to!

Nebylo mi to nepříjemné, jen mě to bolelo ještě víc, protože já jsem mohla za náš rozchod.

Stejně by dřív nebo později přišel, protože odjel na vysokou, ale takhle jsem si říkala, že jsem za to mohla já. A je to pravda.

,,já tebe taky ne, Maxi. Vždyť to víš a moc dobře, tak si přestaň nahánět ego" snažila jsem se to ulehčit.

Bylo mezi námi až moc velké napětí a to se mi nelíbilo.

Max mi o něčem říkal, ale já byla tak unavená, že jsem při tom usnula, což jsem zjistila až ráno.

Na telefonu jsem měla jednu zprávu od Marka, takže jsem ji hned rozklikla.

Hovor byl ukončený, ale žádná posměšná zpráva, že jsem usnula, od Maxe nepřišla.

Mark mi posílal fotku, kde Max spal a vedle sebe měl položený jeho telefon, kde byl hodinový hovor s mojí fotkou.

Bylo to roztomilé. Už jsem chápala, že nic nenapsal, protože usnul taky.

Nic jsem mu na to neodepisovala a šla se nachystat do školy.

Danielovi jsem se mohla vyhnout, protože měl být celý den někde pryč na zápase, ale o víkendu jsme se měli vidět.

Plánovala jsem, že to zruším, než si všechno srovnám v hlavě.

Pokud jsem mu to vážně měla říct, tak citlivě, kdy by nikdo, Jeremy, nepřišel k úrazu.

Ashley ve škole zase nebyla a stejně tak ani James.

Byli spolu a dělali, že jsou nemocní. Simulanti. Bavila jsem se s Katie ze třídy, ale ta mi ji nenahradila.

Potřebovala jsem se Ashley svěřit a znát její názor na celou tu situaci.

Co by udělala ona? Nic, protože buď měla hodně kluků, ale se žádným oficiálně nechodila, nebo měla jednoho.

Tohle by se jí nestalo, ale mně už se to stalo podruhé.

Ani jsem si nepamatovala, co mi řekla, když jsem ji pověděla o tom, že jsem podvedla Andyho s Maxem.

Mohla bych se od toho aspoň odrazit. Paměť blbá.

S Jacksonem jsme se míjeli a přes noc jsem měla být v centru, takže jsem s ním taky neměla možnost mluvit.

Měla bych se zeptat Joshe? Znal i Daniela, i Jeremyho, ale ten by zase nadržoval Jeremymu.

Byla jsem nerozhodná, proto jsem potřebovala víc názorů jiných lidí.

Řídila jsem se hlavně podle ostatních, protože jsem se bála, že má rozhodnutí budou špatná.

Takhle jsem to mohla aspoň na někoho svést, že mi poradil špatně.

Po škole jsem si šla ještě na pár hodin lehnout. Vstala jsem dřív, než jsem musela, ale Jackson stejně doma neměl.

Mám schůzku, možná by se tomu i dalo říkat rande, uvidíme si zítra <3.

Pousmála jsem se a poslala mu na to několik srdíček se zprávou, ať si to užije.

Převlékla jsem se do čistého oblečení a odešla z domu, abych se mohla ještě stavit v obchodě a kavárně.

Jednou jsem už přes noc v centru byla a malém jsem tam umřela.

Neměli tam nic dobrého ani kávu, která by mě nakopla. Myslela jsem, že Joshe uškrtím.

Tentokrát už jsem ale byla chytřejší. Přes týden si měl volat s mámou a zase něco řešit, takže jsem měla aspoň téma na povídání.

Když jsem ale přišla do centra, mé plány se změnily.

Dětí tam bylo ještě celkem dost, ale dospělých o hodně méně, než jsem byla zvyklá.