Noční škola (Noční škola, #1) [PROBÍHÁ KOREKCE ]

15. kapitola

Všude kolem mě byla tma, ale jeho tvář byla ozářená měsíčním světlem. V podbřišku jsem cítila zvláštní svědění. Nikdy jsem necítila motýlky v břiše, o kterých mluvily holky na záchodech.

Dívala jsem se mu do očí a nehodlala odtrhnout pohledem. Vlasy měl tak ležérně na všechny strany. Líbilo se mi to. Jeho nazelenalé oči zářily ve tmě a úsměv se mu ještě prohloubil, když si všiml, že si ho prohlížím. Cítila jsem se nesvá tím, jak mě hltal pohledem. Vadilo mi to, aspoň myslím.

Uhnula jsem tváří a podívala se zpátky na rozvrh. Hrála jsem si s papírem. V rukou jsem ho mačkala a pak zas rovnala. „Co si čekal? Princeznu na hrášku?" zeptala jsem se opatrně a vzhlédla.

„Princeznu ne," šibalsky po mě mrknul a já se nahlas zasmála.

„Když myslíš." Vstala jsem a dala se doprava kamennou cestičkou.

„Učebna je na druhé straně!" zavolal na mě a mnou projela husí kůže. Jeho britský přízvuk se mi přestával líbit.

„Já vím!" snažila jsem se neohlédnout.

„Jak myslíš," zasmál se.

Chtěla jsem znát jeho jméno. Otočila jsem se, abych na něj zavolala, ale on už tam nestál.

***

„Melanie!" zajásala Amanda, když mě spatřila. Ze všech budov se vyřítili lidé a já uhádla, že je konec hodiny. „Jak si zvládla samotu?" zeptala se a upravila si své černé šaty, které jí vylezli až ke stehnu.
„Potkala jsem jednoho..." zarazila jsem se. K Amandě přistoupil kluk s černými vlasy. Ve rtech a v obočí měl piercing a chytil jí kolem pusu. Políbil jí a já bych se klidně vsadila, že bez jazyka se líbání neobešlo. Odkašlala jsem si. „Přestaneš rušit," obořil se na mě ten kluk a já na něj přimhouřila oči. Měl tmavě modré oči.

„Běž se vycpat. To já jsem s ní prvně mluvil a ne ty debile."

Kluk se na mě podíval a odstoupil od Amandy. „Rayi," zašeptala opatrně Amanda, když ke mně udělal jeden krok. „Tak ty si myslíš, že když si tu nová, můžeš si dělat, co chceš?" vyprskl na mě a já se uchechtla.

„Já nejsem ta, co miluje komixi," ukázala jsem na kruhovou placku, kterou měl na černé košili s nápisem I love komix. Mrkla jsem po Amandě, která vrtěla hlavou. „Chodíš s emoušem, který miluje komixi?"

„Každý má chybičky," pokrčil Ray rameny a natáhl ke mně s úsměvem ruku. „Raymond Jack."

„Melanie O'neonová."

„Já vím, kdo jsi. Amanda mi o tobě řekla," řekl jen tak mimochodem a prohrábl si vlasy.

Stály jsme uprostřed cesty a kolem nás procházeli ostatní spolužáci. Dívali se na nás vražedným pohledem. Nebo spíš, jen na mě. „Mám strach se zeptat, co pěkného o mně víš," podotkla jsem, když jsem se dívala na hnědovlásku, která mířila do vedlejší budovy.

„Jen to, že jsi skvělá ve střílení. Chodila si s Natem a Ashem a nic si nenecháš líbit," přimhouřil na mě oči. „Taky to, že jsi nebezpečná, když se o tebe stará Owen."

„Owen se o mě nestará, jen jsem prohrála sázku," informovala jsem ho.

„Jak myslíš Melanie," řekl sarkasticky. Ray se mi začínal líbit.

„Jakou máš další hodinu?" přerušila náš rozhovor Amanda.

„Němčinu," ukázala jsem prstem, aby počkali a vyhrabala z kapsy zmuchlaný papír. „Němčinu pro pokročilé," pokračovala jsem.

„Tak tu máš támhle," ukázal Ray doleva. „Řekni něco německy," řekla Amanda zároveň s Rayem.

Povzdychla jsem si. „Sheide."

Amanda otevřela pusu, jako by se snažila něco říct, ale pak jí zas zavřela.

„Co to je?" zeptal se Ray.

„Vagína," pověděl hlas za mnou a Amanda vyprskla smíchy. Otočila jsem se na patě a dívala se do tváře černovlásky.

„Ahoj Kate," kývla Amanda na pozdrav.

„Ty jsi ta, po které jsem vyjela, že?" ujistila jsem se naštvaně.

„V plné své kráse," uchechtla se.

Kate byla bílá, jako stěna a měla ty nejvíc nezvyklé černé oči, jako dva uhlíky. Žhnuly, když se dívala na Raye. „Co mají všichni s tím piercingem?" zeptala jsem se sama sebe a snažila se odvést rozhovor někam jinam. Kate měla piercing ve rtu a v obočí. „Rayi, ráda jsem tě poznala, ale měla bych jít na Němčinu," ukázala jsem na bílé dveře. „Kate," prohlédla jsem si jí od hlavy k patě. „S tebou jsem si ráda pokecala," prozradila jsem sarkasticky a vydala se ke dveřím. Ještě jsem se otočila a zamávala na Amandu. „Měj se," řekla jsem jen, než jsem vstoupila do budovy.

Podívala jsem se kolem a pak na plánek, který mi dala Mercedes a hledala správnou učebnu. Bylo tu tolik učeben a tolik lidí, že jsem se snažila vyhýbat se každému doteku.

Když jsem konečně učebnu objevila, byla skoro plná. Většinu míst zabraly stoly a židle, které byly postavené za sebou a každá řada byla výš a výš.

Vyšla jsem schody a sedla si do zadní lavice. Tabule tu byla černá a zdobil jí velký nápis Mrs. Millerorová. Nikdo tu neměl žádné učebnice a část lidí jsem znala ze včerejších zkoušek, ale jen pár z nich tu musely být déle než ostatní.

„Schnell, schnell. Sie setzen sich und wir beginnen," zazněl zvučný ženský hlas, zrovna když do učebny vstoupil ten kluk a sednul si na druhou stranu učebny.

Přimhouřila jsem na něj oči a narovnala se. Koukla jsem se kolem sebe, ale nikde nebylo místo. Povzdychla jsem si a opřela se hlavou o stůl. Vedle mě seděla hnědovláska a dívala se na Gabea se zvednutým obočím.

„Gabea si uchvátila," naklonila se ke mně ta dívka.

Vzhlédla jsem k ní. „Jak to do pytle myslíš?"

„Dívá se na tebe a z toho vznikne průšvih," informovala mě. „Mimochodem jsem Eliza."
Přikývla jsem a opět položila hlavu na stůl. „A ty jsi?" zeptala se pobouřeně.

„Melanie," zašeptala jsem a bez jakéhokoliv vzhlédnutí, jsem k ní natáhla ruku a zamávala jí před tváří. „Proč to bude průšvih?"

„Protože je jako ostatní kluci, ale horší. Zmlátil tu snad každého gaye a chodil snad s každou."

Podívala jsem se na něj. „Zdá se mi to, nebo jsou tu všichni kluci děvkaři?"

Eliza se rozesmála a prohodila světle hnědýma vlasy na stranu. Až teď jsem si všimla co má na sobě. Měla jako jediná barevné oblečení a kšandy. „Všichni ne. Jen Owen, Gabe..." začala počítat na prstech. „Ale Gabe je nejhorší, podle holek, co jsem zaslechla."

V téhle škole se o ostatních dozvím to, co ani nikdo neví, napadlo mě. „Holky o něm tvrdí, že při..." zarazila se. „On prej neprojevil, ani špetku citů a ty si další oběť."

„Dobré vědět. Jedno slovo ti, ale dám. Ten se ke mně nepřiblíží ani na míli," kývla jsem k Gabeovy. Usmíval se tím stejným stylem, jako před chvíli a vrásky se mu při smíchu dělaly u očí. Bavil se přitom s Kate. „Co ta tady dělá?" zašeptala jsem.

„Tak a teď si ještě víc v koncích," ozvala se Eliza, když začala psát na papír, který byl pomuchlaný. Začínala jsem si o ní myslet, že je to taková ta informátorka, která je na každé škole.

„A to zas proč?" zeptala jsem se lhostejně.

„Protože Kate pracuje v kanceláři a to znamená, že ví o každém všechno."