Noční škola (Noční škola, #1) [PROBÍHÁ KOREKCE ]

33. kapitola

„Copak Kate, došla ti slova?" uchechtla jsem se a pozvedla vítězně hlavu.

„To by si neudělala," ukázala na mě prstem a zakroužila s ním dokolečka. Přestože zněl její hlas tak přesvědčivě, viděla jsem v jejích očích, že si sama sebou není jistá.

„Myslíš?" nadzvedla jsem obočí. „Řeknu to ještě jednou," nadechla jsem se a pokračovala: „Neříkej přede mnou takové kraviny."

„Říkám jen pravdu a ty to víš," zasmála se a dala ruce před sebe. „Možná, kdyby si neměla zatemněný mozek, tak by si viděla pravdu," pokrčila rameny a udělala krok dozadu. Pozorovala jsem jí se zbraní v rukou, připravená kdykoliv vystřelit. „Usmívej se, hvězdo, dokud to jde," řekla mi Kate a otočila se na patě. Ještě stihla na mě vztyčit prostředníček, než jsem po ní vystřelila.

Sledovala jsem kulku, jak proletěla kolem Kate a zastavila se ve zdi. „Jsi blázen!" zavolala Kate a hodila si na hlavu černou kapuci.

„Divím se, že si jí netrefila," ozvalo se za mými zády pevný hlas, když jsem pozorovala, jak jde Kate rychle do domu.

Určitě to jde říct Owenovy.

„Upřímně? Já taky Ashi," přimhouřila jsem oči a otočila se čelem vzad. Neměla bych teď přemýšlet nad Owenem. Bylo pravděpodobné, že tu bude do pár minut.

„Jaké to je skoro nevidět, Ashi?" zeptala jsem se dřív, než jsem si uvědomila, že otvírám pusu.

Ash se uchechtl a sundal si tmavé brýle. Nahodil svůj typický nevinný úsměv, ale mě tím nepřesvědčil. Dokázal být krutý, i když jeho modré očí, které byly téměř bílé, mluvily opak.

„Jedno je skleněné," začal a povzdychl si. „Cítím se jako panenka," zasmál se. „Přeci sama víš, že jsem dokázal poznat, když kdokoliv lže. Jejich chůze, postoj těla, grimasy - to mi stačilo k tomu, abych poznal daného člověka. Chápeš jak to myslím?" optal se a já přikývla. „Popravdě," zarazil se. „Bylo těžké si na to zvyknout," pokračoval a opět si schoval své oči pod tmavé sklíčka. Jeho výraz byl pořád stejný, neudělal jedinou grimasu. Vůbec nic.

V tomto se nezměnil.

„Proč si na Noční škole?"

„Neměl jsem na výběr," pokrčil rameny. „Když se mi to stalo s tím okem, okamžitě se mi ozval Lucas a teď jsem tady."

„Zabíjení bych do teda neřekla," zabrblala jsem a Ash se rozesmál.

„Stále si mi ale neopověděla, proč si jí netrefila. Ty umíš střílet a určitě víc než dobře."

„Neměla jsem na výběr," procedila jsem skrz zuby. „Owenovy na Kate záleží a já další bolest mým blízkým způsobovat nechci."

„Jsem myslel, že to kvůli E...""

„Kvůli ní ne," přerušila jsem ho.

„Melanie!" zaslechla jsem své jméno a tak jsem se otočila. Owen vyběhl ze dveří domu a mířil si to k nám. Byl naštvaný.

„Tak kvůli němu?" pokývl Ash hlavou.

„Spíš jsem jí chtěla varovat, vystrašit jí," vysvětlila jsem a koutkem oka jsem se podívala na Owena, který byl od nás několik metrů.

„Kdo tu střílel?" vyptával se Owen z dálky.

„Jsi si jistá?" nadhodil škádlivě Ash a já ho drcla loktem do břicha.

„Drž hubu," zašeptala jsem.

„Už mi odpovíš?!" vyštěkl Owen, jen co došel k nám.

„Nechám vás," zašklebil se Ash a naklonil se ke mně: „Myslím, že znám tvůj důvod Melanie. Ale víš ho i ty?" zašeptal a odešel.

„Kdo tu střílel?" zopakoval Owen svou otázku. Nevypadal, že by měl dobrou náladu a jeho vraždící pohled, nijak nepomáhal.

„Já," odpověděla jsem pokrčením rameny a ukázala ke dveřím. „Nepůjdeme dovnitř?" zeptala jsem a nadzvedla obočí.

„Proč?"

„Protože je tu chladno a..."

„Ne myslím, proč si střílela," přerušil mě Owen naštvaně a tak jsem se mu podívala do očí.

„Nic se nestalo," uklidnila jsem ho.

„Seš si jistá? Kate mi řekla něco jiného."

„Tak proč se mě ptáš, když znáš odpověď?" uchechtla jsem se a vydala se k chatě.

***

Další den ráno, jsem si nakrájela rajčata a položila si je vedle chleba. Snažila jsem se o normální snídani, ale Owenův pohled mě rozptyloval.

„Baví tě mě pozorovat?" zeptala jsem se ve chvíli, když už mi to začalo dost lézt na nervy.

„Dobrou chuť," řekl jen Owen a odvrátil se ode mě.

„Měl by si svolat ostatní a říct nám ten plán," připomněla jsem mu, a když se otočil a chtěl zavolat na ostatní, hodila jsem po něm rajčetem a utíkala pryč.

„Za to mi zaplatíš!" zakřičel na mě a já vybouchla smíchy.

Utíkala jsem ke dveřím a cestou přeskočila několik bot, ale dřív než jsem stihla sáhnout po klice, už měl Owen ruce na mých bocích a přehazoval si mě přes rameno.

„Dej mě dolů!" kopala jsem do něj, ale jakoby ho to vůbec nebolelo.

„To by si chtěla," plácnul mě přes zadek a já vyjekla.

„Au!"

„Promiň zlato," uchechtl se. „Křehotinko," zavrtěl hlavou.

„Kate! Ashi!" zavolal. „Pojďte dolů!"

Přešel se mnou celou místnost a hodil mě na gauč. Už jsem otvírala pusu, že mu něco pěkného řeknu, ale rychle položil přede mě mojí snídani a já sklapla.

„Teď jez," přikázal mi, ale já na protest si založila ruce a naštvaně ho pozorovala. „Budeš mít vrásky," připomenul mi.

„Takže jaký je plán Owene," zeptala se Kate, když sešla ze schodů. Sedla si na židli u stolu a na mě se ani nepodívala.

„Kousek odsuď bydlí..." zarazil se a počkal na Ashe. Ten se držel zábradlí a asi v půlce schodů si sednul a opřel se o zeď. Owen pokývnul hlavou a skrčil se ke své tašce, z které vytáhnul mapu a položil jí na stůl. „Kousek odsuď," pokračoval a ukázal na místo za řekou. „U řeky," dodal směrem k Ashovy. „Bydlí otec té dívky a kluka, kterého jsme zabili při rituálu. Shání se po nich a začíná dost naléhat na naši školu. Včera ho viděli v lese a nesl si sebou nožík, který patřil Rayenovy," vysvětloval a my tři jsme ho poslouchaly.

„A teď ten plán Owene," řekla jsem a natáhnula se pro jídlo.

„Klídek Melanie," řekl a podíval se na mě. Nadzvedla jsem obočí a pokývla hlavou, že může pokračovat a kousla jsem si. „Řeknu to ve zkrácené větě. Musíme ho najít a zabít. Dělá dost velké problémy"

„Ale?" nadhodil Ash.

„Má u sebe kamarády. Není blbý a ví, že když zmizela jeho rodina, že je další na řadě. Sice to pochopil z jiného konce, ale bojí se."

„Jak dlouho tu budeme?" zeptala se naštvaně Kate a položila si nohy na stůl.

„Dokud mise nebude úspěšná," odpověděl jí Owen klidně.