22. kapitola

10.2K 650 38
                                    

Stál přímo přede mnou. Usmíval se na mě a já se mu zpříma dívala do očí. Připadala jsem si jako na práškách a typuji, že mi určitě nějaké daly. Jeho ruce spočinuly na mých bocích, ale já se dál dívala nepřístupně. Neměla jsem náladu na jeho hry.

„Co potřebuješ?" povzdechla jsem si a znuděně se na něj podívala.

„S tebou to nic nedělá?" zeptal se klidným hlasem a rukou mi sjel ještě níž po stehně. Cítila jsem teplo, přesně tam kde se mě dotknul.

„Proč? Mělo by?"

„No ták, Melanie," sykl bolestí, ale jeho hlas zněl škádlivě. „Neříkej, že tohle nechceš," zašeptal a rukou mi sjel pod volné triko a přitáhl si mě k sobě. „Neříkej," pokračoval, „že se ti po tomhle nestýská."

Políbil mě na krk a já naklonila hlavu na stranu. Ano, chybělo.

Rukou jsem ho objala kolem krku a přitáhla se blíž. Přimáčkl mě ke zdi a já se rychle musela rozhodnout, jestli ho nechat nebo se rozhodnout odejít.

Obešla jsem ho a těsně si za něj stoupla. Zavřela jsem oči a znova si povzdychla.

„Copak, Melanie?" zeptal se a otočil se čelem ke mně.

„Jaké je to chtít někoho, koho mít nemůžeš?" zeptala jsem se.

„Proč myslíš, že nemůžu?" nadzvedl obočí a nechápavě se na mě podíval.

„Protože tě znám, Gabe," pokrčila jsem rameny.

„Neznáš mě Mell," uchechtl se. „Ne..."

„Tak mi o sobě něco řekni," skočila jsem mu do řeči.

„Později Mell," rozesmál se a objal mě kolem pasu a přitáhl si mě tak blízko, že jsem cítila jeho teplý dech na krku. Rukou mi odhrnul vlasy z tváře na stranu a něco mi zašeptal do ucha. Nereagovala jsem na něj. Mé vnímání sledovalo jeho ruce, které byly příjemně teplé ze sprchy, a které mě doháněly k šílenství.

Jeho rty chutnaly po peprmintu. Bylo to zvláštní, když jsem mu zajela rukou do mokrých vlasů. Jeho svaly jsem cítila pod prsty, ale rozptylovaly mě jeho rty a jeho namáhavý jazyk. Chtěla jsem ho.

„Melanie," šeptal mi do rtů a přitom mě chytil za zadek a nadzvedl mě, abych mu omotala nohy kolem boků.

„Ano," řekla jsem zadýchaně a odtáhla se od něj tak, abych mu viděla do očí, které se třpytily.

„Neutíkej přede mnou," prosil mě naléhavě a já se zmohla jen na slabé přikývnutí.

„Neboj," zašeptala jsem a políbila ho na nos. „Neuteču," řekla jsem a líbala ho na pravý kraj rtu. Jeho ruce jsem cítila snad všude.

Naše rty se odpojily od sebe jen jedinkrát a to když mi pomalu sundával tričko a přitom si mě pořádně prohlížel.

„Jsi nádherná," sykl bolestivě, jakoby ho to bolelo, místnosti se ale ozval jeho tichý smích.

„Gabe," prosila jsem ho. Mučil mě.

„Ale copak, Melanie?" zeptal se škádlivě a hodil tričko do zdi.

„Mučíš mě," říkala jsem pravdu.

Gabe se ušklíbl a přiskočil ke mně tak rychle, že jsem ani nestihla mrknout. Ručník měl nadále na sobě, což mi pomalu dost vadilo, ale jediná možnost, jak mu ho sundat byla postel.

„Žádná předehra?" zažertoval, ale nijak neprotestoval, když jsem mu stáhla ručník dolů.

Zrychleně jsem dýchala, ale nebyla jsem na tom sama. Gabovy se leskly oči. Jeho přirození se mi tlačilo do klína, ale já se Gabovy dívala do těch zelených očích. Hnědé vlasy mu padaly do tváře a kapky vody mu kapaly po čele. Chtěla jsem se ho tak moc dotknout.

„Vážně to chceš?" zeptal se, když se natahoval, pod mou hlavu.

„Ano," řekla jsem rozhodně a Gabe mi okamžitě sundal všechno oblečení.

Je neuvěřitelně vtipné, že kluci mají kondomy schované na místě, kde byste to nečekaly. Jeho skrýš byla pod černým polštářem.

Gabe se opřel lokty okolo mé hlavy a přitom mě několikrát políbil, když nad hlavou trhal obal kondomu.

„Vážně?" zeptal se ještě jednou.

„Kurva, dáš ho tam už?" zaprskala jsem na něj a usmála se. Doufala jsem, že se mě přestane ptát, jinak si to rozmyslím sama. Gabe se nadechl a zadíval se do mých očí. Čekal, že vycouvám a možná jsem v tu chvíli měla. Mé odhodlání, ale nezmizelo.

Nejprve do mě vnikl jedním prstem. Škádlil mě a teplo mi přitom stoupalo do tváře. Cítila jsem se jako v extázi a nehty jsem se ho držela tak pevně, když přese mě přeletěla první vlna. A pak aniž by mi dal odpočinek, do mě vnikl. Jeho teplé tělo vyplnilo mé.

„Melanie," zachraptěl prosebně.

„Chvilku," škádlila jsem ho a pohnula se boky.

„Panebože."

„Líbí se ti to?" zeptala jsem se a znovu zakroutila boky. Bylo to tak příjemné.

Jeho oči byly zavřené a tělo napjaté k prasknutí. Nadzvedla jsem boky a přitiskla se rty k němu. „Jen do mě," řekla jsem mu do rtů. Hned na to začal pomalu nabírat na tempu a přirážet postupně rychleji a tvrději. Cítila jsem, jak ve mně narůstá tlak. Nehty jsem se držela jeho ramen a když se orgasmus přehnal přes mé tělo, vykřikla jsem jeho jméno.

„Myslím, že si dáme druhé kolo," zašeptal mi Gabe, když klesl na mě vyčerpáním.

„Cože?" zeptala jsem se potichu a položila si dlaň na čelo. Hořela jsem.

Políbil mě a přitiskl si mě k sobě. „Přiznávám, že jsi sakra dobrá v posteli. Tvé pověsti o tobě nemluvili lži, " zasmál se.

Jeho slova se mě dotkla a Gabe to okamžitě poznal.

„Melanie," snažil se mě Gabe zastavit, ale odstrčila jsem ho ze sebe.

„Vážně teď zmiňuješ mou pověst?" zeptala jsem se a vstala z postele.

„Tak jsem to, ale nemyslel," řekl nasupeně a já měla chuť se praštit do hlavy. Jsem taková kráva. Rychle jsem sáhla po svém oblečení.

„Nedělej to," zašeptal a já na něj pohlédla. Seděl na posteli a pozoroval mě. Jeho postoj se změnil. Tohle nebyl Gabe, kterého jsem znala.

„Jsem lhářka Gabe," odpověděla jsem mu a doufala, že se mi hlas netřese. Jedinou větou všechno zkazil. Rychle jsem se oblékla a vydala se ke dveřím. „Víš, čeho nejvíce lituju?" Ohlédla jsem se na Gabe. „Že jsem ti zase naletěla," pokračuju a pak s třísknutím odejdu.

Noční škola (Noční škola, #1) [PROBÍHÁ KOREKCE ]Kde žijí příběhy. Začni objevovat