Noční škola (Noční škola, #1) [PROBÍHÁ KOREKCE ]

34. kapitola

O dva týdny později:

Seděla jsem s Ashem v autě a hrála nějakou hru na jeho mobilu, mezitím co on poslouchal ve sluchátkách hudbu. Čekaly jsme na Kate, která prohledávala les a na Owena, který zkoumal snad po desátý dům našeho cíleného chlapíka. Bylo to nudné, ale mě a Ashe nemohli nechat jít. Ztratily bychom se, říkal Owen a Kate se smála. Nechápu, co bylo na tom k smíchu.

„Ashi?" drcla jsem do něj, když jsem snad po třetí zemřela. Ash se na mě podíval s otázkou v očích, ale i tak si nechal sluchátka v uších. Podala jsem mu mobil a opřela se hlavou o sklo. Dnešní noc byla chladná a dost tichá.

„Nechceš to pustit nahlas?" zeptala jsem se, ale jakoby si mě nevšímal. Protočila jsem oči a zavřela je.

„Melanie," ozvalo se zašeptání, a tak jsem pootevřela oči.

„Musela jsem usnout," zašeptala jsem a podívala se vedle. Ash taky spal. Jeho mp3 ležela na zemi auta a hlavu měl položenou na okně.

„Melanie," zaluskaly mi prsty před obličejem. Leknutím jsem nadskočila.

„Owene!" zavřískala jsem a položila si ruku na čelo. „To mi nedělej," zavrtěla jsem hlavou a koutkem oka se podívala na Ashe. Dál v klidu spal.

„Musel jsem vás nějak vzbudit. Ashi, nehraj, že spíš. Vidím, jak ti cukají koutky," uchechtl se Owen a narovnal se. Až teď jsem si uvědomila čistý vzduch, který proudil přes otevřené dveře.

„Debile," zasmál se Ash a protáhl se, jak jen to auto umožňovalo. „Zjistil jsi něco?" zeptal se a otevřel své dveře. Chvíli ale zápasil, než našel kliku.

„Svůj dům si hodně chrání," odmlčel se Owen. „Je boháč," pokračoval a promnul si spánky. „Byl to komplikovaný večer. Kate v lese nenašla nic, což je dobře, ale s tím domem to bude složité. Nedostaneme se k tomu muži tak rychle, jak jsme doufali. Budeme muset odlákat jeho hlídku, popřípadě zneškodnit a pak si dávat pozor na policejní systém. Stačil by jeden špatný pohyb a budeme v háji," vysvětloval a netvářil se u toho zrovna nadšeně.

„Takže dneska plánujeme?" ujistila jsem se.

„Přesně tak," podíval se na mě a trochu se usmál. „Buď dneska, nebo zítra večer to provedeme."

„Kde je Kate?" vzpomněl si Ash.

„Jela už zpátky, aby mohla nachystat plán lesu. Čeká na mě, abych jí mohl pomoct s plánkem domu."

„Aha," přikývla jsem a vystoupila. Cítila jsem chlad a tak jsem se zatřásla.

„Děje se něco, Melanie?" zeptal se Ash a v jeho hlase šel slyšet náznak výsměchu.

„Ne," řekla jsem až příliš rychle. Cítila jsem na sobě Owenův pohled, ale já se dívala do země. „Můžeme jet? Už mě to tu nebaví. Byli jsme tu celý večer a žádné výsledky," vysvětlila jsem naštvaně a založila si ruce na hrudi. Owen se na mě dál podezřele díval, ale nic neřekl. Lhala jsem a Owen to věděl. Vždy všechno věděl.

„Fajn," pokrčil Owen rameny. Vydechla jsem úlevou, ale pak jsem zaslechla, jak se Ash zasmál. Chtěla jsem ho zpražit zlým pohledem, ale k čemu by to bylo.

„Půjdu se na zadní sedadlo ještě trochu prospat," zaslechla jsem Ashe a v té chvíli jsem ho chtěla zabít. Díky kamaráde, pomyslela jsem si.

„Jen si zdřímni," popoháněl ho Owen a mě nezbývalo nic jiného, než si sednout na sedadlo spolujezdce. Ve zpětném zrcátku jsem viděla Ashe, jak si dává sluchátka do uší a u toho se usmívá.