"Je to nádherný, co?" Promluvila jsem na Hermionu když ke mě stála zády a civěla upřeně na několik spojených stolů, postavených v řadě, s tuny sladkostí a různých dobrot, po kterých bych se mohla zbláznit slastí. Už jen při pohledu na karamelky se mi zbíhaly sliny a má ruka se k ním pomalu, ale jistě natahovala.
"Co?" Hermiona sebou škubla hned jak si uvědomila že na ní někdo mluví a rychle svůj šok zamaskovala prohrábnutím vlasů. Zakroutila jsem nad ní se smíchem hlavou a konečně sladkou karamelku chytla mezi prsty a následně si jí hodila do úst.
"Že na tebe Ron asi pět minut zírá, zatímco ty zíráš na ty sladkůstky." Změnila jsem téma když jsem postřehla Ronův zamilovaný pohled. "Líbíš se mu." Dodala jsem s pokrčením ramen a dala si další karamelku. Cukr mi slepil zuby a já se musela napít abych dokázala zase mluvit. A nic kromě skřetího vína nebylo po ruce. Fuj.
"No to kecáš." Drkla do mě uraženě načež jsem si pobryndala vínem bradu a tím si dokonale smyla make-up. Naštvaně jsem na ní pohlédla když jsem si víno z brady setřela a chtěla ji říct, aby se uklidnila a prostě si to ověřila, ale to udělala, díky Merlinovi, aniž bych ji musela něco říct. "Nekecáš." Zamumlala si pod vousy rudá jako rajče když si ověřila že na ní Ron opravdu 'nenápadně' hází očko. Zasmála jsem se.
"Já si všímám všeho. Všeho, má drahá." Mrkla jsem na ní a i přes fakt, že budu mít zase slepenou pusu, si dala karamelku. Bože, díky Brumbále, že si mi je tehdy vnutil. Slepenou pusu jsem si v Hermionině přítomnosti užívala, jelikož jsme se tomu smály, ale když mi na rameno poklepala cizí ruka, musela jsem se jí zbavit takže jsem do sebe vyklopila zbytek vína a s úsměvem na tváři se otočila na jedno ze zrzavých dvojčat.
"Smím prosit, slečno Brownová?" Požádal mile a jako pravý princ mi nabídl rámě. Díky stále obvázanému uchu, jsem ve dvojčeti poznala Freda a souhlasně jsem přikývla a rámě přijala. Ne že bych nepřijala jeho bratra, ale Fred mi odjakživa byl více sympatický.
"Samozřejmě, pane Weasley." Společně jsme se vydali do prostřed parketu kde tancovala Fleur s Billem a přidali se společně k tanci. Objala jsem Freda kolem krku a přitiskla se k němu co nejblíže. On své ruce přiložil na mé boky a zahleděl se mi pobaveně do očí. "Co?"
"Nejsem stydlivka." Oznámil mi uraženě. Musela jsem se zasmát, protože od toho lehce trapného incidentu v koupelně jsme se dnes neviděli. Zakroutila jsem nad tím hlavou a udělala na jeho pokyn otočku.
"Vypadalo to tak." Pokrčila jsem nezaujatě rameny a zakousla se při tom do spodního rtu abych udržela smích, který se dral na povrch, na uzdě. Fred se zamračil a mé oči zabloudily k jeho zraněnému uchu. "Kde máš kartáček?" Pozvedla jsem obočí. Zamračil se ještě víc když mu došlo na co narážím.
"Ještě jedno slovo a budeš toho litovat." Snažil se znít vážně, ale koutky jeho rtů mu začaly cukat do nepatrného úsměvu, jeho oči zářily pobaveností a jeho hlas se při pokusu o vážný tón, klepal. Z něj ta autorita přímo září.
"Co bys mi udělal?" Chtěla jsem ho provokovat, a musím uznat že se mi to opravdu dařilo, protože jeho obličej nabral červenou barvu, jako před chvilkou ten Hermionin.
"No..."
"Díky za pohlídání, mé Samanthy." Skočil Fredovi do řeči další zrzavý mladík, silně ale zároveň jemně mě od mého dosavadního společníka odtrhnul a přitiskl si mě na své tělo. Překvapeně jsem vyjekla.
"Georgi." Pronesli jsme s Fredem sborově. Já pobaveně vzato Fred vražedně a naštvaně. George, dospěle, vyplázl na svého bratra vítězně jazyk a odtancoval se mnou dál od něj.
