25.

938 68 25
                                    

Společne jsme se vydali za tím zvukem, který nás všechny děsil, a to dokonce i Griphooka který zbledl hned poté co rachot zaslechl. "Já vám od začátku říkala, že to není dobrý nápad." Syčela jsem jsko bazilišek když byl řev stále hlasitější. Rozeznala jsem v něm bolest, vztek a rachot těžkých řetězů. "Jestli mě něco zabije, vrátím se abych zabila já vás." Mumlala jsem dál to svoje a chtěla jsem dokonce i pokračovat kdyby mě Harryho loket nedloubl do žeber a tím mi nedal dost jasně najevo, abych už konečně držela jazyk za zuby. Přimhouřila jsem na něj vztekle oči jako nějaká šelma. Vztyčila jsem na něj varovně ukazováček. "Přestaň mě dlou-"

"Mlč konečně a koukej!" Odstrčil mojí ruku ze svého zorného pole a ukázal směrem, kterým koukal stejně jako ostatní. Pohled jsem tam proto nasměřovala také. Při pohledu na místo, kam jsme všichni vyděšeně zírali, jsem vyvalila nevěřícně očí a chtěla nepozorovatelně zmizet.

"U Merlinových vousů, to si děláte legraci." Naproti nám, stál v řetězech obrovský bílý drak. Byl k nám otočený zády a já si nemohla nevšimnout krvavých šrámů, které měl na těle od příliš utáhnutých řetězů.

"To je Ukrajincký železnobřichý." Zašeptal si pro sebe spíše Ron když si draka pořádně prohlédnul. Šlo vidět, že ho ten fakt dost znepokojil. Podle mě i kdyby tam byl ten sebe menší drak, byla bych vyděšená k smrti. Tohle je jen taková třešnička na dortu. 

"Tadyhle, nate." Vrazil Griphook Harrymu a Ronovi do dlaní nějakou kovovou věc. Vypadalo to jako chrastítko pro děti. 

"Zatraceně." Pípla tiše Hermiona když nás drak zpozoroval. Narovnal se, takže vypadal ještě mohutněji než před nepatrnou chvílí. A ta největší kapka byla, když z plných plic zařval a jeho hrdlo zrudlo od toho, jak na nás chtěl vychrlit oheň. S Herminou jsme se chytly za ruce očekávajíc, že budeme jak spálený maso na grilu, drak však místo toho bolestí zakňučel když Griphook začal tím zvláštním chrastítkem chřastit. 

"Co mu to děláte?" Zakřičela jsem na skřeta když se k němu přidal i Harry s Ronem. Skřet, aniž by se na mě podíval, popadl svého kolegu za paži a táhl ho za sebou. "Hej, Griphooku!" Oslovila jsem ho s netrpělivosti v hlase. 

"Když slyší tento zvuk, očekává bolest." Šokovaně jsem zalapala po dechu stejně jako Hermiona vedle mě. Dříve než jsem na to stačila něco říct, promluvila jako první. 

"To je barbarství!" Lítostivě jsem na draka pohlédla. V očích se mu značila bolest a zvuk, který vydával to pouze potvrzoval. Naběhla mi kvůli tomu husí kůže a hrdlo se mi sevřelo úzkostí. 

"Furt lepší než aby si nás dal k obědu." Ozval se Ron a dále chřastil tou strašnou věcí abychom mohli postupně kolem draka bezpečně projít. Vešli jsme do chodby kam už na nás drak ani jeho oheň nestačili, Ron však dále v chřastění pokračoval a drak dále naříkal. Bez varování jsem Rona praštila silně do zátylku až onu věc upustil na zem. "Co děláš?"

"Přestaň, sakra už!" 

"Pojďte!" Poručil Griphook když otevřel jeden z trezorů. Následovali jsme ho dovnitř. Ocitli jsme se v trezoru Bellatrix Lastrengerové. Trezor byl plný zlata, stříbra, šperků a různých truhel. Griphook za námi zavřel a následně se rozhlédl kolem. 

"Lumos." Mávl Harry hůlkou a my ostatní to po něm zopakovali. Místností se rozzářilo světlo a my tak lépe viděli. "

"Accio viteál." Pokusila se Hermiona o kouzlo zatímco já s Harrym jsme se rozhlíželi kolem. Já teda stála na místě, to Harry šel bůh ví kam. Jen Ron nevěřícně zíral na zklamanou Hermionu a pokroutil nad ní nevěřícně hlavou. 

Magic school II (HP)Kde žijí příběhy. Začni objevovat