Y/n Parrish (Stiles Stilinski)

(8.)Long day

Vypla jsem budík, který jsem už 2 minuty zkoušela ignorovat a nějak se vyhrabala z postele. Chtěla jsem zůstat pod mojí vyhřátou peřinou, ale musela jsem se jít připravit do školy a ještě vzbudit Stilese.

Rozhodla jsem se, že ho nechám ještě spát a šla jsem si do koupelny udělat ranní hygienu.
Když jsem jí dodělala oblékla jsem se. (je na tobě co ;D )

Šla jsem zpátky do pokoje zjistit kolik je hodin. Přece jenom mi ranní hygiena vždy zabere hrozně času, stejně tak i večer. Bylo 7:35, tak jsem šla vzbudit Stilese.

Otevřela jsem dveře od pokoje pro hosty a vešla dovnitř. Aww byl tak sladkej. Jen jsem tam tak stála a koukala se na něj jak spinká. Ještě tak 2 minuty jsem se na něj koukala, ale pak jsem ho šla konečně vzbudit.

„Stilesi?” řekla jsem potichu, protože jsem nevěděla jak ho vzbudit. Nic.

„Stilesi..” řekla už jsem víc nahlas. Pořád nic.

„Stilesi!” to už jsem zakřičela, ale on jenom něco zamumlal, otočil se na druhý bok a spal dál.

„Stilesi je ráno musíme do školy!” začala jsem s ním trochu klepat, ale s ním to ani nehlo.

„Fajn, dávám ti 5 minut na to aby si vstal, oblékl se a všechno ostatní jinak si beru tvůj jeep!” řekla jsem, popadla jsem klíčky od jeho jeepu co měl na nočním stolku a odešla pryč.

Šla jsem nám do kuchyně udělat snídani. Namazala jsem chleba s máslem a šunkou. Najednou jsem slyšela kroky jak někdo jde po schodech. Byl to Stiles a dokonce už byl oblečený.

„No vidíš jak to jde,” řekla jsem a vzala si do ruky namazaný chléb.

„Stihl jsem to za 4 minuty, takže mi ty klíčky vrať,” řekl Stiles.

„Hmmm.. ještě si to musím promyslet” řekla jsem abych ho poškádlila a šla k němu blíž. Vím že má svůj jeep hrozně rád a nikdy by ho neprodal nebo nevyměnil za jiný auto.

Když jsem byla přímo u něho zastavila jsem se. On se mi podíval do očí jako já jemu. Začal se přibližovat. Srdce mi bušilo jako nikdy před tím. Ještě se trochu přiblížil, že jsem cítila jeho dech na mé tváři.

Chtěla jsem to udělat. Chtěla jsem ho políbit strašně moc, ale nemohla jsem. Vzpomněla jsem si na Maliu a odstoupila dál od Stilese. On začal dělat jako kdyby nic.

„Vezmi si ten chleba do ruky a pojedeme do školy, už je 7:50” řekla jsem a podala mu jeho klíčky od jeepu. Stiles si je jenom vzal stejně tak i chleba a šel si obout boty.

Už jsme seděli v jeho jeepu a jeli do školy. Celou cestu jsme byli ticho, jako obvykle.

Po zaparkování před školou jsme oba vyběhli z jeepu a běželi do školy. Tak trochu jsme totiž nestíhali.

Vzali jsme ještě ve skříňce nějaké věci a utíkali do třídy. Zrovna první hodinu jsme měli spolu, to byla ale náhoda. Už zvonilo a my ještě k tomu měli na hodinu Coache, takže to nebylo dobrý.

Před dveřmi třídy jsme se zastavili a rozdýchali ranní rozcvičku. Potom jsem dala ruku na kliku a podívala se na Stilese a on kývnul na souhlas.

„Slečna Parrish a Stilinski!” rozkřičel se na nás Coach, když jsme vešli do třídy.

„Od něho bych čekal že přijde zase pozdě,” řekl Coach a ukázal na Stilese. „ale od vás by mě to ani nenapadlo!” dodal a ukázal na mě.

„Omlou-” začal Stiles.

„Nech si toho Stilinski! Teď sednout!” skočil mu do řeči Coach. Já radči mlčela a šla si sednout, nechtěla jsem být po škole nebo tak něco.

„A ještě něco! Oba dva jste po škole.” dodal Coach.

„Ty vole, fakt super,” zamumlala jsem si pro sebe a celá třída se začala smát.
No super, řekla jsem to nahlas..

„Takže celá třída chce být i zítra se slečnou Parrish po škole?!” zakřičel Coach a najednou ve třídě bylo ticho.

„Cože? I zítra?”

„Ano, i zítra slečno Parrish! A jestli nepřestanete mít nějaké kecy budete i pozítří!” řekl a to jsem už radši byla zticha. 

Začalo zvonit na přestávku. Konečně. Vyšla jsem ze třídy a hned za mnou Stiles.

„Co máš teď za hodinu?” zeptal se.

„Chemii s Lydií, Isaacem a Kirou” odpověděla jsem.

„Já matiku se Scottem a Malií” řekl.

„Tak si to užij” poplácala jsem ho po rameni a odcházela jsem do třídy kde máme chemii.

„Čauky! Říkali, že si včera byla 6 hodin nezvěstná. Musíš mi všechno povědět!" řekla Lydie, když jsem si sedla vedle ní.

„No já bych to taky rád slyšel” ozval se za námi Isaac.

„Já taky” řekla Kira a přisedla si k nám.

Řekla jsem jim to úplně od začátku do konce. Ale to, že u mě Stiles spal jsem vynechala. Skončila jsem tím, že mě odvezl domů. Měla jsem to akorát, protože když jsem skončila s vyprávěním začalo zvonit na hodinu.

Ty zbylé hodiny jsem nějak přetrpěla a už jsem seděla se Stilesem ve třídě, protože jsme byli po škole.

Ještě tak 5 minut jsme seděli a čekali co se stane. Nakonec vešel Coach a dal nám 2 testy. Potom odešel so své kanceláře.

„No to si dělá prdel,” řekla jsem po tom co jsem si doprohlídla testy.

„To teda,” řekl hned co si to taky doprohlídl.

„Raději to pojď napsat jinak tu budeme do rána,” zasmála jsem se. Stiles se taky zasmál a začal psát.

Už uběhlo 50 minut a já se Stilesem jsme koukali na ten druhý test.

„Víš to?” zeptal se Stiles.

„Ne,” odpověděla jsem a dál jsme koukali na ten test. Po chvíli přišel Coach. „Takže je mi jedno jestli jste to stihli nebo ne! Dejte mi ty testy a běžte domu,” řekl Coach.

Dali jsme mu teda ty testy a šli ven ze školy.

„Chceš svézt?” zeptal se Stiles a najednou mi začal zvonit mobil.

„Počkej, volá mi Lydia,” řekla jsem a přijmula hovor.

Hovor:

„Ahojky, neruším?” zeptala se, protože ví, že jsem dnes byla po škole.

„Ne vůbec. Potřebuješ něco?”

„Noo vlastně jo. Máš dneska čas?”

„Měla bych mít. Proč?” zeptala jsem se. Někdy musím být otravná s tima debilníma otázkama pořád. Asi to mám po Jordanovi.

„No mohli bychom si udělat holčičí den. Neboli teď už dopoledne,”

„Jasně to zní skvěle!” řekla jsem nadšeně.

„Super, jsi teď doma?”

„Ne, jsem před školou,” odpověděla jsem.

„Dobře tak tam buď a za 5 minut jsem tam”

„Dobře pa,” rozloučila jsem se.

„Papa,” řekla Lydia a ukončila hovor.

--------------------------------------------

„Co si říkal?” zeptala jsem se Stilese, který mě celou dobu pozoroval a snažil se zjistit o čem s Lydií mluvím.

„No jestli chceš svést” odpověděl.

„Ne to je dobrý přijede pro mě Lydia,” řekla jsem.

„Dobře. Takžee uvidíme se ve škole,” řekl.

„Jasně, ahoj,” zamávala jsem mu, když nastartoval jeho jeep. Stiles mi taky zamával a rozjel se domů.

Za 3 minuty jsem slyšela přijíždět auto. Nejspíš Lydia..