(15.)Lacrosse game 1/2

181 9 5
                                    


Stálá jsem za Scottem a Kirou, kteří se připravovali na zápas. Kira koukala na blonďáka, který zaplatil ten sud piva čímž si získal titul "hlavní podezřelí z vraždy".

„Nic neuděláme?” zeptala se mě a Scotta Kira.

„Nemůžeme. Nevíme, jestli je to on. Jestli se pleteme, skutečný vrah uteče” odpověděl jí Scott a Kira lehce kývla.

„Nervózní?” zeptala jsem se jí.

„Že nás někdo chce zabít? Nebo že je to můj první zápas?” zeptala se Kira a podívala se na mě.

„Obojí” řekla jsem.

„Rozhodně obojí” řekla Kira. Scott jí dal ruku na rameno a Kira se na něj vděčně usmála.

Všimla jsem si Stilese, který za námi jde a s někým telefonuje. Byl celkem nervózní.

Pohled Stilese

„Tati, už tu máš být. Kde sakra jsi?” řekl jsem nervózně do mobilu a posadil se vedle Kiry.

„Zrovna odcházím. A tenhle hovor mě dost zdržuje” řekl táta a típnul hovor.

„Bože” protočil jsem očima a povzdechl si.

„V pohodě?” ozval se známý dívčí hlas. Otočil jsem se a spatřil Y/n. Aspoň ta tu je.

„Jo” řekl jsem a podíval se zpátky na hřiště.

Najednou jsem cítil dvě malé ruce na mých ramenech, které mě začaly masírovat. Zaklonil jsem hlavu dozadu a spatřil Y/n, která se na mě povzbudivě usmívala. 

Z mého malého tranzu mě probudil Coache křik. „Jdeme na to!” křičel opakovaně Coach. Narovnal jsem hlavu dopředu a zvedl se z lavičky, na které jsem seděl.

„Stilesi?” ozvala se Y/n, když jsem chtěl odejít na hřiště.

„Jo?” otočil jsem se čelem k ní.

„Já um já jen víš když je tam ten ee blonďák, který je i možná vrah takk.” lezlo to z ní jak z chlupaté deky.

„Já sice vím, že ty nejsi nadpřirozená bytost..” pokračovala.

„Ale chtěla jsem ti říct” zhluboka se nadechla.

„Buď opatrný” řekla, dala mi pusu na tvář a odešla si sednout na tribunu.

Stál jsem tam jako přibitý v šoku, protože jsem to nečekal.

„Stilinski! Co tam tak stojíš! Pojď na hřiště!” rozkřičel se na mě Coach. Jen jsem se trošku oklepal a šel jsem ke Scottovi, který šel za Coachem.

„Hej, Stilinski, McCall, řekl jsem, ať padáte na hřiště!” zakřičel na nás Coach.

„Ale nemá ještě zahojenou tu nohu. Asi by neměl hrát” řekl Scott a poukázal na Liama.

„Prý je v pohodě” odsekl Coach.

„Jako kapitán navrhuju, aby Liam nehrál” řekl odhodlaně Scott a Coach se rozesmál.

„A jako prezident Spojených států tento návrh vetuju” odpověděl posměšně Coach.

Já radši nic neříkal ještě bych to zhoršil.

„Co když se zraní?” zeptal se Scott.

„Hej, Liame. Postřeh” křikl Brett a hodil po Liamovi míček, který Liam následně chytl bez jakéhokoliv problému rukou.

„Bude hrát” řekl Coach a všichni jsme se rozešli na hřiště.

„To je ono, Liame! Liame. Stilinski. McCall” říkal povzbudivě Coach. Jenže si neuvědomil, že by to nemuselo dopadnout zrovna nejlíp.

Y/n Parrish (Stiles Stilinski)Kde žijí příběhy. Začni objevovat