Y/n Parrish (Stiles Stilinski)

(11.)Full moon 1/2

Bylo teprve 14:26 a mě už nebavilo se koukat na filmy/seriály, tak jsem vypla notebook a přemýšlela jsem co bych mohla dělat do té doby, než mě vyzvedne Stiles. Což bude za hodně dlouho.

Mimochodem jsem si nechala projít hlavou všechno co mi dnes řekli a jsem z toho všeho pořád zmatená, ale vypadá to, že se s tím budu potkávat hodně krát, když mi to řekli a chtějí mě u toho jak se budou při úplňku měnit.

Vlastně jsem mohla jít do školy, ale bylo toho na mě moc. Dneska bych byla ještě po škole kvůli včerejšku, takže jsem i ráda že jsem nešla. Doufám že mě aspoň někdo omluvil a vymyslel si dobrou výmluvu proč jsem nepřišla.

Teď jsem si vzpomněla na Isaaca. Proč tam nebyl? Zkoušela jsem na tu otázku najít odpověď, ale jedině jak to zjistit je mu zavolat.

Odemkla jsem mobil a začala jsem mu volat. Asi 10 vteřin to vyzvánělo, ale nakonec to zvednul.

„Kdo to je?”

Asi si mě ještě nepojmenoval v kontaktech.

„Tvá milovaná kamarádka, která chce vědět kde jsi.” odpověděla jsem.

„Y/n”

„Jasně že jo. Teď mi ale odpověz. Kde sakra jsi, protože kdyby jsi byl ve škole rozhodně bys mi to nezvednul a nemluvil nahlas” řekla jsem v klidu.

„Opravdu to chceš vědět?..”

„Ne, nechci volala jsem ti jen tak pro srandu,” řekla jsem sarkasticky.

„No dobře jsem v Paříži..."

„Co? Co tam děláš?”

„Bydlím tu”

„Takže ty jsi se přestěhoval ani nevím kdy a ani jsi se nerozloučil?”

„Promiň ono to bylo nějak na
rychlo a-” ani to nedořekl, protože jsem ukončila hovor.

Položila jsem mobil na noční stolek a zavřela jsem oči. Po chvíli jsem usnula.

------------

Vzbudilo mě klepání na dveře. Pomalu jsem se zvedla a šla se podívat kdo to je. Otevřela jsem dveře a tam stál Jordan.

„Ahoj,” řekla jsem ospale.

„Ahoj. Koupil jsem pizzu k večeři jestli chceš,” řekl a usmál se na mě.

„Jasně že chci" řekla jsem a taky se usmála.

Teď jsme seděli v kuchyni u stolu a jedli pizzu.

„Ty jsi spala než jsem přišel?” začal konverzaci.

„Jo, já jsem byla unavená ze školy, tak jsem si na chvilku zdřímla,” zalhala jsem. Ono to vlastně nebyla chvilka. Usla jsem v cca 15:00 a probudila jsem se někdy v 21:00.

„Mohla bych jít se Stilesem teď někdy ven?” zeptala jsem se.

„Vy spolu něco máte?” ušklíbl se.

„Co? Ne! Jak tě to napadlo?” vyjekla jsem.

„No že spolu jdete ven tak pozdě,” odpověděl.

„Budou tam i ostatní” řekla jsem.

„Fajn, můžeš. A jinak ještě jdu do práce takže se domů vrátím k ránu” řekl a v tom někdo venku zatroubil.

„Stiles” řekla jsem si pro sebe.

Rychle jsem běžela do svého pokoje a tam jsem si vzala to samý co jsem si brala dnes do školy. Pak jsem se ještě podívala do zrcadla a učesala jsem si vlasy. Potom jsem si dala do kapsy klíče a mobil a běžela zase dolů. Obula jsem si boty, rozloučila jsem se z Jordanem a vyšla ven.

„Ahoj” pozdravila jsem Stilese, když jsem nasedla do jeepu.

„Ahoj” usmál se na mě a jeli jsme na místo.

Cestou mi Stiles řekl, že Kira přiveze Liama, kterýho tam budeme držet, aby nepozabíjel lidi venku.

To je sice hezký, že ho tam budeme držet, aby nepozabíjel lidi venku, ale co když pozabíjí místo toho nás.

Už jsme na místě. Vešli jsme dovnitř a tam stáli Scott, Malia a Lydia. Pozdravila jsem se s nima, stoupla jsem si vedle Scotta a čekali jsme na Kiru s Liamem.

Nebylo to ani tak dlouho a slyšeli jsme motor, který se po chvilce vypnul. Liam vešel dovnitř jako první a podíval se na nás překvapeným výrazem. My jsme tam jen stáli a koukali na něj, jenom Stiles zvedl ruku na pozdrav a usmál se.

Liam se podíval za sebe na Kiru a chtěl odejít, jenže Kira dveře zavřela a stoupla si před ně.

„Promiň” řekla Kira a Liam se znova otočil na nás.

„Co to sakra je?” zeptal se trochu naštvaně.

„Ber to jako intervenci. Máš problém, Liame” odpověděl mu Stiles.

„A jen my ti můžeme pomoct” doplnil Scott.