39. kapitola - radost?

67 8 0
                                    

    Itachi vletěl do malé ošetřovny v základně. Nic pro něho nebylo důležitější než to, co se mělo stát.
Po dlouhých měsících je to tu.

    "Jak jí je?!" Vyjekl Itachi, který zrovna vyrazil dveře do ošetřovny. "Vše vypadá dobře." Pronesla Konan, která se ujala role porodníka. Itachi ke mě přistoupil a chytl mě za ruku. "To zvládneš Yuuki." Pozoroval svou snoubenku.

      Za těch pár měsíců se stalo mnoho. Pain ukázal svou pravou tvář, Deidara se málem nechal zabít a Tobi si pořídil kočku.

    Zetsu, jakož to člen Akatsuki co uměl léčit byl u porodu také. Byl to strastiplný den. "Yuuki, tlač!" Vyjekla Konan. Zatlačila jsem a pak ještě jednou. "Je to kluk!" Vykřikla Konan. "Slyšíš to? Máme kluka." Usmál se Itachi, když mu Konan předala malého chlapečka. "Máte vy dvě hrdličky aspoň jméno pro toho chlapce?" Odfrkl Zetsu. "Máme. Ichiro Uchiha." Řekla jsem. Itachi mi předal náš malý poklad. "Je krásný." Řekl a dal mi pusu na čelo.

   Byla jsem šťastná ale nevím na jak dlouho. Měla jsem špatné tušení, že se něco stane.

     Byla jsem ve svém pokoji. Seděla jsem v posteli a v rukou chovala Ichiru. "Překvapení!" Vykřikli všichni když vyrazili dveře od pokoje. Ichiru se samozřejmě lekl a začal plakat. "Omlouváme se." Řekl Tobi. Všichni se začali omlouvat. Utišila jsem prcka a všichni se nahrnuli blíž aby se na něj mohli podívat. Byl to dlouhý den a já přemýšlela nad tím, že bych ho ukázala otci a bratrovi. Budu potřebovat dobrou výmluvu aby mě Pain pustil ze základny. Den skončil strašně rychle a já s Itachim jsme již leželi v posteli. "Mám na tebe otázku.." řekla jsem opatrně. "Jen povídej." Usmál se na mě. "Chtěla bych ho ukázat i v Konoze... Víš tátovi a Narutovi." Pošeptala jsem, jelikož o tom nikdo vědět nemusí. "Dobrá ale nebude to hned. Přece víš jak je Nagato opatrný co se týče nás dvou a opouští základny." Pronesl ale bylo vidět, že nad tím přemýšlí.

    Po měsíci se mi podařilo Paina přemluvit aby mě nechal opustit základnu, protože chceme jít s Ichiru ke svatyni. Pain mě pustil jen díky tradici Omiyanairi. Jelikož nejbližší svatyně se nachází nedaleko od Konohy, hraje nám to do karet.

(OMIYAMAIRI je japonská tradice kdy se dítě ukáže svatyni. Ta mu má přát štěstí a zdraví po celý život)

      Po přípravách jsme se vydali na cestu. Itachi po cestě vyslal vránu do Konohy. V té se psalo že přijdeme navštívit Hokage. Dorazili jsme do Konohy tak rychle jak to šlo. Došli jsme k bráně a v dálce jsme viděli zapadat slunce. Pospíchali jsme do kanceláře Hokage...  

     

Říkají mi Monstrum černého listuKde žijí příběhy. Začni objevovat