Prohřešek

8. Spalující žár

"Subjekt tři sta osm na výslech!" křičel bystrozor a mlátil jakousi kovovou tyčí do dveří Lilyiny cely.

Dívka sebou trhla. Probudila se akorát včas. Výslech. To tu ještě nezažila. Poprvé za celou dobu se jí zeptají na její verzi příběhu. Ne, že by ji směla někomu říct. Na to chránila až příliš mnoho lidí.

"Subjekte tři sta osm, dostavte se na výslech," otevřely se dveře.

Lily pomalu vstala. Hlava se jí zatočila. Zachytila se zdi, aby nespadla. Dojít ke dveřím se zdálo jako nadlidský úkol. Bystrozor u dveří jí ale sám pomohl. Ne příliš mile a něžně, ale aspoň nemusela jít sama.

"Setkáš se se svým obhájcem, mrcho. Nemáš na žádného právo, ale tvoje kamarádka byla neodbytná," mluvil, jako by to snad byla její chyba.

Netušila, co říct. O ničem takovém ani nepřemýšlela, vždycky myslela, že je tam napořád. Jenže teď jí svitla naděje, že se odsud dostane. Pramalá, ale nějaká byla.

Nádech a výdech, pak až vstoupit. Chtělo se jí brečet při pohledu na své dvě dávné kamarádky. Zdálo se jí to jako věky a navíc tak zbytečné. Riskovaly pro ni zbytečně, stejně se nemohla dostat ven, teď jen budou na ráně s ní.

"Říkala jsem, abyste sem už nechodili," sykla na Alici, když ji bystrozor tvrdě posadil za stůl a kouzlem svázal na místě.

"To snad není nutné, ne Ede?" usmála se na bystrozora Alice.

Edwin ale protentokrát zavrtěl hlavou. "Je mi líto, Alice, je to to nejlepší, co můžeš získat."

"Jen ať zůstane svázaná, ještě by se o něco pokusila," odsekla druhá žena sedící vedle Alice. Byla o trochu starší a nejspíše i zkušenější. Zrzavé vlasy měla stažené do culíku sponou a před ní ležely desky. Vypadala jako právnička.

"Amélie, to by neudělala, je to přece Lily," zastala se dívky Alice.

"Je to Smrtijedka. Pomáhám ti jen z donucení, peníze potřebuju," zamračila se.

"Jestli potřebujete peníze, jen si řekněte kolik," ozvala se Lily skoro zoufale. Aspoň tak mohla pomoct. "Mám asi dvacet tisíc galeonů u Gringottových k okamžitému vybrání."

Alice ztuhla uprostřed pohybu. Bylo to přece tolik peněz. Jak je mohla Lily získat během pár let? Tolik neměli ani její rodiče po celoživotních úsporách. Musela udělat něco skutečně velkého, že měla takové peníze.

"Od Smrtijedky nic nepřijmu. Zase tak moc ty peníze nepotřebuju."

"Amélie!" vrazila jí loket do břicha Alice.

"Hele, Evansová," naklonila se neochotně právnička k Lily, "nemám tě ráda. Nikdy jsem tě moc nemusela, ale teď jsem vyloženě proti tobě. Pochybuji, že to vyhrajeme, nemáme ani malou šanci, sotva jedna ku stu případů. A ani to není jisté. Pokusím se ale o úspěch i přes osobní problémy, je to má práce."

Lily okamžitě zavrtěla hlavou. "Neztrácej čas. Půjdou proti nám. Všichni. Nemá to cenu, je to beznadějné."

"Tahle slova už neříkej. Možná jsi v Azkabanu, ale nic není beznadějné," obula se do ní Alice. "Osvobodili Lestrange, proč by neměli tebe?"

"Protože Rabastan měl vyhrát!" vložila si hlavu do dlaní Lily. "Vedl ho Malfoy. Koho odsud vede Malfoy, ten vyhraje, to je pravidlo. Myslíte, že mě povede?" zadívala se na ně a následně zavrtěla hlavou.

"Brumbál říkal, že ti pomůže," špitla Alice. Nedokázala uvěřit, že by se odsud Lily už nedostala. Vždyť Lily sem ani neměla patřit. "A Frank říkal, že s Amélií máme skoro padesát procent šanci. To už je docela slušná podpora, ne?"