12. Ošetřovatelka od svatého Munga

98 21 47
                                    

Chodba byla bílá a tichá. Se Siriusem se všechno točilo, ačkoliv seděl na jedné z plastových židlí. Seděl sám, nikdo mu nemohl dělat oporu, protože od sebe všechny odehnal. Navíc nikdo ještě nevěděl, co se seběhlo. Peter se teprve snažil dostat k ostatním.

Unikli z Ministerstva a dostali se až na roh londýnské ulice. Lily se snažila běžet, ale v polovině kroku upadla.

"Hej, vzbuď se," snažil se ji Sirius probrat, ale Lily odmítala nabrat vědomí. "No tak, Lily!"

A teď byl tady. Ani netušil, jak se sem dostal. Nenapadalo ho rozumné řešení, nevzpomínal si, že by Lily nesl k Mungovi, ale nejspíše přesně to dělal.

Mohl se tak akorát dívat, jak mu Lily berou a nesou ji do svých místností. Sirius ještě teď viděl, jak měla zvrácenou hlavu dozadu a nejevila známky života.

Takové to mělo být? Tohle jim chtěl život ukázat? Měla Lily zemřít během prvních minut svobody? K čemu pak to mučení v Azkabanu? Sirius stále tápal ve tmách s vysvětlením.

"Pan Black?" vytrhl ho z přemýšlení příjemný hlas ženy v bílém plášti.

"Ano, to jsem já," vyskočil Sirius na nohy a pokusil se nevypadat tak zmateně. "Jak jí je?"

"Pěkně popořadě, pane Blacku," usmála se na něj žena a posadila se vedle jeho předchozího místa. Byla docela mladá, usměvavá a milá. Dokázala ho uklidnit, aby aspoň na chvíli věřil, že je Lily v pořádku.

"Jak je na tom?"

"Žije, uklidněte se," poplácala ho po ruce a znovu se usmála. "Potřebuji od vás ale několik informací. Jméno, datum narození, alergie nebo nějaká magická omezení," diktovala, pak se na něj ale podívala pečlivěji. "A také to, proč je v takovém stavu."

Sirius se pomalu vzpamatovával. Žije. Teď bylo třeba postarat se o zbytek. "Kolik toho uvedete v záznamech?" zeptal se prvně.

"Mou povinností je nahlásit všechno. Je s tím snad problém?"

"Můžete ji ze záznamů vynechat?"

"Proč?" pojala podezření.

"Utajení bystrozorské akce," zašeptal Sirius teatrálně. Tohle mu na holky vždycky zabralo.

Žena ale jen pozvedla obočí a více stiskla propisku mezi prsty. "Tohle na mě nezkoušejte, pane Blacku. Hezká tvář není všechno a já už jsem příliš stará na to, abych vám naletěla," poklepala propiskou o desky s papíry, aby si pospíšil. Ve skutečnosti nemohla být o moc starší než on, zřejmě jí ale tahle věta zabírala stejně jako ty Siriusovy.

Sirius si frustrovaně vjel rukou do vlasů a posunul se na židli tak, aby se mohl opřít o zeď. "Jdeme přímo od soudu. Lily se právě dostala z Azkabanu," svěřil jí. Copak na tom snad záleželo? Stejně je nahlásí.

"To vše vysvětluje," cvakla propiskou a položila ji na desky, ty odsunula stranou. "Všechno mi ale stejně musíte nahlásit, abych věděla, jak pomoct."

Překvapeně se na ni zadíval.

"No nedivte se. Ne všichni držíme strany, ať už jste, z jaké chcete, vaše tajemství je u mě v bezpečí. A teď mi povězte jméno, příjmení, datum narození, alergie, omezení a poslední dny, které za tenhle stav můžou," vyzvala ho stejně pracovním tónem jako předtím.

"Lily Evansová, narozena třicátého ledna roku šedesát. Slabá alergie na jahody, vanilku a jakési mudlovské léky. Něco jako com... Máte pravdu, nezáleží na tom," pochopil její mávání rukou. "Omezení žádná, pokud vím. A může za to ten bastard Vol..."

ProhřešekKde žijí příběhy. Začni objevovat