Prohřešek

24. Změna je život

Lily přišla ještě večer, odvedla si oba s sebou k Siriusovi domů. Musela je s pomocí Petera podpírat, protože Sirius měl nateklý kotník a James byl stále trochu pod sedativy.

"Kde jste všichni byli?" otevřela Marlene dveře, načež se zhrozila.

"Já se rozloučím, doma mě ještě někdo čeká," zmizel Peter, jakmile Marlene spatřil.

"Výborně, Marlene, pojď mi pomoct. Odnes Jamese někam na gauč, ať si dělá, co chce, my jdeme do ložnice," zavelela Lily a společně se Siriusem se vydala do druhého pokoje.

Zabouchly za nimi dveře, načež se ve vedlejším pokoji Lucinda rozeřvala. Lily si unaveně připlácla polštář na obličej a padla do postele vedle Siriuse.

"Tak dnešek bych nazvala nejdelším dnem od mého návratu. Docela ráda, bych si ho odškrtla v kalendáři, jenže nemám tušení, kolikátého je a kde máš kalendář," povzdechla si.

"Kalendář nevedu už nějakou dobu a mám pocit, že je něco kolem začátku dubna. Na Ministerstvu mi říkali, že začal nový měsíc, takže mám začít chodit do práce, že je to prý znamení dobrého pracovníka."

Lily se pobaveně rozesmála a odhodila polštář vedle sebe. Otočila se bokem k Siriusovi a pokusila se mu položit hlavu na rameno, než jí došlo, že by to dělat neměla. "Promiň, máš to asi ještě citlivé."

"V pohodě, ty můžeš, co budeš chtít," stejně ale sykl bolestí, když se jen nepatrně pohnula.

"Víš, že jsi říkal moje jméno? Prý celou tu dobu."

"A neměl bych snad? Z tvých slov, než mě James napadl, jsem pochopil, že můžu. Chceš?" nevyjádřil se úplně nejjasněji, Lily ale pochopila smysl věty.

"Rozhodně chci. Bojím se, že to nevydrží nebo to bude krátké a že se nám do toho přimotá tisíc jiných věcí, ale chci hezké vzpomínky. V Azkabanu už mi pomalu neměli co vzít," naklonila se k němu.

Sirius sykl, když zavadila o jeho rameno, Lily vyjekla, když jí omylem přilehl vlasy, načež Sirius zařval, když se praštil do kotníku o hranu postele.

"Dneska to asi nebude nejlepší nápad," poukázala Lily na zcela zřejmou skutečnost.

"Věř nebo ne, to mi tak nějak došlo," prohodil Sirius, aby následně začal zírat do stropu.

Oba tam jen tak leželi a užívali si ticho, protože Lucinda konečně zmlkla. Přes zeď slyšeli, jak najednou James promluvil a Marlene mu cosi horlivě vyprávěla. Do toho se James ohrazoval, což opět vzbudilo Lucindu.

Lily si povzdechla. "Dvoupokojový byt asi není stavěný na tři lidi, Marlene a děcko, že? Zajdu se podívat ven po někom normálním, kdo nám neokupuje byt, můžu třeba zjistit, jestli jsem pořád hledaná Smrtijedy nebo už je to přestalo bavit."

"Buď opatrná," vyhrkl Sirius.

Dívka pozvedla obočí. "Kdybych nebyla opatrná, nebyla bych tady ale někde mezi Dawlishem a Macnairem, tak mi trochu věř."

Prošla pokojem a ani v tom druhém se nehodlala zastavovat. Na Marlenino volání nedbala.

Venku si uvědomila, že v noci je stále zima, ať už bylo jaro jakkoliv daleko. Prošla několika ulicemi, aby se mohla přemístit nedaleko domu Nottových. Lily nevěděla, jestli je Perseus doma, avšak potřebovala několik informací, tak byla ochotná to zkusit.

Štěstí jí přálo, protože ji Perseus viděl z okna a přišel jí otevřít. Pozval ji dovnitř jako starou známou, až se Lily jeho klidu divila.