Prohřešek

9. Proti zdravému rozumu

Čaj byl příliš horký. Ani míchání nepomohlo, čaj zůstával horký dlouho. Minerva už neměla trpělivost na pomalé míchání. Čas byl drahý, zvlášť když do obhajoby Lily Evansové zbývalo sotva pár dní. Přesněji tři dny a ona stále neměla způsob, jak dostat dívku ven.

Několikrát zašla za Brumbálem, aby vše přehodnotil, ale on nesvolil. Lily měla zůstat v Azkabanu z podivných důvodů. Prý by ji zabili hned. Dal se ale zařídit opak, nebo snad ne?

Ať se snažila, jak chtěla, neměla možnost pomoci. Všechny věci Lily Evansové byly pryč, nezbylo dočista nic. A to málo, co se ještě v domě Potterových našlo dostal předevčírem Brumbál od Jamese darem.

Jen těžko něco podniknout. Brumbál se navíc stal posedlým onou věštbou o Vyvoleném. Jako by snad ta hloupá Sibyla mohla mít pravdu.

Minerva to ale nechtěla vzdát. Vždyť Lily jí už několikrát pomohla, měla by jí to oplatit. Přátelé to dělávali. Když se vydala do domu Pottera, nečekala nic úžasného, tohle ale předčilo její očekávání.

Našla toho odpoledne Jamese spícího na podlaze uprostřed koupelny, střepy nejspíše dlouho nikdo neuklidil, protože krev na nich docela zaschla. Mohla být týden stará, možná i víc. Vedle Jamese ovšem ležel Denní věštec.

Svatba bez Smrtijedky, Azkaban kazí plány Jamesi Potterovi. Článek měl dokonce několik fotografií. Nedivila se mu, stejně tak ho ale nedokázala pochopit. Ignorace, zoufalství a deprese nikdy ničemu nepomohly.

Minerva prošla pokoji až k samotnému jádru života Jamese - k ložnici. Necítila se dobře, věděla, že se nevzbudí, ale přece jen, býval to její student, nechtěla se mu jen tak hrabat ve věcech. Byla to ale jedna z posledních možností, jak zachránit Lily. Pak už zbývala smrt všech přesvědčených o Lilyině vině.

Nemyslela si, že něco najde. Jenže našla, přímo na stole ležel jen tak nepořádně pohozený. Stříbřitě svítivá látka vypadala jako hvězdy. Nádherná a hebká, Minerva nemohla věřit svým očím, když zjistila, že ruku nevidí. Tak takhle to poberti celé ty roky dělali. Neviditelný plášť.

Několik minut se rozmýšlela. Byla by to krádež. Jenže ve jménu dobrých činů. A jak se den předtím vyjádřil James na schůzce Řádu, s Evansovou neměl už nic společného. Nechtěl jí pomoct. Minerva ano.

Nakonec se rozhodla. Popadla plášť a schovala si ho do kabelky. Rozhlédla se v naivní představě, že ji někdo viděl. Nikdo nemohl.

Odešla zase zpět do Bradavic, schovala se do kabinetu a uvařila si čaj. Stále nechladl. Nebylo to možné, byla to taková doba.

Dívala se na plášť se směsicí výčitek a zadostiučinění. Když nic nevyjde, prostě schová Lily do pláště a odejde i s ní. Nějak to vyřeší později, hlavní bylo, aby se Lily už do Azkabanu nevrátila.

***

"Víš, že v noci se občas i spí?" přišel do kuchyně Remus, aby vyčinil Marlene, že ho ostrým světlem zase probudila. Dívka ale neměla náladu na pošťuchování, seděla jako hromádka neštěstí, dívala se na příchozí poštu a vedle ní ležel stále plný hrnek čaje.

Trhla sebou, víc se zabalila do chundelatého svetru a omluvně se na Rema zadívala. "Promiň, nechtěla jsem tě vyrušit. Klidně spi dál, já to zhasnu."

Remus ale nešel pryč, naopak se přiblížil a sedl si naproti ní. Nemohl o sobě sebevědomě prohlásit, že zná všechna její tajemství nebo že ji snad vůbec zná, ale za těch pár dní u něj se dokázali trochu víc sblížit. Dokázal teď poznat, že ji něco opravdu trápí.