1:53 ráno
Zalívala jsem vodku sodou, přihodila jsem limetku.
Přes hlasitou hudbu jsem skoro nic neslyšela.
"Bude to 75!" Snažila jsem se překřičet písničku (nahoře s obrázkem)
"Kolik?" Řval na mě zákazník z druhé strany pultu
" 75!" Zařvala jsem ještě hlasitěji než předtím "150! Zbytek si nechte za ty hezký oči!" dostavilo se mi komplimentu když mi klučina tak 20 let podával 200 korunovou bankovku. "Děkuju vám!" Poděkovala jsem.
"Leilo!" Neslyší mě, šla jsem blíž. "Teď je docela klid, jdu s odpadkama a na cígo zvládáš?" ujištovala jsem se abych ji nenechala ve štychu. Jenom mi přikývla hlavou a mávla rukou že mužů jít, protože se na ní valily další objednávky.Vyšla jsem ven s pytlem prázdných láhví, odřezků od různého ovoce a śačků od ledu. V pozadí jsem stále slyšela utlumenou hudbu. Vyhodila jsem pytel do kontejneru. Stála jsem v boční uličce mezi cihlovými baráky, jsou tu dvě lampy, je tu šero ale zase né tma. Zaměstnanecký vchod je na konci téhle slepé uličky vedle zdi a obrovského kontejneru, o trochu dále je vedlejší východ z klubu. Je hlídáný členem security týmu a lidi tam chodí kouřit a občas i zvracet.
Dneska tam hlída Petr, je to moc milý kluk. Nabouchaný a potetovaný, poprvé jsem se ho bála, ale vím že kdyby nám někdo dělal problémy tak nás bude chránit jako starší brácha. Kolikrát mě vozí domů a vždy se stavíme pro kávu. No prostě dobrý kamarád. Zrovna když jsem se koukala jeho směrem tak se na mě otočil. S nadšením jsem mu zamávala jako malé dítě. Zamával mi na zpět
"Až budeš mít volno tak přijď na pult" usmála jsem se na něj.
"Jak mě vystřídá Honza tak mě tam máš jak na koni"
Jen jsem se pousmála a vytahovala krabičku cigaret z kapsy, otevřela jsem si ji, vložila se jednu mezi rty a zapálila její druhý konec. Protáhla jsem si a užívala si ten kopanec do plic. Z mého relaxu mě vyrušila rána která se ozvala z druhé strany kontejneru.
"Nemůžete chodit blít jinam.." řekla jsem si potichu pro sebe. S rukou v kapse a druhou s cigaretou v puse jsem obcházela kontejner abych zjistila co se tam děje.
"Řekla jsem ne, neslyšíš?" slyšela jsem dámský hlas
"Ale notak kotě, pojeď se mnou. Užijem si.." no tak z toho borce mi bylo špatně a to jsem ho ještě ani neviděla. Vykoukla jsem zpoza rohu abych tam viděla, ale byla tma. Viděla jsem jenom obrysy, ona byla opřená zády o kontejner a on měl jednu ruku natazenou vedle její hlavy a druhou jí dával na pas.
"Jsi hluchej? Řekla jsem že nikam nejdu a tečka." řekla naštvaně když mu ruku srazila z jejího boku.
"Hej!!" zařvala jsem abych upoutala jeho pozornost
"Neslyšel jsi? Řekla že nikam nejde, vypadni než zavolám securiťáky.." pískla jsem na prsty směrem k Petrovi. "Fajn, tohle si vyřídíme jindy holčičko.." řekl směrem k té holce opřené o studené železo.
"Peťa!" Zvedla jsem ruku nad hlavu a mávla s ní.
Ten chlápek smrděl chlastem a sotva chodil.
Šel vedle mě a naproti nám šel Petr.
"Petře, prosim tě tady pán už se dneska do klubu nepodívá. A jestli se přiblíží k nějaké holce tak volej policajty. Děkuju. Já musím dovnitř tak pa" vychrlila jsem na Péťu abych mohla jít zkontrolovat tu holku.
"Jasně Tar" jen se na mě usmál, vzal toho borce za rameno a už ho táhl pryč.
Vyndala jsem další cigaretu a zapálila si. Popoběhla jsem směrem zpět k ní. Viděla jsem jak si oblíká bundu a zvedá kabelku ze země. Šla jsem pomalu k ní "Jste v pohodě?.." zeptala jsem se opatrně, protáhla si z cigarety a položila jí ruku na záda. Zvedla si kabelku ze země a otočila se na mě
"Paní učitelko?!.." co tady dělá? A hlavně co dělá s tím borcem? Koukala na mě se slzami v očích a já opět nechápala co se děje. "Děkuju..." řekla ubrečeným hlasem když mi obmotala ruce kolem pasu, položila jsem ji ruku na záda a snažila se ji nespálit cigaretou. "Hezky voníš.." řekla z ničeho nic a já byla mírně zaskočená.
Cítila jsem že z ní trochu táhne alkohol.
Pustila jsem ji "kolik jste toho vypila?.."
"Asi 4 long islandy, už si to nepamatuju.." zamotala se a na podpatcích málem upadla.
"Opřete se..." "ale já jsem dobrá" přerušila mě a chtěla jít dál, znovu klopýtla a kdybych jí nechytila tak leží na zemi. Chytla jsem jí za pas "opřete se!" zpřísnila jsem hlas a opřela jí zády o kontejner. Vypadla jí kabelka z ruky na zem. A já jí držela za boky čelem ke mě.
ČTEŠ
Láska společností zakázaná
Romance3. Ročník střední a 18 létá studentka. Já: "Proč bych to měla dělat doprdele?" "Protože jsem vás o to požádala, Taro..." sykla jsem si pro sebe, protože jsem neměla ponětí ze už se vrátila zpátky do třídy. Zvedla jsem svůj pohled a navázala oční ko...