Láska společností zakázaná

16

"Co to máš na krku?" Otočila mi Naomi hlavu do strany. "Co tam mám?.." zeptala jsem se. Logicky si asi na krk nevidím. "Škrábance.." přejela mi po nich prstem. "Vyfoť mi to." Podala jsem jí telefon
Když jsem se na fotku podívala opravdu jsem tam měla dvě šrábnutí asi 3 centimetry dlouhé.
"Nevím, asi jsem se skřabla." Pozvedla jsem ramena a pak tomu nevěnovala pozornost. Během hodiny jsem vytáhla telefon a rozklikla chat.
Poslala jsem jí tu fotku. A připsala k tomu: "příště si ty nehty nech pro sebe..." položila jsem telefon ale během chvilky mi přišla odpověď: "můžeš si za to sama🤷🏼‍♀️."

Byla to naše poslední hodina a pak už domů. A jo, domů. Musím jet za mámou, třeba se konečně něco vyřeší.
Už před školou jsem se rozloučila s Naomi a namířila jsem si to na parkoviště. Po cestě jsem myslela jenom na to co mi vyčte teď. Zaklepala jsem na dveře a měla jsem pocit že mám srdce až v krku.
"A-Ahoj.." dostala jsem ze sebe rozklepaným hlasem.
"Ahoj, Pojď." Pousmála se máma a pustila mě dovnitř. Nás dům byl docela velký. Když jste vešli dovnitř tak jste se ocitli na bílé chodbě s dřevěnými doplňky, naproti vchodovým jsou schody a vedle nich chodba dozadu k východu na malou zahrádku. Vpravo jsou dveře do kuchyně a vlevo zase obývák kde je vzadu za dveřmi pracovna a já propojený s chodbou vzadu, takže se tudy taky dostanete na terasu. Nahoře v patře jsou pokoje a koupelna. Můj pokoj je na konci chodby vlevo od schodů, mámina ložnice zase úplně na druhé straně vpravo od schodů. Brachův pokoj je vedle mamčiného a koupelna a záchod je přímo naproti schodům.
Rozhlížela jsem se na okolo, dlouho jsem tu nebyla.
Šla jsem se posadit do obýváku a bez toho aby se mě mamka ptala mi přinesla čaj. Poděkovala jsem jí a usrkávala z čaje.
Viděla jsem že je nervózní. "Chtěla jsem se ti omluvit za to jak jsem po tobě vyjela..." stále mluvila chladně, ale šlo poznat že to myslí dobře.
"... ale ještě pořád bych potřebovala čas na vstřebaní. Mám pro tebe navrh." no tak to začíná být zajímavé.
"Poslouchám tě." Měla moji plnou pozornost ale zároveň jsem se bála. "Budu ti normálně přispívat na bydlení. S tím že toto je stále tvůj domov ale ty se dokážeš osamostatnit. Co ty na to?"
Byla jsem v šoku. Neměla jsem slov.
"Jasně že jo."

Po cestě domů
Stavila jsem se ještě v obchodě pro Jacka Danielse. Dlouho jsem nepila a po dlouhé době jsem měla chuť na panáka. Když jsem přišla domů zahodila jsem batoh do ložnice na postel. Zapla jsem televizi, vzala skleničku s ledem a flašku a sedla si na gauč. Nalila jsem si do skleničky a vzala ovladač. Pustila jsem si Prci prci prcičky. Natáhla jsem se pro skleničku a chtěla jsem se napít, ale začal mi zvonit telefon.
'Tichá' svítilo její jméno na obrazovce. Zasekla jsem se a uvažovala proč mi volá v půl desáté večer.
"Prosím." řekla jsem místo klasického pozdravu.
"Ahoj, ruším?" slyšela jsem že je něco špatně, nevěděla jsem co.
"Ne, co potřebuješ?" položila jsem skleničku na stůl a opřela si lokty o kolena.
"Můžeš přijet prosím?..." brečela. Hodně. Hlas se jí klepal.
"Co se stalo?" zeptala jsem se vyděšeně a už jsem běžela pro bundu. Vůbec mě teď nezajímalo že mám tepláky.
"Martin přijel s nějakým jeho kamarádem a buší mi na dveře že si to přišli vyřídit." slyšela jsem křik za dveřmi. Bála se.
"Vypadni od těch dveří! Schovej se. Jsem na cestě"
Típla jsem hovor vzala klíče a helmu. Zabouchla jsem dveře. Rychle jsem naskočila na motorku a jela jsem.

Po cestě jsem si neustále přehrávalo co všechno se může stát. Mám v kapse vystřelovací nůž tak doufám ze ho nebudu muset použít.
Několikrát jsem to střihla na červenou. Furt na mě někdo troubil. Mě to nezajímalo.
Za 10 minut jsem byla před barákem. Vzala jsem telefon do ruky a nejela na číselník.
"Tísňová linka policie české republiky, jak vám můžu pomoct?" zvedla to milá dispečerka.
"Dobrý večer, prosím vás volala mi moje známá že jí buší dva chlapy na dveře. Měli jsme s ním už problém předtím. Obtěžoval jí a já si na něj sama nedovolím." ....

O 5 minut později
Podala jsem sympatickému stražníkovi ruku.
"Dobrý večer." Jen jsem výrazně přikývla na pozdrav. Za doprovodu 2 strážníků jsme došli do 2. patra. Zvedla jsem telefon a zavolala ji.
"Tak pánové. Odstupte od dveří!" Vzali je policisti stranou a já prošla ke dveřím.