12

735 24 0
                                    

Se vzpomínkou na její úsměv a červené tváře, jsem jela domu s úsměvem na rtech a pocitem že to nemůže být pravda. Když jsem dojela domů hned jsem volala Naomi.

J: "Zdaryy, co jsi potřebovala?"
N: "No prosimtě, co jsi dělala u Tiché v autě?"
J: "Cože?"
N: "čekali jsme s Vali na přechodu u obchoďáku a zastavily jste na světlech, viděli jsme vás.."
J: "no vezla mě k mámě abych si mohla odvézt motorku.."
N: "já jen že to vypadalo že po sobě zachvilku skočíte.."
J: "hele zlato, promluvíme si zítra ju? Nechci to řešit po telefonu."
N: "dobře, jedeš busem nebo řídíš?"
J: "asi klidně řídím. Chceš vyzvednout?"
N: "no jestli ti nevadí zajížďka tak klidně.."
J: "hrozná zajížďka no, těch pět minut cesty, vem si helmu, tu ti tahat nebudu."
N: "jasan. Miluju tee.."
J: "taky, pa."

Pondělí ráno
Když jsem zastavila na konci ulice mezi luxusními domy, začala jsem přemýšlet jaké by to asi bylo kdybych si tohle mohla jednou dovolit. Žít v luxusu a být zabezpečená. Uvědomila jsem si že už čekám asi 10 minut a jestli budu čekat ještě déle tak to nestihnem. Trochu jsem zatůrovala motorem aby mě slyšela Naomi.

"Mušíš dělat takovej bordel? Sousedi budou zase nadávat." Bouchla mě do ramene. "Máš tu být včas. Kávu?" Chytla mě za ramena a nasedla, dala mi ruce kolem pasu. "Jop" opět jsem si sklopila clonu a po cestě do skoly jsme se ještě stavily v kavárně. Zaparkovala jsem na školním parkovišti.
První hodinu jsme měli češtinu a probírali jsme maturitní četbu. Četli jsme Máj. Nudila jsem se a zavírali se mi oči takže jsem si lehla na lavici a usla. Nechali mě spát i přes další hodinu. Takže když jsem se probudila o přestávce tak jsme měli psaní na počítačích. Přesunula jsem se i s ostatními o patro níž k počítačům zabrala si mé oblíbené místo a rovnou se přihlásila. Nikdo do hodiny nepřicházel a nám to začínalo být divné. "Tak dobrý den. Zaskakuju za paní Večerkovou." Ani jsem se nemusela otáčet ke dveřím a přesně vím kdo mi stál za zády, a najednou jsem měla úsměv na tváři.
"Přesně o tomhle jsem s tebou chtěla mluvit.." ťukla do mě Naomi. Neřekla jsem ani slovo a jen se na ni udiveně podívala. "Už to není jen o tom že se ti líbí.." viděla jsem že se na nás otočila.
"Mohla by jsi to prosím tak neřvat?"
"Normálně po ní jedeš." řekla se smíchem v hlase.
"A? Nevidím v tom problém. Však z toho stejně nic nebude"
"No problém, je v tom že ona po tobě jede taky.." dodala Naomi.
"A dost!! Vlčková si sedne jinam!" probodávala nás pohledem a já si sedla na druhou stranu.
"Z toho zadání vypracujete dopis ve wordu, který podepíšete vy sami. Není to skupinová spolupráce, paní Večerková vám to oznámkuje."
Rozdávala zadání a mě si nechala na konec. Papír mi nepoložila na stůl ale podávala mi ho ať si ho vezmu. Natáhla jsem se pro něj a ukazováčkem jsem ji pohladila prsty ve kterých papír držela. Podívala jsem se ji do očí a tak kulišácky se usmála. Úsměv mi nevrátila ale věděla jsem že chce.
Dala jsem si sluchátka a pustila drummy aby se mi lépe pracovalo. Netrvalo to ani tak dlouho, asi jen nějakých 15 minut a měla jsem hotovo.
Vzala jsem telefon do ruky a scrolovala jsem tiktokem.
"Vlčková chcete poznámku?" řekla velmi chladně, ale na to už jsme byli zvyklý. "Já už to mám hotové." Až potom co jsem to dořekla jsem se na ní podívala. Viděla jsem že vstala a šla ke mně.
"Tak mi to ukažte." Otevřela jsem složku s mým jménem a následně i word. Stála za mnou a byla nakloněná přes moje rameno. Jednou rukou opřená o moji židli a druhou o stůl.
"Tady tohle dej na velikost 12" ukázala na řádek v textu a položila ruku na tu moji která byla na myši.
Měla studené konečky prstu, kdybych mohla tak jí dám svoji mikinu aby jí nebyla zima. Ruku jsem z myši sundala, aby to nevypadalo divně.
"Super, ulož to a máš volno." "A můžu na záchod" zeptala jsem se. "Jo jdi." byla klidná.
Odešla jsem ze třídy. Na záchodě jsem zalezla do kabinky, sklopila prkýnko a sedla si na něj. Pustila si video na youtube a vytáhla vapo (elektronická cigareta). Měli jsme sice na stropě detektory kouře ale všichni studenti věděli že nefungují. Pípla mi zpráva a když jsem se koukla od koho je tak mi přejel mráz po zádech.

Máma: potřebuju si s tebou promluvit.
Já: o čem?
M: prostě dneska přijeď domů.
J: abych si zase vyslechla jak jsem k ničemu?
M: laskavě tady přestaň dělat moresy a po škole přijeď.
J: ještě nevim.
M: jestli nepřijedeš tak si půjdu asi promluvit s ředitelkou o tom jaký má názor na osobní vztahy mězi učitelkou a studentem. Vím že v tom autě byla ona.

To si dělá prdel, tak teď mě bude i vydírat. Nahnaly se mi slzy do očí a vzteky se ve mě vařila krev. Hlavou se mi honily myšlenky na to jak mi máma dokáže nechat vyhodit ze školy. Vlastní dceru.
Ovládl mě vztek a mezitím co jsem chodila tam a zpátky, jsem vybuchla a peští jsem vší silou dala do dveří. Rozbrečela jsem se, ne bolestí, nebo aspoň ne tou fyzickou. "Kurva.." řekla jsem potichu když jsem se snažila uklidnit. "Taro?..."

Láska společností zakázaná Kde žijí příběhy. Začni objevovat