26

620 25 0
                                    

Stála jsem tam a snažila se přijít na to co se děje. Pomalu se otáčela až se její oči potkaly s těmi mými, ztichla, jenom na mě koukala a nic neřekla. "Už musím jít." vyhrkla a telefon dala do kapsy.
"Zásnuby? Jsi zasnoubená?" nevěděla jsem jestli mě víc štve nebo mrzí tmě mi to neřekla.
"Byla jsem..." řekla zklesle. "Byla? Takže kdy to skončilo?" začínal převládat vztek protože jsem viděla že by se tomuhle rozhovoru nejradši vyhla "před měsícem...". S kamennou tváří jsem dokázala jenom kýval hlavou a zadržovat slzy v očích "super, takže ty jsi se začala plést se mnou, když jsi měla snoubenku a plánovala zásnuby.... které ona odřekla?" natáhla jsem se pro utěrku na ruce a utřela si do ní oči. "Ani nevíš jak moc bych teď chtěla do něčeho praštit."
"Taro nech mě ti to vysvětlit, prosím."
"Já nevím jestli to chci slyšet..." koukala jsem na ni s bolestí v očích, bála jsem se že jsem byla jenom úlet. Všechny ty krásné řečičky mohly být lež, není přece tak těžké lhát.
"S Klárou jsme byli dlouho. Měli jsme se vzít a při plánování mi řekla ze chce ještě počkat. Jenže jsem zjistila že se s někým tahá, tak jsem se přestala zajímat. Začala jsem si užívat a pak jsem potkala tebe...a věděla jsem že to musím ukončit a to chvíli trvalo." doufala že se jí dostane pochopení a já se snažila v sobě potlačit smutek, vztek i strach.
"A co bude teď?" položila svoje dlaně na moje ruce a pomalu sjela k těm mým, zapletla naše prsty.
"Teď jsem s tebou a přeju si aby to tak zůstalo.."
Zvedla mou ruku, dala mi pusu na její hřbet a jako by jí setřela palcem. Koukala mi u toho do oči, jako by se mi odevzdávala. Najednou jako by všechny moje starosti zmizely, ztratily se a jediné co jsem v tu chvíli cítila je bezpečí. Věřila jsem jí a doufala že se mi to nevymstí. Usmála jsem se na ní s lehkým vydechnutím. Obmotala jsem jí ruce kolem krku, ona udělala dva kroky ke mě a zabořila svůj obličej do mého ramene. "Miluju tě..." zašeptala mi do klíční kosti. Nevěděla jsem jestli jsem připravena jí to říct na zpět. Podívala se na mě a v mém obličeji viděla starost "Nemusíš to říkat na zpět, počkám si až budeš připravená. Položila jsem jí dlaně na tvář a přitáhla si jí do polibku.
V tu chvíli za námi cvakly dveře.
"No to si děláš prdel..."
...kurva. A teď mám po škole a ona po kariéře...
"Naomi, klid." Viděla jsem ten zmatek a strach v jejích očích. "Ty mi říkáš klid? To vážně, uvědomuješ si co děláš?" Verča měla slzy v očích, sedla si na pult s umyvadly a zoufalostí se furt kroutila, chodila tam a zpátky. "Naomi, pojď jinam.." vzala jsem jí za paži a táhla jsem jí pryč, ještě než jsem odešla tak jsem se na ní otočila a usmála abych jí aspoň trochu uklidnila. Naomi mi vytrhla paži z úchopu a procházela restaurací k hlavnímu vchodu.
"Mluv.." založila si ruce na hrudi. "Jsme spolu." Řekla jsem na rovinu "Tady si ze mě někdo asi dobře střílí, jak, kdy?" Naléhavě se mě vyptávala. "Pojď si sednout a u jídla ti to všechno řeknu. To je na dlouho." Kývla jsem hlavou směrem dovnitř a čekala na její rozhodnutí.
U jídla jsme seděli asi dvě hodiny a celou dobu jsem jí odpovídala na otázky a koutkem oka viděla jak na nás Verča neustále koukala. "Naomi, to se nikdo nesmí dozvědět. Aspoň do té doby než skončím školu..."
"Jasný, ale chci vědět všechno." Mezi prsty jako by vzala pomyslný klíček a zamkla si rty, na znak že nikomu nic neřekne. "Jsi úžasná.."

Později toho večera
Zaklepala jsem na dveře s číslem 19. Když se otevíraly, rozhlédla jsem se po chodbě aby tam náhodou někdo nebyl. "Pojď." Pokynula rukou do hotelového pokoje, vešla jsem a zavřela za sebou dveře. "Takže..?" bála se jak to dopadlo. "Nikomu nic neřekne." "Co jsi musela udělat aby byla zticha?" vyzvídala dál. "Říct jí úplně všechno.."
"A co jsi jí teda řekla?" Posadila se na postel do tureckého sedu a poklepala rukou na místo vedle ní.
"Všechno.." koukla jsem se bokem a trochu usmála "prosím tě, řekni mi, že se neptala na včerejší noc." Doufala že její obavy vyvrátím. "Jo ptala se mě, proč jsi zařvala a změny slyšely nějaké zvuky.." zrudly ji tváře a měla vykulené oči. "Nestyď se. Aspoň ví jak jsi si to užívala." přiletěla mi rána do ramene.
Zasmála jsem se, lehla si na bok a čekala až si lehne taky. Otočila se ke mě zády a já si jí přitáhla k sobě, ruku jsem dala přes ni. "Nezlob se, nelíčila jsem ji úplně všechno." rukou jsem se natáhla k jejímu obličeji, vzala jsem jí za bradu a políbila jí na krku, pod uchem. Vzala mojí ruku a jen jsme ležely.
"Miluju tě.." pošeptala jsem. Nejdříve jen otočila hlavu aby se na mě koukla a usvědčila se že jsem to opravdu řekla. Otočila se nakonec celá, pohladila mě po tváři, věnovala mi decentní pusu na čelo a užívaly si přítomnost té druhé.

Láska společností zakázaná Kde žijí příběhy. Začni objevovat