Marionette - [Wanda & Loki FF]

VII.

Pohled Wandy:

Nuda je nepříjemný přechodný duševní stav, v němž jedinec cítí pronikavý nedostatek zájmu o své obvyklé aktivity a je pro něj obtížné se na ně soustředit, říká Wikipedie. Já si ale myslím, že je to spíš velmi otravná emoce, která vzniká při situaci, kdy nemá člověk co dělat. Stejně jako teď já.

Pořád sedím na té stejné židli. Už půl hodiny!! Ani nechcete vědět, jak moc mnou teď zmítá zlost. Ten nafoukaný blbec Loki je už přes 30 minut pryč a já se zatím snažím co nejméně dávat najevo svůj hněv, abych si nezískala pozornost všech přítomných.

No, zkrátka tady už nějakou chvíli sedím a neskutečně se nudím. Možná bych i řekla, že takovou nudu jsem ještě nikdy nezažila. I když, to by už bylo možná trochu přehnané. Z úplného zoufalství začnu používat svoji představivost, abych se zabavila.

Představuji si, jak bude asi probíhat Odinsonův proslov, co na něj řeknou fanoušci Elona Muska a jak zvládnu já ovlivnit jejich myšlenky.

Nestihnu to však ani vymyslet, protože se na pódiu konečně objeví černovlasý bůh. Rychle zaženu moje předchozí myšlenky a čekám, co se bude dít.

Všichni přítomní se k němu otočí a nejspíše je dosti překvapí, že se místo jejich miláčka Elona na pódiu objevil jeho sok. Loki se spokojeně usmívá. Vidím, že opravdu miluje pozornost.

,,Hezký večer." začne pan Odinson v proslovu. Dav tiše zašumí, ale napínavě poslouchá dál. Stejně jako já. Jsem velmi zvědavá, jaký proslov si pan budoucí prezident za tu půlhodinu připravil.

,,Myslím, že jste místo mne čekali někoho jiného, a to mého kamaráda Elona Muska. Ten se dnes večer bohužel nedostaví." řekne Loki. Při vyslovení slova kamaráda se co nejtrpčeji uchechtu. Naštěstí to udělám potichu, takže si toho Odinson vůbec nevšímá a pokračuje dál. Uvědomím si, že se trochu začínám chovat jako on. Tato myšlenka mne nemale znepokojí, ale i tak se ji snažím ignorovat.

,,Je mi moc líto, že Elon dnes nemůže. Říkal mi, že má dnes jinou, příjemnější společnost. Sestra jeho dobré kamarádky ho velmi chtěla poznat, a tak se šli seznámit do nedalekého hotelu. Doufám, že víte jak to myslím!" vysvětluje bůh dál. Udělá malou pomlku ve které nejspíš očekává, že se někdo zasměje jeho předposlední větě. To se ale nestane. Já se sice tiše zachichotám, ale přes šumění davu lidí to není vůbec slyšet. Překvapí mě, že Odinsonův úsměv z tváře zatím nemizí.

,,Chtěl bych se tedy za svého nezodpovědného kolegu omluvit. Dnes se prostě budete muset spokojit se mnou." dokončí svůj proslov Loki. Dav pod pódiem se ještě více rozšumí.

Po chvíli spatřím, jak nějaký hnědovlasý muž nedaleko mne vstane ze židle. Spatřím jeho velké svaly na rukou, které jsou schované pod jednoduchou černou košilí. Polknu.

,,Tak to ani náhodou." řekne muž velmi hlubokým hlasem, napřáhne se a hodí po Lokim sklenici. Odinson se jí hbitě vyhne a nádoba se roztříští o dřevěné parkety pódia. Hned nato začnou pomalu vstávat další přítomní. Slyším jejich hlasy, jak protestují proti bohově přítomnosti.

Postavím se taky a pohlédnu k pódiu. Úsměv už z Lokiho obličeje dávno zmizel. Nahradil ho naštvaný výraz plný nespokojenosti. Po chvíli pozorování rozzuřeného davu se ke mně Odinsonova tvář obrátí. Několik vteřin na něj jen tak zírám a poté souhlasně přikývnu. Je to tady. Zábava může začít.

Zhluboka se nadechnu. Trochu se rozkročím a rozpřáhnu ruce. Prsty mi obalí rudé obláčky magie. Červená hmota se pomalu začíná rozpínat po celé místnosti. Podívám se na svůj první cíl. Je to prošedivělý muž postávající nedaleko mě. Tenký provázek magie se pomalu dotkne jeho pravého spánku. Uvidím, jak mu zčervenají oči.