25. kapitola - cesty se rozchází

1.1K 101 16
                                    

Ticho, které pohlcuje celou pláž, přerušuje až kapitolská hymna. Já i všichni ostatní zvedáme hlavu na oblohu, i když jsme si téměř jistí, že se žádný obličej na nebi nerozzáří. A máme pravdu. Objevuje se pouze tolik známá orlice a hned poté nebe opět ztmavne.

Už dlouho nedošlo k žádné smrti, takže musíme pouze doufat, že se diváci nezačali nudit a nechají nás dokončit Diodův plán. I já sám jsem napnutý k prasknutí a nejsem si vůbec jistý, jak to všechno dopadne. Snad to vidí lidé před obrazovkou stejně tak.

"Bude devět," zvedá se Finnick z písku a oklepává ze sebe drobná zrníčka. "Měli bychom se připravit a vyrazit ke stromu."

Souhlasíme už jenom proto, že nemáme nic jiného na práci a to nás dohání k šílenství. Zvedám se z písku a pomáhám na nohy i Katniss. "Myslíš, že to vyjde?" šeptám tiše a odpovědí je mi pouze pokrčení rameny. Má pravdu. Nikdo z nás nemůže vědět, jestli se náš plán podaří. Ani sám Diod.

Bez dalšího slova se tedy celá naše skupina vydává zpět do tmavé džungle. Stoupáme zpět po úhlopříčce do sektoru blesků. Ještě stále máme plné žaludky večerní hostinou, takže se nám nejde úplně nejlépe. Všichni funíme a vzdycháme. Díky bohu, že tentokrát nemáme na spěch a Diod jde po svých. Neumím si představit, že bych ho teď měl ještě nést.

Asi po hodině dorážíme k tomu správnému stromu. Ve světle nadcházejících událostí na mě působí ještě majestátněji, než dřív. Už jenom jeho kmen je obrovský. Jen stěží by ho objali dva lidé chytnutí za ruce.

"Pomůžeš mi Finnicku?" ozývá se Diod a společně s Odairem se pouští do omotávání kmene tím slavným drátem. Podávají si cívku kolem dokola a tím tvoří na kmeni podivný obrazec. Tedy alespoň Diod tvoří, Finnickova strana je oproti té druhé značně chaotická, což mě vede k názoru, že obrazec utvořený z drátů není důležitý.

Omotávání kmenu drátem trvá téměř další hodinu. Slyšíme totiž příchod obrovské vlny, která právě omývá Roh hojnosti. Ta přichází někdy mezi desátou a jednáctou hodinou. To znamená, že máme nanejvýš hodinu a půl čistého času do úderu blesku.

"Tak," posunuje si Diod brýle výš po svém nose. "Teď přijde ta nejdůležitější část plánu. Druhý konec té cívky musíme dopravit do vody. Katniss a Johanna jsou z nás nejrychlejší. Vezmou cívku a budou ji celou cestu odmotávat. Potom ji celou hodí do vody a ujistí se, že klesla ke dnu. Pak zmizíte co nejrychleji z pláže do džungle v jiném sektoru, ano?"

Poslouchám jeho plán a dochází mi celá skutečnost. Chce tam Katniss poslat beze mě. Nemohu ji nechat jít jenom tak, společně s děvčetem, které nesnáší, na téměř sebevražednou misi. "Chci jít s nimi jako hlídka," ozývám se okamžitě a pokouším se o tón hlasu, který nepřijímá žádné jiné stanovisko. Marně.

"Jsi moc pomalý. Navíc tě budu potřebovat tady. Katniss dá pozor," pokouší se mě uchlácholit Diod, ale mě se to ani za mák nelíbí. Nelíbí se mi skutečnost, že bychom se měli my dva rozdělit. Musím Katniss chránit za každou cenu. "Není čas na dohady, je mi líto. Jestli z toho děvčata mají vyváznout živá, musejí jít hned." Dodává Diod a tím chce předem odbít veškeré moje argumenty. Podává Johanně cívku, kterou si ona okamžitě bere do rukou.

Střetávám se očima s Katniss, která na to má zřejmě úplně stejný názor. Ani ona sama ovšem neví, jak ostatní přesvědčit, aby mě pustili s ní. Nezbývá nám než ustoupit a pustit jeden druhého z očí. Co když už se nikdy znovu nesetkáme?

"Bude to v pohodě," ozývá se najednou Katniss a nespouští zrak z mého obličeje. "Jenom tam hodíme tu cívku a hned se vrátíme."

Catching fire - The boy who volunteeredKde žijí příběhy. Začni objevovat