TaeKook /TaeKook/ 18+ ✔️

27.

Ten den jsem Taehyunga potkal už jen jednou. Když jsem vyrážel na večeři do restaurace a on se odsud zrovna vracel. No uznejte sami, co by vás automaticky napadlo? Že se mi snaží vyhýbat. Bohužel jsem při loučení s Gulfem zmínil, v kolik spolu půjdeme na jídlo a Kim to nejspíš zaslechl. Takže jsme se potkali ve dveřích a já byl na několik vteřin konsternovaný tímto zjištěním a vůbec vším, co se dnes stalo a čím se mi Gulf naboural do mysli, že jsem na Kima chvíli jen tupě zíral. Gulfovy teorie zkrátka nedávají smysl, a když jsem uviděl Taehyunga, jak se vrátil z večeře, kam vyrazil očividně záměrně dřív proto, abychom se nepotkali, pochybnosti nad Gulfovými slovy rázem získaly gigantické rozměry.

„Ahoj," pozdravil jsem.

„Už jsme se dnes viděli," odpověděl Taehyung.

„Lepší pozdravit stokrát, než vůbec," vyhrkl jsem trapnou frázi, která se snad používá už od doby kamenné.

„To asi jo." Kim se mě pokusil obejít, protože jsem mu stál v cestě, ale já ho nepustil. Když pochopil, že se nehnu, vyděšeně se na mě podíval. Nezapomenu ten děs a hrůzu v jeho očích, jako kdybych měl tři hlavy a deset rukou. „Dovolíš?" zeptal se zjevně dotčeně, co jsem si to dovolil, že jsem mu zatarasil cestu.

„Jo, jasně... eh, co je na večeři dobrýho?" Málem už jsem ho pustil, když mě napadlo, se geniálně zeptat na neutrální věc.

„Než bych ti to vyjmenoval, tak by byla půlnoc. Možná by sis měl pospíšit, nebo na tebe nic nezbude," pousmál se křečovitě.

Takhle se tedy chová člověk, kterému nejste lhostejní, připadáte mu atraktivní a v hlavě se mu při pohledu na vás promítají obrázky milostného aktu? Ne, to fakt nikdy nepochopím. Pravdou ale je, že já se poslední měsíc taky nechoval nejlíp, ačkoliv jsem si uvědomil, že se mi Kim Taehyung líbí a chci ho. Protože jsem se tomu bránil a nechtěl ukázat emoce, aby toho Kim nemohl zneužít. Co když si myslí, že totéž udělám já, když ukáže něco málo ze svých pocitů? To už logicky docela zní, nemyslíte? Ale já mu přece nechci ublížit, ani toho zneužít, nebo se mu dokonce vysmívat.

„Nepůjdeme na večeři zítra spolu?" navrhl jsem.

„Tomu se asi nevyhneme, když se workshop koná v hlavní budově," povzdechl si a udělal krok vpřed. Jak jsem to nečekal, lekl jsem se a ustoupil, takže měl konečně volnou cestu. Do pokoje zapadl rychleji, než jsem to stihl postřehnout. A pak už jsme se neviděli.

*

Za deset minut musím být na snídani a pak hned přesun do konferenčního sálu, který vedení hotelu přizpůsobilo našim potřebám. Aspoň že jsem se docela dobře vyspal. Po večeři jsem chvíli hrál hry na notebooku a pak šel spát, abych byl na první pracovní den čilý. Snad se mi ani nic nezdálo, nevím, jak bych zvládl další sen s Taehyungem, ještě na erotický způsob. Ten v soukromém kinosálu se mi vrací pořád a to jsem ještě nevěděl, co vím dnes. Že začínám byt tím klukem fakt posedlý.

Kam až budu muset zajít, abych buď potvrdil, nebo vyvrátil Gulfovu teorii? Upřímně, Taehyung se chová spíš neutrálně, než vyloženě nenávistně. Bohužel jsem nikdy nezažil člověka, co by se choval tak, aby vám dal najevo svou nesnášenlivost. Mezi Korejci to ani není moc obvyklé. Snažíme se být vždycky slušní.

Myslím, že mě ty myšlenky jednou dovedou do blázince. Díkybohu za práci, to na všechny tyhle blbosti zapomenu. Nebo minimálně do okamžiku, kdy Ari rozhodne, že budeme nacvičovat scénu s Taehyungem.

Tentokrát je na snídani i Mew a je to on, kdo mě pozve k jejich stolu. Trochu jsem se bál, aby si třeba nemyslel, že mu Gulf se mnou zahýbá. Na druhou stranu si nedělám iluze, že mu jeho tajný milý neřekl o mých strastech s Kimem, takže určitě pochopil, že mu z mé strany nic nehrozí. S Mewem se moc neznám, ale je to příjemný chlap, vážně. Nedokážu si ho představit zamračeného. Tedy viděl jsem obě řady TharnType, ale počítám, že v soukromém životě bude hodně klidný člověk.