TaeKook /TaeKook/ 18+ ✔️

53.

Jungkook

Plácám se od ničeho k ničemu. To volno mi byl čert dlužný. Sice byl klid na vysvobození Jimina, ale od sedmé hodiny už jsem doma a nevím, co s načatým dnem. Jindy bych si zábavu našel, to bych ale v hlavě nesměl mít takový bordel. A výčitky navrch.

Netuším, jestli ten bodyguard venku zavolal Taemu, už jsem se s ním víc nevybavoval. Jediné, co jsem mu řekl, že už mě nemusí hlídat. Samozřejmě chtěl slyšet proč, tak jsem jen pokrčil rameny. Však se to brzy dozví.

Chvíli po osmé, když jsem se donutil aspoň něco málo sníst, jsem napsal Taehyungovi zprávu, že s ním musím mluvit. Počítám, že měli celé dopoledne jednání s agenturami, jinak by se mi určitě ozval nazpět. Nebo spíš se tím uklidňuju. Nechci ho vidět, až to praskne. A nechci si ani domyslet, co by se stalo, kdybych na Jiminově místě byl já. Jak to asi Yoongi nakonec vzal? Co se teď mezi nimi děje? Usmířili se? Min mi řekl, že se chce vrátit natrvalo. Prostě si to v LA nějak zařídil, aby mohl zůstat v Koreji. To bude pro Jimina určitě skvělá zpráva. Pak se ho musím zeptat, jak na to reagoval.

Po obědě se mi podaří na chvíli usnout. Pochybuju ale, že spánkový deficit z noci ještě doženu. No a někdy ve tři mi píše Sejin, že se chce za mnou zastavit. Vyděsí mě to. Přece se uvidíme další den ve studiu. I tak ho pozvu, ať přijde. Třeba mě přivede na jiné myšlenky. To že Tae pořád nepíše, mě začíná přivádět k šílenství. Nedokážu se ale donutit, abych mu zavolal. Vím, že se musí dozvědět pravdu, jen ta odvaha, ta mi prostě pořád chybí.

Kolega vstoupí do Taeho domu s nejistým úsměvem. Říkám si, jestli už tu někdy byl, ale asi jo. Chvíli s Taehyungem přece chodil a jestli na to šli stejně rychle, jako my dva, určitě to tu zná. Taky mě o tom přesvědčí, když vstoupí do obýváku a vůbec se nezačne rozhlížet, jak by to udělal kdokoliv nový. Rovnou se podívá na mě a spustí.

„Už jsi slyšel o Ari?" zeptá se dychtivě.

„Uhm, jo," přikývnu.

„To je pecka, co? Lichvářka. Kdo by to byl do ní řekl," drmolí s očima navrch hlavy. To jsem tedy netušil, že se to rozkřikne tak brzy. Jimin mi dopoledne napsal, že bude Ari vyslýchat policie a asi na ni mají dost důkazů, které zajistí, aby se nedostala ven. Jo, Yoongi se postaral opravdu o všechno. Takže možná někomu volala kvůli pomoci a ten to předal dál, těžko říct. O jejím poskokovi ale nenapsal nic. Něco mi říká, že ten si svůj trest odpykal přímo v tom suterénu a nejspíš se pak po něm slehla zem, jak to u vyřizování účtů s mafií bývá.

„Co o tom všechno víš?" zajímám se ledabyle. Nechci, aby na mně Sejin poznal, že mi na tom záleží. Nevím, jestli mu mám všechno říct, nebo počkat, až to bude vědět i Taehyung.

„Nic moc. Drby se šíří rychle a každý si rád něco přihodí, však to znáš. Ale snad měla mít stovky klientů a není vyloučeno, že někteří dopadli špatně, když nemohli splácet," povzdychne si.

„Tak to u lichvářů bývá. Není šťastné řešení se s nimi zaplést," souhlasím s ním.

„Jenže občas prostě člověk nemá na vybranou, když se dluhy pořád navyšují. Bratranec mýho táty dopadl stejně. Kamarád, se kterým založili takovou malou firmu, ho podvedl a nechal mu miliónové dluhy u lichváře, které nemohl nikdy splatit, a úroky se pořád navyšovaly. Nakonec si vzal život," svěří se mi.

„To je mi líto," zamračím se. Kolik takových lidí asi existuje? Mohl jsem dopadnout stejně, kdybych nepřijal Bongamovu nabídku? Sankce za odchod z minulé agentury mě stály jmění. O všechno jsem přišel a jen díky železným zásobám mohl ty dva měsíce nějak fungovat.