31.

1.2K 63 16
                                    

Tohle je asi poprvé, co zažívám takový stav. Myslím stav absolutního emocionálního naplnění. Mám pocit, že víc citu už se do mého srdce nevejde, a když se po úspěšném propuštění z chlaďáku nakonec samotným Bongamem vrátíme s Tae do sálu, najednou všechno kolem sebe vidím úplně jinýma očima. Nejde se pořád neusmívat. Musím se hlídat, abych to moc nepřeháněl a co hůř, abych na Taehyungovi nevisel hladovým pohledem. Jako na potvoru nás Ari v druhé části dne rozdělí. Já jdu nacvičovat se Sejinem jednu z mnoha společných scén, které v podstatě tvoří omáčku celého příběhu a Tae dostane podobný úkol, jen s Yunwonem. Moc jsem se s tím klukem doteď nebavil, ale někdy mi připadá, že tu postavu ani nemusí hrát. Že je prostě v normálním životě stejně proradný jako Taeho seriálový nejlepší kamarád. Taky jsem ale někde četl, že někteří herci se nedokážou přepnout a pak svou rolí žijí i pokud se zrovna nenatáčí. Nejspíš je to jeho případ. Neznám ho tak dobře, takže nemám právo ho soudit.

Upřímně, problém s útoky mi leží v hlavě pořád. A doufám, že večer s Tae na něco přijdeme. Dnes jsem se dozvěděl až moc důležitých informací, které nemůžu ignorovat. Jsem ale opravdu rád, že mě od sebe Taehyung konečně přestal odhánět. Nevím, jak by to dopadlo, kdyby to dělal jen o jeden den déle.

„Kde jste byli?" zeptá se Sejin se starostlivou vráskou na čele. Počkal až nám Ari zadá scénu, kterou máme zkoušet. Viděl jsem ale na něm, jak je netrpělivý, aby mě mohl konečně vyzpovídat.

„Někdo nás omylem zavřel v chlaďáku," řeknu po pravdě.

„Omylem? A tomu fakt věříš?" zděsí se.

„Nech toho, Sejine. Nemusíš mě přesvědčovat, že se něco děje, už tak jsem vystrašený," přiznám.

„Nechci tě přesvědčovat, jen prostě... co mi to všechno začalo zapadat do sebe, asi jsem víc paranoidní," zadívá se na mě omluvně. Pořád nějak nedokážu pobrat, že ještě před hodinou jsme si nebyli moc blízcí. Tedy pořád asi nejsme, ne jako třeba s Gulfem, ale nejde popřít, že ten rozhovor dost zamíchal kartami a pozměnil náš doposud spíš neutrální vztah.

„Nedivím se ti, brzy budu taky. Ale tohle se mi nezdá. V kuchyni byl personál. Mohl přijít někdo další, co mě neviděl běžet za Taehyungem a prostě viděl otevřené dveře, tak je zavřel," pokrčím rameny.

„Asi máš pravdu," povzdechne si Sejin. Poté skloní hlavu a zakývá s ní. „A... dozvěděl ses od Taeho něco?" zase vzhlédne a jeho pohled je opět omluvný. Asi má strach se mě na rovinu zeptat, co se tam stalo. Jestli se s Taehyungem měli rádi, pak jeho nejistotu chápu. Evidentně už mezi nimi nic není, ale co já vím, jak dlouho člověku trvá, aby se odmiloval.

„Přiznal, že mi lhal ohledně vašeho vztahu."

„Uhm, ok. Ale nebyl jsi na něj moc přísný, že ne?" strachuje se. Dám si dlaň před ústa, abych skryl úsměv. Před měsícem ho nemohl pomalu vystát a teď se o něj bojí. Roztomilé.

„Tak akorát. Snad sám uznáš, že tohle se nedělá, ať už je záměr té osoby sebečestnější," což se nedá zrovna říct o mém záměru, když jsem ho kouřil, zatímco spal. Ale to Sejinovi určitě říkat nehodlám.

„Musí v tom být něco víc. Tae ví, že jde někdo po každém klukovi, se kterým si něco začne. Ale proč a kdo? Nějaký jeho ex? Trochu jsem během oběda pátral a našel zmínku o klukovi z Německa, se kterým se údajně vídal na vysoké, než nastoupil do agentury. Fotky k tomu jsou nejasné, v té době ještě Taehyung nebyl známý, tak neměl v patách žádné novináře. A co začal hrát, samozřejmě ho spojovali s každým jeho seriálovým partnerem, ale důkazy ze soukromí nejsou, až se mnou," rozpovídá se. No, nějak si neumím představit, že by některý z bývalých Taeho kolegů prostě šel a rozbil kamenem Sejinovi okno. A mně propíchal pneumatiky. A ten německý student mi na to taky moc nesedí. Jednoduše novináři v době, kdy Tae začínal být slavný, vyštrachali staré fotky ze školních alb. Kde je teď klukovi z Evropy konec? Vždyť už to musí být minimálně pět let, co Tae dodělal vysokou.

TaeKook /TaeKook/ 18+ ✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat