Strapped|LH|CZ|

4-Tady něco nehraje...

Po týdnu:
,,Mami,už je tady." Povzdehla jsem si když jsem z našeho balkónu uviděla stát dole připravený taxík.
,,Tak si vem kufry a pojď." Řekla a vyšla z dveří našeho bývalého hotelového pokoje.
,,No jo,už jdu." Nepřítomě jsem řekla a šla jak mrtvola za ní.

Nastoupili jsme do taxíku a mamka mu nadiktovala nějakou adresu.Nechápavě jsem zkrčila obočí.

Tady něco nehraje...Řekla jsem si v duchu a podezdřívavě jsem se na ni podívala,nervózně mi pohled opětovala s úsměvem a poklepávala si nohou.Vlastně od rána už je nervózní.

,,Kam to jedeme?" Zeptala jsem se na rovinu.Za tento týden jsem si prošla okolí hotelu a něco už vím kam jak se dostat.Na letiště se jede druhou stranou.

,,Uvidíš." Řekla a dívala se z okýnka,aby se vyhla mému pohledu.

Že by další překvapení? Říkala jsem si a dívala se na uplívající krajinu Sydney.Vjeli jsme do menčí uličky kde byly samé rodinné malé domy.Nechápavě jsem se dívala kolem,nakonec i na mámu,ale ta dělala že si mého pohledu nevšímá.Taxík zastavil.

,,Pojď." Řekla a vystoupila.Taxikář nám pomohl vyndat kufry,máma mu zaplatila,taxík odjel a já se podívala na mámu nechápavým a tázavým pohledem.

,,Co tady děláme?" Byla jsem celá zmatená.Nervózně,jak už dnes celý den,se uchechtla a začala mluvit.

,,Víš jak ses mě ptala..na-na tu mou sestru?" Zadrhávala se v řeči a zkousla si jemně ret.Jen jsem nechápavě přikývla.
,,Tak budem chvíli u ní." Sklopila pohled dolů,vykulila jsem oči a nemohla uvěřit tomu co právě řekla.

,,Jak to?" Vychrlila jsem ze sebe.
,,Byla jsem s ní už delší dobu v kontaktu a chtěla nám pomoct od Jamese.A navíc nemáme peníze na to abychom letěli zpátky." Řekla,vzala si své kufry a šla k oranžovému baráčku.Byl skoro stejný jako ten náš v Anglii.
,,Proto si zabalila tolik věcí?Ty jsi to plánovala,že?" Ptala jsem se mírně naštvaná a pomalu ji s mími kufry dobíhala.
Jen přikývla a počkala na mě.

,,Jak dlouho tady budem?" Zeptala jsem a čekala že řekne aspoň tak dva týdny.
,,Nanejmíň půl rok." Řekla a já se stopla úplně.
,,To nemyslíš vážně." Vážně jsem na ni hleděla,otočila se na mě a zklamaně se na mě podívala.

,,Mami,to nemyslíš vážně!Co moji kamarádi?" Potichu jsem vyšilovala.
,,Najdeš si nový." Usmála se nevinně,moc jí to nešlo.
,,Co fotbal?" Nadzvedla jsem obočí,tohle by ji mělo dostat.
,,Tady na škole je taky fotbal.Navíc její syn je fotbalista,budeš mít výhodu." Snažila se usmát a nějak mě uklidnit abych na to kývla.

,,Syn?" Nadzvedla jsem obočí tázavě.
,,Jo.Má syna,ale je sama.Její manžel je opustil." Řekla a já byla docela naštvaná,snažila jsem se jí to nějak vrátit.

,,A co James?" Nadzvedla jsem výherně obočí.Sice ho nemám ráda ale poslouží jako dobrá obrana.

,,Ten si může políbit." Vydechla a rozešla se k baráčku,vykulila jsem na ni oči.
Ne,tohle neřekla.Poprvé co jsem ji slyšela nějak nadávat,obzvlášť na mého otce.

,,Pojď." Řekla rázně a já poslechla.Když jsem stála vedle ní,zazvonila na zvolek,byla jsem nervózní,nevím proč,asi proto že to je pro mě cizí člověk a já u nich budu nasáčkovaná půl roku.Je to pro mě hrozně divné.

Po chvíli se dveře otevřeli a v nich stála mile vypadající dáma s špinavým blondem jak já.
,,Konečně Jane!" Řekla a objala ji se smíchem.
,,Dlouho jsem tě neviděla." Řekla neznámá žena a silně objala mámu.
,,Já tebe taky Liz." Šlo vidět že máma má radost že ji vidí,mám pojem že jsem viděla i jak se jí zaleskli slzy.Takže Liz je její nevlastní sestra...

,,To je Sarah?" Zeptala se a pohlédla na mě s úsměvem.Máma přikývla a já se mile usmála.

,,Ahoj,já jsem Liz.Tvoje teta." Usmála se a natáhla ke mě ruku.Abych byla milá,přijala jsem její ruku s úsměvem.Myslím že s ní budu dobře vycházet.

,,Pojďte dovnitř." Uhla odedveří a pomohla nám s kufry.Byl to obyvák spojený s kuchyní do fialové barvy s bílím nábytkem.Kufry jsme nechali na chodbě a šli za ní do obyváku.

,,Máš to tady hezký." Usmála jsem se a prohlížela si to tady okolo.
,,Děkuji." Usmála se.
,,Chcete čaj nebo kávu?" Zeptala se a čekala na naší odpověď.
,,To je dobrý." Řekli jsme s mamkou naráz.Všechny tři jsme se zasmáli.

,,Tak dobře.Já vím že je ti to nepříjemné,ale co James?" Zeptala se Liz a sedla si gauč.S mamkou jsme udělali to samé.
,,Měla jsi pravdu když jsi říkala že pro mě není dobrý." Povzdechla si máma a Liz se na ni výtězně podívala.
,,Já ti to říkala." Přikývla na to hlavou s výtězným pohledem.

,,No,teď sedíš po šesnácti letech tady se mnou a lituješ toho před čím jsem tě tak varovala." Říkala Liz s pokroucením hlavy,nechápavě jsem na ni pohlédla.

,,Když tě tvoje máma čekala,říkala jsem jí ať se nastěhuje ke mě.Že to nebude dobré jak budeš starší a bude u tebe tvůj táta.Nikdy jsem ho neměla ráda." Zakroutila hlavou a znechuceně se zatvářila.Chtěla jsem něco říct,ale mám byla první.

,,Říkej mu normálně James,ona mu tak taky říká." Řekla máma informovaně,Liz nebo-li teta,se nechápavě zamračila.
,,Nepříjde mi jako otec.Prostě je to někdo koho vlastně ani neznám,celých těch šestnáct let se o mě nestaral,nemám toho člověka ráda.Tak proč bych ho měla oslovovat tati?" Nadzvedla jsem obočí a nechápavě zakroutila hlavou.

,,Vidíš,ona je taky stejného názoru." Podívala se Liz na mámu výtězně.Máma jen přikývla s povzdechnutím na znamení že ví.

========================================================

Tak,co?Jste překvapení že nejedou domů?A co tetička Liz?Myslím že si ji zamilujete tak jak já :333 Ikdyž tam teď až tak moc dílů nebude. (: Budu ráda za vaše komentáře a za votes :33 Tento díl chci věnovat tomu nejúžasnějšímu čtenářovi,vlastně čtenářce :*

Je to Veronika234 ,mám tě moc ráda :*

With Love Mary-Sarah-Tommo :*