,,Mami měla jsi to výborné jako vždy." Podal Luke Liz prázdný talířek a usmál se na ní.
,,A jak to bude s pokojema?" Zeptal se Luke a a ryhle se na mě podíval,ale hned zase zpět k Liz.Nechápavě jsem se zamračila.
,,No...Můžete si vybrat." Řekla a otočila se ke mě ještě s talířem v ruce.
,,Jelikož máme jen dva pokoje,což je můj a Lukův,tak se vy dva dohodněte jak co chcete,buď já budu u tebe Luku a Sarah s Jane budou mít moji ložnici,nebo já budu s Jane a ty se Sarah.Je to na tobě.Stejně si k sobě vybereš rodinu." Usmála se na nás oba Liz,spíše na Luka a pokrčila rameny.Luke na mě pohlédl,chtěla jsem něco říct,ale byla jsem jak oněmnělá a on mě dokonce předstihl.
,,Bude u mě." Řekl dřív a Liz se podívala na mě jestli souhlasím.
,,Jo-o." Usmála jsem se.Nechtěla jsem říct ne,abych nezapůsobila jak nějaký sobec nebo rozmazlený spracek.Luke se na mě doširoka usmál a já mu nervózně úsměv opětovala.
,,Tak dobře." Usmála se Liz a máma.
,,Tak,Luku prosím udělej jí tam místo na věci a tak." Poprosila ho Liz když si uklízela ještě kuchyň.
,,Jo,jo." Vztal Luke,vztala jsem taky abych jak blbá pořád neseděla,vzala jsem si své kufry a on mi jeden vzal.
,,Díky." Šeptla jsem,šli jsme někam za obyvák kde byly prosklené dveře na zahradu.Vedle byly ještě jedny bílé dřevěné dveře a my tam vešli.
,,Tak.Od teď je to náš pokoj." Otočil se na mě Luke s úsměvem,s úsměvem jsem také samozdřejmě přikývla.Byla jsem tak stále nervózní.
,,Tady..já to trošku vyklidím a dáš si sem věci." Usmál se a začal se přehrabovat ve věcech ve skříni.Sedla jsem si na postel a dívala se po jeho pokoji.Měl to tu hezké,modré zdi,tmavě hnědý nábytek i lino bylo stejné barvy.Notebook,jak jinak než apple.Po nějaké době to měl a já se na něj jemně usmála.
,,Tak tady máš to místo.V koupelně tam je dost místa,moc věcí tam nemám takže tam už to máš uvolněný." Usmál se a šel ke stolu.
,,Díky." Řekla jsem a jeden kuft položila na zem a začala si vybalovat věci co mi máma zbalila.
Po aspoň půl hodině jsem to měla.Se zbívajícími věci a věcmi na převlečení jsem šla do koupelny,měl svoji vlastní.Opravdu tam neměl moc věcí,ale asi nejvíc co mě znervózňovalo,bylo to že s ním budu spát v jedné postely.
Doufejme že nechrápe..Říkala jsem si abych se aspoň něčemu byla schopná se zasmát.
Zasmála jsem se sama sobě.
Když jsem si vybalila ten kosmetický a hygienický zbytek a převlíkla se,vyšla jsem z koupelny.Všimla jsem si Luka který seděl na posteli a okolo sebe měl roztahané učebnice a sešity.Zasmála jsem se tentokrát upřímně a bez nervozity.
,,To je trošku trapný." Poznamenala jsem si když jsem si všimla jeho šedých tepláků ve kterých byl oblečený.
,,Co?" Nechápavě na mě koukl s nakrčeným obočím.
,,Tak nějaksi máš stejný tepláky jak já." Uchechtla jsem se,jen se uculil a sjel si mě znova pohledem jak předtím.Naprázdno jsem polkla a nervózně se usmála.
,,Aha." Uchechtl se též a já si šla zanýst věci do špiňáku který jsem viděla na chodbě.
,,Kam jdeš?" Zeptal se mě když jsem otevřela dveře.
,,Dát si věci do špiňáku a..za mamkou." Stopla jsem se ale neotočila se na něj,nemusí vidět můj nervózní pohled s tím jak se zkousávám ret.
,,Buď tady semnou." Zaškemral jak malé dítě,vykulila jsem oči a doufala že to neviznělo doopravdy tak jak teď mé hlavě.Nemyslím že bude tak nevinný.
,,Jo,jen si zanesu ty věci." Otočila jsem se na něj na konci věty s menším úsměvem.Přikývl a já konečně vyšla ze dveří a šla dát věci do toho koše.
O co mu šlo?Chce mě snad víc poznat? Ptala jsem se sama sebe.
Nesuď podle prvního dojmu..Vzpoměla jsem si na rčení jednoho spisovstele který to napsal na konci knihy.Ano,je to divné,ale ráda čtu.Vešla jsem do pokoje a šla se posadit na postel za ním.
,,Co se učíš?" Zeptala jsem se ho aby tady nebylo takový ticho.
,,Ale..." Mžourknul a mávl rukou.Vzala jsem jeden jeho sešit a podívala se co tam má.Zamračila jsem se nechápavě a podívala se na obal sešitu.
Luke Hemmings 1.A Obor Psychologie Střední odborná Sydney. Nadzvedla jsem obočí a podívala se na něj.
,,Ty studuješ psyhologii?" Usmívala jsem se jak sluníčko na hnoji.
,,Jo.." Nechápavě se na mě díval a kmital pohledem mezi mnou a sešitem.
,,Já taky." Položila jsem zpět sešit na své místo a prohlídla si ho pozorněji.
,,Takže budem ve stejný třídě?" Usmál se na mě.
,,Nevím,asi." Pokrčila jsem rameny.
,,Jak to že jsi v prváku,vždyť je ti sedmnáct." Přimhouřila jsem oči a snažila se na to přijít.
,,Já tak nějak si propad." Usmál se nevině a poškrábal se na zátilku.Zasmála jsem se a zakroutila hlavou.
,,Ty to umíš?" Zeptal se nadějně.Věděla že chtěl s tím pomoct.Zasmála jsem se a posunula se k němu.
,,Tuhle odmocninu musíš odpočítat od této.." Ukazovala jsem mu v sešitu a vysvětlovala jsem mu celou látku Matematiky..
========================================================
ČTEŠ
Strapped|LH|CZ|
Fanfiction,,Nechápu že po všech těch věcech co jsem ti provedl už necítíš tu bolest." ,,Nikdy to nepřestalo bolet,jen to nedávám najevo.." ,,Bez bolesti by člověk nepoznal radost." ,,Jsem v pořádku." ,,Můžeš říkat cokoliv,ale tvé oči říkají naprosto jiný příb...
