Seděla jsem na nemocniční chodbě a čekala na zprávy od doktora který měl operaci nastarosti.Moje slzy stékali jak nekončící vodopád a nohy se mi třásli..Moje tmavé poměrně dlouhé vlasy mi zakrývali můj bolestný obličej který jsem měla opřený o kolena.Ta bílá barva mě tu už znervózňovala a já cítila že každou chvíli se rozletím v miliardu malích kousků.
,,Slečna Hemmings?" Slyšela jsem jemné oslovění a zvedla hlavu.
,,Jak na tom je?" Šeptla jsem a moje oči byly,napuché jak balónky na pouti.
,,Je mi líto." Dal rty do tenké linky.Propukla jsmm v obrovský pláč,moje vzlyky plnili celou prázdnou chodbu.Milovala jsem ho.
Milovala jsem ho a ztratila ho kvůli blbosti.Ta osoba co mi voněla po mátě a kofole zmizela.Vždy se mi smál jak jsem na ty směsi vůně přišla,ale já si stála za svím...Byly to vzpomínky na mého přítele,na toho koho jsem milovala,ale nikdy mu to neřekla.Neměla jsem dost odvahy na to to říct,bála jsem se tak moc až jsem o něj přišla o něj.O toho o koho jsem se bála nejvíc.O mého přítele..O mého bratra..
Otevřela jsem oči a utřela si slzy.Rozhlídla jsem se okolo a došlo mi že jsem v koupelně.Utřela jsem si slzy a další při vzpomínce na ten sen se vyrojili další.Rychle jsem odemkla a skočila na postel kde byl Luke.Objala jsem ho a on nespokojeně zamručel.
,,Co se děje?" Zeptal se,otočil se ke mě čelem a políbil mě poslepu do vlasů.Brečela jsem mu do hrudě a tiskla si ho k sobě.Objal mě.
,,Co se stalo?" Řekl starostlivě a hladil mě po zádech.
,,Mám tě ráda.Víš to?" Podívala jsem se na něj uslzenými očmi a on se usmál.
,,Vím neboj." Objal mě znovu a políbil mě na čelo.
,,A co se stalo že jsi tak vyřízená?" Zeptal se starostlivě a já stiskla jeho tričko v pěst.
,,Měla jsem škaredej sen." Odpověděla jsem prostě a utřela si slzy.
,,Jakej?" Byl neodbytný..Jedna z věcí co na něm miluji..
,,Byla jsem na nemocniční chodbě.Seděla jsem tam sama a brečela.Pak přišel doktor a řekl že ho to mrzí ale že to nepřežil.Brečela jsem ještě víc,brečela jsem že jsem ti nikdy neřekla jak tě mám ráda a že si tě vážím.Přišla jsem o tebe a to mě neuvěřitlně bolelo." Dala jsem mu pusu na tvář.Uchechtl se.
,,Neboj,já tě nikdy neopustím." Políbil mě.
,,Ale jedno jsem vynechala." Zkousla jsem si ret a on se na mě podíval tím pohledem ať říkám dál.
,,Jedno jsem ti nikdy neřekla..Nejsem si jistá jestli to nebude znít jak totální kravina.Je to naprosto šílený..Ale..asi tě miluji." Dala jsem rty do tenké linky.Mrkla jsem a jedna slza mi stekla.Luke otevřel pusu,vypadalo to že chtěl něco říct,ale z jeho úst nevyšla ani hláska.
,,Jseš si jistá?" Zeptal se pochvíli nevěřícně.
,,Myslím že jo." Zklopila jsem zrak.
,,Miluji tě." Šeptl a já se na něj nadějně pohlédla,přiblížil se ke mě a jemně mě začal líbat.Po chvíli jsem se od něj odtáhla.
,,Pamatuješ si co se stalo včera?" Nadzvedla jsem obočí a on jemně zakývl hlavou do záporu.
,,Ne,proč?" Zeptal se a zamračil se nechápavě.
,,Nic vážného." Usmála jsem se na něj a políbila ho znovu.
========================================================
Tak co říkáte?Je to nečekané že už pokročili na další metu a je to už Miluji tě,je to vážné?Co si o tom myslíte?a ten její sen...Budu ráda za votes a váš názor jestli si myslíte ;)
With Love Mary-Sarah-Tommo :*
ČTEŠ
Strapped|LH|CZ|
Fanfiction,,Nechápu že po všech těch věcech co jsem ti provedl už necítíš tu bolest." ,,Nikdy to nepřestalo bolet,jen to nedávám najevo.." ,,Bez bolesti by člověk nepoznal radost." ,,Jsem v pořádku." ,,Můžeš říkat cokoliv,ale tvé oči říkají naprosto jiný příb...
