Strapped|LH|CZ|

9-Na mě nemáš

,,Taky bych bral kdyby mí rodiče byly spolu a vzali by mě na zápas v městě fotbalu v Manchesteru." Zasnil se a opřel se o linku s úsměvem.

,,Víš,Luku.." Řekla jsem a můj úsměv z tváře pomalu schřadl.
,,Rodiče nebyly spolu.Táta seděl doma,alkohol je vše co ho zajímalo,máma do deseti do večera v práci a já se tam dostala jenom tím že jsem měla dobrý vztah s ředitelkou,díky fotbalu." Řekla jsem a podívala se na něj.Úsměv mu taky klesl a díval se na mě lítostě.Zklopila jsem pohled a prohlížela si mé nehty na rukách.

,,Aha,to jsem nečekal." Řekl a já vztala.
,,Víš,já si toho cením.Byl to můj nejlepší večer v životě,máma se pro mě vždy snažila udělat první poslední,ale...Nevím,je to to,na co ráda vzpomínám." Řekla jsem s úsměvem a opřela se vedle Luka o linku.

,,Doufám že zažiješ lepší.." Usmál se na mě.Nevěděla jsem co tím myslel,ale nechala jsem to být.
Jako všechmo ostatní...Zkrčila jsem obočí a zakroutila jsem hlavou.

,,Co.." Řekl nechápavě Luke.
,,Nic." Odpověděla jsem až jsem se zasmála.
,,Ne,to neberu,řekni Co.." Řekl,stoupl si přede mně a jeho rukami se opřel o linku okolo mě.Zmateně jsem se na něj podívala.Byla jsem z něj v šoku.

,,Řekni co,nebo tě políbím." Řekl a byl svím obličejem tak blízko mě.Jeho dech mě hřál na tváři,můj dech byl zrychlený,hruď se mi nepravidelně nadzvedávala.Byla jsem celá vyvedená z míry.

Že mě políbí? Má mysl panikařila a snad přemýšlela o tom že to chce.

,,Já-já,jen.." Zakoktala jsem.Jeho tělem se na mě natiskl,mím tělem projela dávka adrenalínu a polkla jsem nasucho.

,,Mluv,nemám rád zatajování.Zvlášť od tebe." Řekl a jedním prstem mi přejel po tváři,vyvolal ve mě neznámí impuls který mi byl příjemný ale bála jsem se co se bude dít dál.Jeho slova mě dokázala rozrušit a jeho doteky byly nepopsatelné.

Nesmí se ti to líbit!Ne! Křičela jsem na sebe a zavřela oči.

,,Já,jen..Prostě,řekl jsi že doufáš že zažiju lepší a já nechápala co tím myslíš,řekla jsem si nech to být..Ale pak mi došlo,že tohle říkám pokaždé když uděláš něco...něco." Nezmohla jsem se na to abych to řekla a snažila se pomalu uklidnit,místo toho do mého těla putovalo čím dál víc adrenalínu.

,,Hm?Co?" Pohladil mě po čelisti,sakra,je to tak příjemný..

Kurva...Říkalo mé podvědomí když si v hlavě přemýtalo co by se stalo kdybych neodpověděla.
,,Když uděláš něco co má sexualistické poznatky." Řekla jsem na jeden nádech a víčka k sobě víc přitiskla.Jemně se uchechtl.Cítila jsem rozprouděný vzduch u mého levého boku.

Pomalu jsem otevřela oči,Luke měl svěšenou hlavu a jednu ruku podél těla.Vypaldalo to jako by se díval na mé nohy.

,,Jestli-jestli se mě bojíš..." Nadechl se a já z něj nespouštěla zrak.
,,Tak můžeš jít.." Podíval se na mě,rty měl ztáhlé do tenké linky,jeho oči byly jak rozbouřený oceán a byl zklamaný..Jako bych mu ubližovala.

,,Luku..Já,možná se bojím.Možná jsem se tě začala bát jen po jednom dnu,protože.." Uchechtla jsem se nad tím jak to musí vyznít.
,,Protože se bojím co mi budeš jednoho dne schopen udělat,ale.." Zakroutila jsem hlavou a nervózně si zkousávala ret.

,,Ale já ti věřím." Semkla jsem rty k sobě a dívala se do jeho očí.Jako by tam zrovna odstartoval ohňostroj.

,,Děkuji." Řekl a usmál se.Úsměv jsem mu opětovala a objala ho.Poprvé co jsem ho objala já.

,,Hmm..Hezky voníš." Řekl když jsem se od něj odtáhla.Neřešila jsem to,jen jsem přikývla.
,,Jdeš po škole na fotbal?" Zeptala jsem se ho a šla odnýst svůj talíř.
,,Jo." Přikývl s úsměvem a sledoval mě.

----------------------

,,Luku!" Křikl nějaký kluk na hřišti a stále na mě hleděl s nepopsatelným úsmevěm.

,,Lukasi Hemmingsne!" Zařval hlasitěji a Luke se stopl v kopání míče do spoluhráčové branky.

,,Bro,neřekl jsi že máš holku." Řekl snědější kluk a dal jednu ruku přes Lukovy ramena.
,,Bro,věř nebo ne,ta nedá nikomu." Zakroutil hlavou Luke a já se zasmála.

,,Hádám,že se s holkama moc nebavíš.." Řekla jsem když došli až ke mě.

,,Trefa do černého." Řekl jeho kamarád a mrkl na mě.Chtěla jsem něco říct,ale nebyla možnost.

,,Jo,jo.Ježiš promiň.Já jsem Calum,Calum Hood." Usmál se na mě snědější kluk s hnědými oči a nastavil ruku.
,,Sarah Williams." Usmála jsem se nazpět a pokývala mu rukou.
,,No dobrý,kámo.Běž si zakopat ať se tady nenudíš." Odbyl ho Luke a já se musela uchechtnout nad tím jak ho vyhání.

,,No,jo bro." Povzdechl si Calum.
,,Těšilo mě lady Sarah." Usmál se na mě s úškebkem.
,,Mě taky." Smíchu jsem se neubránila,řekla bych že tenhle člověk je vpohodě.

,,Ho si nevšímej." Mávl Luke rukou a sedl si vedle mě na tribunu v první řadě.

,,Proto ses ptala jestli jdu po škole na fotbal?" Zasmál se a napil se pití které měl sebou.
,,Zajímalo mě jak to tady vypadá." Pokrčila jsem rameny a rozhlížela se okolo.Luke se na mě usmál tím způsobem že mi to naprosto nežere.

,,A taky zkontrolovat jestli se tady neflákáš." Zasmála jsem se a pohlédla,na něj.Luke se taky uchechtl.
,,Takže se podle tebe flákám,jo?" Zasmál se a díval se na ostatní jak si jen tak kopou s míčem,bylo vedro nedivým se že byly rádi když si dal jeden znich pohov.

,,No..Jen tak trošku.." Uškrnula jsem se na něj,zasmál se a drbl do mě loktem.
,,Ty.." Smál se a štípl mě jemně do boku.Trošku jsem vyjekla,ale smíchem,vůbec jsem to nečekala.

,,Je dobrý vědět že jseš lechtivá." Zasmál se a znovu mě štípl.
,,Dobře,dobře.Jseš ten nejlepší ze všech." Řekla jsem s naprostou vážností v hlase,aby mě nechal.

,,Fakt?" Zeptal se s nadzvednutým obočím a překvapeně na mě hleděl.
,,Ale na mě nemáš." Začala jsem se smát a on mě nenechal a začal mě nanovo lechtat.

========================================================

Nevím jak vám ale mě se hrozně líbí jak se k době chovají :'3333 Nemám co dodat ;)

Budu ráda za vote a kometíky :'33

With Love Mary-Sarah-Tommo :*