Po týdnu:
Je to tady.Začíná mi má druhá noční směna a dnes by to mělo vše vyjít.. Byla jsem v nervech,svírala jsem v ruce kelímek Strackburs a hleděla jsem do zdi před sebou.
Tohle musí vyjít.. Zkousávala jsem si ret a pohled přesunula na obrazovku počítače.
Co když nás někdo uvidí?Nachytá?Odhalí? Ptala jsem se stále sama sebe a čekala dokud všichni neusnou.Zbíval ještě Matty.
Je možné že mi budou chybět? Pomyslela jsem si a sledovala Mattyho jak pomalu zavírá oči.
Už je nikdy neuvidím..Zemřou tady. Vzpoměla jsem si na krutou skutečnost a pohled jsem přesunula na papír a přemýšlela.
Mám jim napsat?Přece jen mi hodně věřili..Odejít a nerozloučit se? Byla jsem čím dál víc nervózní a vzala do ruky tužku.
Ahojte kluci,to jsem já Sarah ;) Promiňte že sem vás opustila bez rozloučení :( Mějte se dobře,navždycky vaše šéfka :* Pousmála jsem se pro sebe a podívala se na kameru,Luke stál před svojí celou a mrkl na mě do kamery.Vzala jsem si mé věci s polečně s Lukovou složkou,vymazala jsem všechny data v počítači a pomalu s papírem v ruce jsem se vydala pryč z kanceláře.
Luke byl předemnou a čekal už u hlavních dveří,ukazoval na mě ať jdu a přikývla jsem.Na dveře mojí kanceláře jsem rychle přidělala papír díky izolepě a rychle šla za Lukem.Potichu jsme otevřeli dveře a vyšli na chodbu kde bylo prázdno.Zavřela jsem za sebou,zamkla jsem potichu a šli jsme rovně.
Uslyšela jsem klapání bot a podívala se zpanikařeně na Luka.Pohled mi opětoval a rychle zapadl do jednich z dveří po jeho levé ruce.
,,Co vy tady?" Pousmál se na mě šéf a já mu úsměv opětovala.Snažila jsem se abych nevypadala nervózně.
,,Myslela jsem si že když spí tak nebude vadit že si zaběhnu do večerky." Vymlouvala jsem se na co mě napadlo a nervózně jsem si zkousla ret,šéf se jen zasmál a dal ruku na mé rameno.
,,Ne,nevadí.Sám si někdy chodím do večerky.A děkuji za ten nápad vzít manželku do Nando's." Usmála jsem se na něj a trošku mi zrudli tváře.
,,Není zač." Přešlápla jsem si z nohy na nohu a on sdělal svou ruku.
,,Můžu vám za to něco dát?" Nadzvedl obočí,chtěla jsem říct že ne ale něco mě napadlo.
,,Můžete prosím poprosit z ochranky aby mě nechali projít?" Optala jsem se abych si byla jistá že nikoho nepotkáme.
,,Nemusíš se bát že by tě stopli a dovedli ke mě.Mají teď pauzu na jídlo takže tam ještě dvacet minut nebudou." Pousmál se na mě a já přikývla.
,,Tak dobře,děkuji.Raději mizím než je stihnu." Pousmála jsem se na něj a pomalu se rozešla rovně.
,,Tak zatím." Zamával mi s úsměvem a zmizl na schodišti.Chvilku jsem čekala a šla ke dveřím kde se Luke schoval.
,,Lukey?" Špitla jsem potichu do tmavého prostoru.Cukla jsem sebou nad dotekem na mích ústech.Pousmála jsem se a prohloubila náš polibek.
,,Dlouho jsi mi tak neřekla." Zašeptla mi do ucha a vyšel ze dveří.
,,Já vím,ale teď musíme.Jdem?" Pousmála jsem se a táhla ho rychle dál.Rychle jsme prošli hlavními dveřmi a beželi za bránu co nejrychleji jako by nám za patami hořelo.
,,Který je tvoje auto?" Optal se stále potichu a já se uchechtla.
,,Tamta motorka." Rozběhla jsem se k černé sportovní motorce s Lukem vzádech.
,,Na." Podala jsem mu přilbu sama si ji nasadila,sedla jsem si na motorku,zapla jsem navigaci.Luke si sedl za mě a silně mě zezadu objal.
Částečná nervozita ze mě opadla ale pořád je tu to napětí a špatný pocit.
,,Jeť!" Promluvil nervózně jako by se nečeho bál a já rychle vyjela,měla jsem díky Lukovi nastavenou polohu kam dojet.
========================================================
✋✋✋ ahoojte Máte tady nový díleček
Tak trošku akční Nejsem si jista že se vám to líbí..Co vy ma to?
Myslíte že se jim to povede?
Utečou spolu a nikdo je nebude hledat?
Myslíte že je to už všechno?
Budu ráda za vaše odpovědi a vote
P.S. Tešíte se do školy?
✋✋ With Love Mary-Sarah-Tommo
ČTEŠ
Strapped|LH|CZ|
Fiksi Penggemar,,Nechápu že po všech těch věcech co jsem ti provedl už necítíš tu bolest." ,,Nikdy to nepřestalo bolet,jen to nedávám najevo.." ,,Bez bolesti by člověk nepoznal radost." ,,Jsem v pořádku." ,,Můžeš říkat cokoliv,ale tvé oči říkají naprosto jiný příb...
