Strapped|LH|CZ|

2 Bonus Chaper

,,Jsem doma!" Křikla jsem přes celý barák a zabouchla za sebou velké dřevěné dveře s výdechem.

,,Luku?" Křikla jsem znovu ,zkopla si z nohou moje černé boty na klínku a vydala se do černoty obyváku se zamračeným pohledem.

Je něco po deváté večer a on není doma? Napadlo mě ale to jsem hned zahodila za hlavu když moji pozornost upoutali svíčky které vedli do kuchyně.

,,Luku?" Zeptala jsem se do tmy s úsměvem a šla jsem podle svíček pomalu dál.

Když jsem došla do kuchyně zpozorovala jsem že svíčky vedou k otevřeným zahradním dveřím.Usmála jsem se a vydala se na zahradu,svíčky mi osvěcovali cestu a díky měsíci který dnes nádherně svítil se leskla hladila bazénu okolo kterého vedli svíčky.

Vyšla jsem tři malé schůdky do bílého altánku a rozhlédla se okolo.
Bylo to nádherné,svíčky byly na zábradli kolem,na schůdcích ,po bocích vevnitř a na dřevěněném stole byla nachystaná úžasná večeře,mě zatím neznámá.

,,Líbí se ti to?" Zašeptal mi do ucha načež jsem sebou trošku trhla,ale hned jsem se usmála.
,,Je to dokonalé Lukey.." Usmála jsem se a otočila se k němu čelem s obrovským úsměvem.
,,Tak to jsem rád." Usmál se čímž mi ukázal jeho dokonalé ďolíčky.

,,Něco slavíme?" Dívala jsem se mu do očí a dala svoje ruce okolo jeho krku.
,,To nemůžu jen tak udělat romantickou večeři pro nás dva?" Nadzvedl obočí a dal své teplé dlaně na mé boky které jemně hladil palcemi.

,,Právěže ty nejsi vůbec romantik Lukeu." Zasmála jsem se a pohladila ho po zátilku.Povzdechl si a svěsil hlavu dolů.
,,Co se děje?" Optala jsem se starostlivě,trošku jsem se zkrčila a byla jsem těsně pod jeho tváří.Měl zavřené oči a pomalu vydechoval.

,,Zlato.." Šeptla jsem a objala ho.Jeho ruce obmotali můj pas a silně mě objal.
,,Jen..Mrzí mě že tohle nedělám častěji,nejsem romantik a vím že tobě se ty zamilovaný blbůstky líbí..Ale já na to něnak nejsem a moc mě to mrzí.Pořád jseš v práci a já ti to nějak neulehčuji.." Říkal mi do krku jako by se měl každou chvíli rozbrečet.
,,Promiň." Zašeptal trhavým hlasem a víc se ke mě přitulil.Pohladil jsem ho po vlasech a políbila na krk.

,,Zlatíčko..Mě to nevadí.Já jsem ráda že jsi takový jaký jsi.Nic mi neztěžuješ,prostě je to jen obyčejná práce Lukeu.." Šeptala jsem mu do ucha.
,,Jen se prostě bojím že si najdeš někoho lepšíjo než mě." Zašeptal až neslyšitelně,ucítila jsem na mém krku mokré stopy slz a já si starostlivě povzdechla.

,,Podívej.." Odtáhla jsem se od něj,chytla ho za bradu a donutila ho aby se podíval do mých očí.
,,Já nikdy nebudu chtít nikoho jiného než tebe,ty jsi pro mě ten nejlepší,já tě nadevše miluji a nehodlám to měnit." Usmála jsem se a cítila jsem jak mé oči začali nabýrat slzy.

,,Zabil jsem ti mámu." Zachraptěl,další slza mu stekla a uhl pohledem za mě.
,,Myslíš že kdybych tě nemilovala že bych ten rok nebyla v depresích,neustálích slzách a v zpomínkách?Myslíš že kdybych tě nemilovala tak bych ti dokázala odpustit?Myslíš že kdybych tě nemilovala tak bych s tebou neutekla?Nevdala se za tebe?" Moje oči byly tak naplněné slzami ale nechtěla jsem brečet,dala jsem své ruce podél těla a hleděla na něj jak se dívá do pozadí zahrady.

,,Myslíš že bych ti dokázala odpustit to všechno co jsi mi udělal?" Zašeptala jsem a můj hlas se úplně zlomil.Podíval se na mě,zamrkala jsem a slzy se už neudrželi.
,,Ale ty jsi mi to všechno odpustila?" Zašeptal a nervózně polkl s pohledem upřeným do mých očí.Jen jsem otupěle přikývla a rychle ho objala..