Jsou to dva měsíce a pět dní..Myslím že se to zlepšilo,je to pokrok,dala jsem si dnes jídlo.Byly to míchaná vajíčka na chlebu..A jablko to bylo vše co jsem snědla za dnešek.Máma má ze mě radost ale stále mě nenávidí.Moje předloktí se hojí v jemné jizvy a ony mají jet zase na další služební cestu...
Myslíš že to zvládnu?Že to zvládnu bez tebe?Tolik věcí mě tě tady připomíná a já nevím jak zvládnu těch pět dní..
Ten náhrdelník co jsi mi kdysi dal,pamatuješ si co jsi říkal?
,,Je to znak toho že můžeš letět dál i s poraněním.." ale já neletím..Sekla jsem se na jednom místě,zkouším se z toho dostat,ale jediný kdo mi může pomoct jsi ty sám..Zvládnu to sama??
xxSarahxx
========================================================
Je to divné,ale když jsem si po sobě četla tento díl abych opravila chyby,rozbrečelo mě to..To všichni máte tak pevné city že u toho nebrečíte?? :) :) :) Co říkáte na to že se Sarah uzdravuje? :)
Budu ráda za váš názor a vote ;)
With Love Mary-Sarah-Tommo :*
ČTEŠ
Strapped|LH|CZ|
Fanfiction,,Nechápu že po všech těch věcech co jsem ti provedl už necítíš tu bolest." ,,Nikdy to nepřestalo bolet,jen to nedávám najevo.." ,,Bez bolesti by člověk nepoznal radost." ,,Jsem v pořádku." ,,Můžeš říkat cokoliv,ale tvé oči říkají naprosto jiný příb...
