Strapped|LH|CZ|

17-Odpuštění

Část je věnována  LUCYPENGUINHEMMINGS7 :33 Mám tě moc ráda,ty tvoje kometáře :'DD :*
------------------------------------------------------

Po dvou dnech:
(Stále v Londýně)

,,Sarah.." Drbl do mě už poněkolikáté Luke.Povzdechla jsem si a dívala se okolo.Jeli jsme v červeném autobusu na horním patře.
,,Nemůžeš se mnou navždy nemluvit." Povzdychl si frustrovaně.Otočila jsem se k němu s ublíženým výrazem.

,,Udělal jsi to znovu." Dívala jsem se do jeho očí a šeptala.Cítil vinu a měl za co.
,,Já vím." Řekl potichu a zklopil pohled.

,,Udělal jsi to znovu,i přes to že jsi sliboval že už to neuděláš." Mrkala jsem aby se ty slzy nepřehrnuly.Byla jsem tak slabá..

,,Já vím že jsem to sliboval.Ale já se neovládl.Když jsi to udělala,já do té doby držel ten chtíč,ale ty jsi ho povolila." Vydechla jsem všechen přebytečný kyslík v plicích a nachvíli zavřela oči.

,,Jestli..jestli se to stane ještě někdy,zkus to s citem." Podívala jsem se na něj bolestně,věděla jsem že kdybych řekla ať slíbí že to už nikdy neudělá,poruší to..

,,Já se neovládnu." Zakroutil hlavou a chytil mě za ruku,jeho slza pomalu putovala po jeho tváři.Jemně třesoucí rukou jsem ji setřela.

,,Jestli..jestli mě máš tak rád jak říkáš,jestli-jestli jsme doopravdu spolu nějak svázáni,jestli jdeme správným směrem jakým máme jít.Tak to dokážeš.Dokážeš do toho dostat city." Přidala jsem i druhou ruku a ty jeho pevně stiskla.Další slza mu neposedně stekla po tváři.

,,Zkusím,ale bez tvé pomoci to nepůjde." Jeho oči byly červené,ale nejsem si jistá jestli byly tak červené jak ty moje za poslední dva dny.Nejistě jsem přikývla a otočila se abych se mohla kochat tím Londýnem,jsme tady krátce a já se musím zabývat tímto..

Celý dva dny jsem v hotelu jen ležela,ležela a brečela.Učitelce jsem řekla že mě bolí hlava a břicho,všichni na to skočili,ale Luke to věděl.Jak jinak když ten důvod byl vlastně on.Dnes jsem se rozhodla konečně vylíst ven,když už jsme tady ten poslední den a máme ho volný.Ale nedomyslela jsem to co v čem jsem vyšla ven.Černé džíny jako obvikle k tomu bílé conversky a černé tričko.Samozdřejmě s dlouhým rukávem,poslední dva dny jen a jen pršelo,hodně se ochladilo a předpověď vyhrožuje i tím že bude sněžit.To tady ale už nebudem.

Otřásla jsem se pod náporem zimi.
Jak by taky ne když tady sedíš už aspoň hodinu...Řekla jsem sama k sobě ironicky.

Jeho ruce se obmotali okolo mého pasu,jeho mikynou mě přikryl,přisunul se více ke mě a já si mu sedla na klín abych měla větší pohodlí.Skoro jsem ležela,ale bylo to nepříjemně příjemné.

Příjemné na tom bylo to že se mi dobře leželo,bylo mi teplo a cítila jsem se v bezpečí se spoluprácí jeho dokonalé vůně.
Nepříjemné bylo to že jsem vlastně seděla na někom koho jsem podvědomně nenáviděla,nenáviděla za to že mě znásilnil,podruhé.

Vydechla jsem a podívala se na něj tak že jsem zaklonila hlavu.
,,Odpustíš mi?" Zeptal se a díval se mi do očí s prosebným pohledem.
,,Myslím že jo." Trošku jsem se pousmála.Usmál se na mě a políbil mě,neřešil ty lidi co na nás okolo koukali.

Tak co,stejně jsou cizí a vidí nás naposled.

,,Děkuji." Zašeptal když se ode mne odtáhl,dívala jsem se okolo a trošku se usmívala.

Někomu dávat druhou šanci je jako dávat někomu další kulku do jeho zbraně... Vytanul mi na mysl citát..Ale něco v tom bylo pravdy,dávám Lukovi další šanci,ale ani sama nevím jestli je to dobré rozhodnutí.Ale bez něj nevydržím.

Nebo ano? Měla jsem své pro i proti.Nechám to plynout a užívám si toho pocitu.

,,Luku?" Zeptala jsem se tichým hlasem,můj hlas byl po těch dvou dnech naprosto vyčerpaný.
,,Hm?" Jeho chraplák mě dostával do rozpaků,zkousla jsem si ret a pohladila ho po rukách.

,,Jak to s náma bude?Nebo,jak to vlastně s náma je?" Hrála jsem si s jeho prstami a zaměřila pozornost na ně abych nebyla tak nervózní.

,,Já.." Řekl Luke,byl na tom stejně jako já.Něvěděl jak tuhle větu dokončit.
,,Je to láska?" Zeptal se.Uměla jsem si představit jeho nervózní pohled jak si zkousává ret.
,,Nevím,ale něco tam asi bude.." Zkousla jsem si ret,naučil mě to on.Luke hluboce vydech,zakroutila jsem se a uvelebila se na jeho hrudi,zavřela oči a nadechla se toho Londýnského vzduchu.Naposled.

========================================================

Tak co říkáte na další usmíření?Měla ho Sarah radši dále nenávidět?Nebo udělala dobře že mu dala další šanci?Myslíte že ji Luke někdy znova znásilní?

Musím vám říct že jsem s vývojem příběhu víc jak zpokojená ;) :)) Jsem hrozně ráda že se vám líbí :33

Budu ráda za vaše Vote a ty úžasný komentíky :333 <3

With Love Mary-Sarah-Tommo :*