Byla jsem opřená o budovu a sledovala stále kluky.Měli ještě pět minut aby tady mohli být.
,,Co tak koukáš?" Uchechtl se na mě docela jemný klučičí hlas,podívala jsem se proti slunci na osobu naproti mě uviděla Edwarda.
,,Nekoukám.Mám zavřený oči." Usmála jsem se na něj a nervózně jsem se podívala za něj.
Jen na mě celou dobu hleděl a prohlížel si mě,zkoušela jsem si jeho pohledu nevšímat a dívala se za něj.
Najednou jsem ucítila jeho pevný stisk na mém krku,zpanikařeně jsem začala rukami drásat po jeho stisku aby mě pustil.
,,Nemyslím si že jsi tak nevynná!" Zasičel mi u ucha a mě pomalu docházel kyslík.Zničeho nic se ode mně silně odstrčil.
,,Nebudeš na ni kurva šahat!" Zařval vedle mě na něj nenávistný hluboký hlas a já uslyšela ránu o zeď.
Všichni ostatní sem přiběhli,Matt mě podepřel a podíval se na mě,jen jsem mu kývla že jsem vpohodě a dívala se na Roberta jak drží ve vzduchu o zeď Edwarda pod krkem.
,,Kurva rozumíš?!" Bouchl s ním o zeď a Edward jen přikývl.Rob ho dal na zem a jednu mu dal pěstí.
,,Ještě jednou se jí jakkoliv dotkeš je po tobě!A je mi uprdele co mi udělaj,stejně jsem tady nadoživotí!" Křikl znova zlostí a kopl do něj.
,,Jo,ještě jednou ty buzerante a máš co dělat se všema!" Křikl Andrew a všichni křikli že souhlasí.Edward ležel na zemi v bolestech,nad ním se skláněl Rob a za ním všichni ostatní.Jeho oči šlehali blesky,byl by schopný ho zabít?
,,Co se tady děje?!" Vlítla tam ochanka a chytla Roberta a všechny ode mně odělali.
,,Nechte ho." Řekla jsem s klidem když chtěli praštit Roberta.Jako by mě neřešili a starali se o svoje.
,,Nechte ho!" Zvíšila jsem trošku hlas a jejich pohledy padli na mě.
,,Nepleťte se do toho slečno." Zamračil se na mě jeden a zvedal ze země Edwarda.
,,Ne,mám se co do toho plíst.Robert a ostatní mi pomohli před Edwardem.Edward mě chytil pod krk a Robert ho ode mně odělal." Podívala jsem se na Roba který měl na tváři děkovný výraz.Jen jsem přikývla a ochranka se udivila.
,,Aha,tak to je jiná." Pustili Roba a dva strážníci chytli Edwarda a opřeli ho o zeď.
,,Ty jdeš na týden na odvykačku." Odřekl znechuceně jeden znich Edewardovi a někam si ho vedli.
,,No,stejně se jde zpět." Vydechl jeden z nich a začal si vyndávat pouta.
,,Ne." Zastavila jsem ho a on se na mě podiveně podíval.
,,Nedávejte jim pouta.Oni věrí mě a já věřím jim.Jestli mi doopravdy tak věří a jsou ti za co je mám tak půjdou hezky za mnou." Pozvedla jsem bradu ale to docela zabolelo.
Bude z toho hezká modřina.. Pomyslela jsem si a týpek si znepokojeně odfrkl.
,,Ale co když vám něco znovu udělají?" Zeptal se starostlivě a já si povzdechla.
,,Nebojte..Aspoň to zkuste." Podívala jsem se na něj prosebně a on si povzdechl.
,,Dobře,ale jestli se něco stane tak jim přetrhnem i ty volna tady venku." Odešel pomalu,ke dveřím a já se pousmála.
,,Děkujem šéfko." Poplácal mě po rameni Matty a já se usmála.
,,Pro vás co nejvíc." Popošla jsem dopředu.
,,Kluci,prosím." Kývla jsem prosebně hlavou,věděli co už mají udělat a seřadili se do dvojic,Robert byl sám,nezbyl nikdo s ním do dvojice stoupl si vedle mě.Děkovně a v úžasu jsem se na něj usmála,úsměv mi opětoval a pohladil mě po ramenu.
==================================================================
Taaak máte tady další díleček :333 Díky Verče ;))))
Jak vidíte,Rob se jí zastal a ona ho <3333 Nemám co dodat,doufám že se líbí :33
Budu ráda za vote a ty úžasný komentáře :333
With Love Mary-Sarah-Tommo :*
ČTEŠ
Strapped|LH|CZ|
Fanfiction,,Nechápu že po všech těch věcech co jsem ti provedl už necítíš tu bolest." ,,Nikdy to nepřestalo bolet,jen to nedávám najevo.." ,,Bez bolesti by člověk nepoznal radost." ,,Jsem v pořádku." ,,Můžeš říkat cokoliv,ale tvé oči říkají naprosto jiný příb...
