Twisted // h.s. (CZECH TRANSLATION)

Kapitola 8

Byla jsem hrubě položena, skoro jsem z toho upadla, ale muž omotal paže kolem mě a cítila jsem, jak se něco chladného dotklo mé tváře. Trvalo mi pár vteřin, než jsem si uvědomila, že to byla pistol, jež mi mířila na hlavu.

O můj Bože.

Zadrhl se mi dech v krku a najednou mi přestalo bít srdce. Celé mé tělo bylo ochromeno novám strachem a cítila jsem, jak se jeho paže omotala okolo mého krku, pevně mě držel u sebe. Skoro bolestivě mi tiskl zbraň do tváře a moje ruce se instinktivně chytily jeho silné paže, nebojovala jsem se strachem, že by stiskl spoušť.

Okamžitě se mé oči střetly s Harryho, díval se na toho chlapa.

„Jestli se pohneš," řekl ten chlap. „Vystřelím ti tvůj posraný mozek z hlavy. Rozumíš?"

Všimla jsem si, že měl přízvuk. On byl Rus?

Chtěla jsem otevřít pusu a říct něco, cokoliv, ale nic nevyšlo ven, jen roztřesený dech. A nemohla jsem odtrhnout oči od Harryho.

„Ty a ti tví psi tady nejsem vítáni," konstatoval Harry chladně. „Co tě přimělo si myslet, že bys tady vůbec mohl vejít?"

Sledovala jsem jejich konverzaci s vykulenýma očima, půlce z toho jsem nerozuměla.

Harry pak pokračoval.

„A co sis, sakra, myslel, když si vzal moji holku?"

Silně jsem polkla. Byla jsem jeho holka?

Slyšela jsem, jak se muž za mnou tiše zasmál.

„No, musel jsem získat tvoji pozornost."

„Neplýtvám svým časem se špínou, jako jsi ty," vyprskl na něj jeho, jeho rty byly znechucené. „Myslíš si, že dokáže mě a mé chlapy přemoct? Sklop tu zbraň a budeme bojovat, jen ty a já. Uvidíme, kdo si opravdu zaslouží tohle město."

Chlap se už nesmál.

„Nepřišel jsem tady bojovat."

Harry se uchechtl a založil si ruce na hrudi.

„Vím, že ne. Dokážu poznat sraba, když ho vidím."

Přikrčila jsem se a zakňourala jsem, když jsem ucítila studený kov zarýt se mi do tváře ještě více.

„Dávej si pozor na jazyk, chlapče. Zdá se, že jsi zapomněl, čí život mám teď pod kontrolou."

Harryho oči se naštvaně zaleskly, když mu muž řekl chlapče, ale viděla jsem, jak zatnul čelist, když viděl mé nepohodlí. Věděla jsem, že měl problém ovládat se a byla jsem za to vděčná.

Opravdu se snažil mě udržet naživu.

„Jsem tady, abych ti předal vzkaz od samotného Vladimira," promluvil muž, zněl sebevědoměji než předtím.

Harry na něj zíral, čekal na zprávu.

„Chce tohle město," řekl muž Harrymu. „A taky ho dostane."

Harry zvedl obočí, očividně nebyl ohromený.

„Vážně?"

„No, ano-."

„Chci, abys mu něco vyřídil," řekl Harry. „Teda, pokud přežiješ. Řekni mu, že tohle město patří mně."

„Nemůžeš mi ublížit." Mohla jsem cítit, jak se mi přetočil žaludek, když pustil můj krk a jeho ruka klesla k mé hrudi podmanivým způsobem. Okamžitě jsem se začala červenat, ponížení přilákalo mou pozornost. Pak jsem cítila jeho rty přímo u svého ucha, načež řekl: „Jistě tady máme krásku, že?"