Kapitola 28

632 42 9
                                    

„Nechci tě ztratit z dohledu."

Harryho ruka lehce přejela po mé tepající tváři, jeho jemný dotek mě přiměl se k němu naklonit. Jeho ruce nebyly teplé jako obvykle, teď jeho studené a jemné prsty proti mé tváři byly příjemné a líbilo se mi to. Nemohla jsem si pomoct, ale zavřela jsem oči, pevněji jsem mu semkla nohy okolo pasu, přičemž se naše hrudníky na sebe tiskly. Jeho volná ruka mě svírala za vnitřní stranu stehna, držel mě na něm.

V pěsti jsem pevně držela jeho tenkou košili okolo mě a Harryho kolem mého třesoucího se těla přehodil svou velkou koženou bundu. Připadala mi jako deka a vytvářela pevný pocit bezpečí všude kolem mě...

Měla jsem na sobě jen kalhotky a podprsenku, museli si prohlédnout břicho kvůli zranění. Pro jednou jsem se necítila stydlivě nebo zahanbeně pod jejich pohledy, i když jsem byla polonahá. Prohlásili, že má zranění nebyla tak vážná, měla jsem na břiše vážnou podlitinu a na obličeji taky, tvář jsem měla lehce oteklou. Vnitřek pusy jsem měla bolavý z toho, jak jsem se omylem kousla do tváře, to dříve způsobilo krvácení.

Samozřejmě jsem byla stále vytřepaná z toho, co se stalo. Pokaždé, když jsem zavřela oči, mohla jsem vidět Louise, jak byl tlačen do policejního auta. Pálilo mě v krku od toho, jak jsem křičela jeho jméno, všechno jsem si to pamatovala tak živě...

Ale z většiny jsem obviňovala sama sebe. Kdybych byla silnější, mohla bych bojovat. Mohla bych Louisovi pomoct. Věděla jsem, že Louis byl silný, ale přepadli nás nečekaně. Taky jsem si pamatovala stříbrná pouta na Louisových zápěstích, což pro něj byla velká nevýhoda. Ale jak jsem řekla, kdybych byla silnější, mohla bych něco udělat. Místo toho jsem schytala jednu ránu a už jsem málem omdlela. Ani jsem nedokázala vstát.

Nesnášela jsem být slabá. Připomínalo mi to Harryho, když jsem viděla, jak ho skoro zabili. Kdyby mě ti chlapi neposlechli a opravdu bych musela použít zbraň, asi bych teď byla mrtvá. Neměla jsem ponětí, jak použít zbraň. Byla to jen iluze, kterou jsem těm chlapům vytvořila, mělo to vypadat, že vím, jak střílet.

„Vincent nezvedá ten zatracený mobil," zavrčel Zayn přes místnost. Byl nepřetržitě na mobilu, očividně se snažil sehnat nějaké poldy, kteří byli podplaceni. Niall a Liam seděli na dlouhém gauči s Eleanor na úplném konci.

„Zkoušel jsi Tonyho?" navrhl Liam.

„Přesměrovalo mě to rovnou do hlasové schránky," vyprskl Zayn. „Nevím, proč nikdo nezvedá ten zkurvený mobil."

Přitiskla jsem hlavu na Harryho pevnou hruď, třas se trochu uklidnil. Jeho teplo mě obklopovalo, jeho vůně naplňovala mé smysly. Teď jsem dokázala zpracovat jenom jednu věc: byla jsem v bezpečí.

Byla jsem v bezpečí s Harrym Stylesem, nejnebezpečnějším mužem v Londýně.

Harry hruď se chvěla, když mluvil.

„Vždycky zvedají hovory."

„No, teď ne," zafuněl Zayn, ztichnul, když znovu vytočil číslo. Uběhlo pár vteřin, než si hlasitě povzdechl.

„Přísahám, že je zabiju."

„Měli bychom to jez zkontrolovat?" zeptal se Liam.

„Ne," odpověděl Harry. „Nejdříve to musíme promyslet. Proč by neodpovídali na hovory?"

Zavřela jsem oči, jak tohle probírali dál, vytěsnila jsem se. Najednou mě přemohlo vyčerpání a ztěžkla mi oční víčka. Nechtěla jsem nic jiného, než spát, lehnout si a spát.

Ale Eleanořin hlas mě zastavil, když řekla: „Lidi, podívejte se na televizi."

Všichni zmlkli a přinutila jsem se otočit na Harryho klíně. Jeho paže se kolem mě stáhly, asi si myslel, že jsem vstávala, ale jenom jsem se otočila a zády jsem se opřela o jeho svalnatou hruď. Pevněji jsem kolem sebe stáhla jeho bundu, jež mi poskytovala teplo, a začala jsem lehce hladit Harryho studené ruce, které byly kolem mého pasu.

Twisted // h.s. (CZECH TRANSLATION)Kde žijí příběhy. Začni objevovat