Twisted // h.s. (CZECH TRANSLATION)

Kapitola 16

Nezkontrolováno

________________

Fran

Proč mi Claire nebere mobil?

S těžkým povzdechnutím jsem odložila mobil, když jsem uslyšela robotický hlas, jak říkal, ať zanechám hlasovou zprávu. Měla jsem potřebu zkusit to znovu v nadějích, že by to zvedla, ale nepřinutila jsem se to udělat.

Volala jsem dvacetkrát za uplynulou hodinu. Ani jednou to nezvedla.

Posadila jsem se na gauč a očima jsem zabloudila k televizi. Viděla jsem záběry, ale zároveň ne. Moje mysl byla někde jinde.

Byla v pořádku? Ubližoval jí Harry? Proč mi nebrala mobil?

Rozrušená obavami jsem vzala ovladač a snažila jsem se dívat na nějakou show. Ačkoliv bez ohledu na to, jak moc jsem se nažila nemyslet na Claire, připomínala jsem si noc, kdy se objevila u mých dveří, neuvědomovala si, že právně mluvila s mužem, který mohl být samotný ďábel.

Byla to všechno moje chyba. Měla jsem ji varovat. Kdybych to udělala, nikdy by nešla do té uličky.

Byla to moje chyba.

A teď se o ni Harry zajímal. Věděla jsem, jak dokázal být nebezpečný. Viděla jsem ho dříve se ženami, jak si je přivlastňoval, i když jsem perfektně věděla, že se k nim choval jako k předmětům. Nebyl normální člověk. Neměl k ženám žádné city, žádný respekt. Jednoduše byl děvkař z celé skupiny.

Tak proč se zajímal o Claire?

Věděla jsem ve chvíli, kdy jsem ji poznala, že na ni bylo něco jiného. Možná to bylo proto, že neznala pravý strach, přiletěla z Ameriky. Věděla jsem tohle všechno a snažila jsem se to před ní skrýt. Snažila jsem se skrýt ohavnost Londýna. Držela jsem ji dál od uliček. Zaměstnávala jsem ji častým chozením do kina. Bylo to všechno zbytečné.

Ano, Claire byla jiná, než ženy tady. Nebyla si vědoma toho, co se opravdu dělo. Neviděla strach lidí kolem sebe. Až do teď.

Schovala jsem si hlavu do dlaní a zatnula jsem zuby. Sotva jsem od té noci pořádně spala. Přemáhala mě provinilost. Já jsem byla důvod, proč Claire byla v situaci života a smrti. Já jsem byla ta, kdo ji měl varovat. Ale neudělala jsem to.

Věděla jsem, že jí Harry musel něco udělat. Nebylo možné, že by nic neudělal. Byl to sráč bez srdce. I když mi Claire přes mobil řekla, že všechno, co udělal, bylo, že jí dal facku, věděla jsem, že musel udělat i něco jiného.

Nechtěla jsem o tom ani přemýšlet.

Co když teď byla mrtvá?

Vyskočila jsem, skoro jsem běžela k mobilu a vytočila jsem znovu její číslo. Napnutě jsem čekala na její hlas, ale zoufale jsem vydechla, když odpověděl zase ten robotický hlas. Těžce jsem polkla, opřela jsem se o linu a doufala jsem celým srdce, že Claire byla pořád naživu.

Co s ní, sakra, dělal?

Cítila jsem se naprosto bezmocně, odešla jsem z kuchyně a posadila jsem se ke stolu. Nesnášela jsem se. Byla jsem zodpovědná-.

Klepání.

Skoro jsem židli převrhla. Byla to Claire? Mohla to být ona? Utekla nějak?

Cítila jsem naději, rychle jsem spěchala ke dveřím a otevřela jsem je. Ačkoliv jakmile jsem uviděla, kdo za nimi stál, úsměv mi zmizel z tváře a srdce mi skoro přestalo bát.

„C-co tady děláš?" zeptala jsem se a ztuhla jsem na místě.

Ušklíbl se.

Místo odpovědi mě Harry Styles obešel do mého vlastního bytu. Ihned jsem couvla, málem jsem zakopla o vlastní nohu a hleděla jsem na něj v naprosté hrůze. Smysly mě neposlouchaly. Začala jsem rychleji dýchat jen z toho, že jsem viděla Harryho Stylese.