Cesta do pekel

Kapitola 6. (část druhá)

Dole to vypadalo zvláštně. Před námi byly vrata jako od garáže, ale zčásti zavřené shora, zčásti zdola, takže v prostředku zbyl malý prostor, kterým se dako prohlédnout na druhou stranu. "Mám ten dojem, že to budeme muset obejít, hoši. Tyhle vrata budou beztak otevírány přes nějaký mechanismus, který je beztak někde hluboko v továrně a nejspíš už ani nefunguje." podotkl Radek. "Sice je to jen hra, kde si jenom budeme muset něco zapamatovat, ale i tak by se druhá ruka do grabpacku hodila. Aspoň ji překvapíme." řekl jsem. "No jen aby si nemyslela, že je to podvod." varoval nás Radek. "Když ji budeme mít všichni, nebude na to moct nic říct." řekl Lewis. "Není to podvod, jenom společná výhoda." řekl Radek, což abych byl upřímný, mě velmi pobavilo. Obešli jsme ty vrata a chodba, kterou jsme to obešli, nás zavedla k velké díře. "Z toho necítím nic dobrého." řekl Filip. "Nic horšího než Mommy Long Legs nás potkat nemůže." řekl můj bratr, což jsem musel uznat, že je pravdivá informace. Dost pochybuji, že Mommy Long Legs bude hrát férově a na sto procent tam budou další živé hračky, které nás zneškodní, pokud selžeme. Vlezli jsme do té díry a ukázalo se, že to je malý podzemní tunel a když jsme ho prošli, dostali jsme se do neosvětlené místnosti a po naší pravici tam něco blikalo a pípalo. Radek k tomu přišel, oznámil nám, že je u toho páka a zatáhl za ni. V místnosti se rozsvítilo a naskytl se nám pohled na stroj podobný Make-a-Friend, ale tenhle místo hraček nejspíš měl dělat ruce do grabpacku. "Proboha, Radku, příště pokud vejdeme nějakým tunelem do velké, temné místnosti, kde je páka, promluv si s námi o tom, než za to zatáhneš." zkritizoval Radka Filip. "Hele, Mommy Long Legs ví, že nejsme blbí a proto by byla naprostá pitomost, aby na nějakou páku, jejíž aktivací by jsme chcípli, dávala něco, co by nás na ni až tak upozornilo." ohradil se Radek. "Na jednu stranu by dávalo smysl, že by na tu páku takhle upozornila, protože bychom za tu páku stejně zatáhli, aby to ztichlo. Na druhou stranu je nesmysl, aby něco takového dělala." uvažoval jsem. "Já to řeknu jednoduše. Co by se stalo je jedno. Hlavní je, že jsme naživu a možná si vyrobíme novou ruku do grabpacku." rozhodl Lewis. Jak se ale ukázalo, ani výroba pouhé ruky do grabpacku se neobešla bez komplikací. Jednou byl kus trubky vychýlený, ale pak to vyžadovalo barvu, což nejvíce rozohnilo Filipa, protože podle něj to bylo jedno jestli ta ruka bude bezbarvá nebo barevná, pořad to bude fungovat, ale i s tímto jsme si poradili. Jako výsledek jsme dostali pět zelených ruk do grabpacku. Nijak jsem se ani nedivil faktu, že jich byl naprosto stejný počet jako nás. Našli jsme televizi s přehrávačem na kazety a samozřejmě kazetu na přehrání. Ihned jsme si ji nechali přehrát. "Představujeme vám novou zelenou ruku. Tato ruka má stejné vlastnosti jako běžná ruka od grabpacku, ale tuto ruku můžete na 10 sekund nabít elektřinou. Nabití této ruky se provádí na speciálním tlačítku ze kterého energii vezmete a předáte do jiného, ale stejně vypadajícího vybitého tlačítka. Musíme upozornit, že proud se v ruce udrží na 10 sekund a to platí i ve chvíli, kdy je proud předán do speciálního tlačítka. Nedbání tohoto varování může způsobit zranění. Používejte svůj grabpack zodpovědně." řekl nám hlas z kazety. Takže teď máme ještě vyšší šanci ty tři minihry dohrát. Kdyby možná Mommy Long Legs trochu přemýšlela, věděla by, že když nám sebere červenou ruku, opatříme si tu zelenou. Možná ty potíže při výrobě byla nastražená sabotáž, kterou chtěla zužitkovat ve svůj prospěch. Pak jsme se vydali ventilací zpátky, ale teď jsme byli na druhé straně než jsme přišli. Teď už jsme mohli vstoupit do Musical Memory a podívat se co za triky si pro nás Mommy připravila.