Cesta do pekel

Kapitola 11. (část čtvrtá)

"No to se podívejme. Čekal bych, že se Daddy Long Legs proti mě obrátí, ale i Mommy Long Legs? To je více než překvapivé," řekl Bombas a doplnil to sarkastickým potleskem. "Co tím chceš říct, Prototype?" vyzvídala Mommy. Bombas nebyl moc nadšen z toho, že ho takto oslovila, ale zřejmě si s tím teď moc hlavu nelámal. "Ty to možná nevíš, ale mám tvého synáčka. A jako zabiják je dost po tobě," řekl klidně. V Daddym to opět hrklo, ale Mommy Long Legs se doslova rozohnila. "Vrať mi mé dítě," přikázala. "S tím bych nepočítal, Mommy. Selhala jsi v zabití jeho a jeho přátel. Pravda, část jsi dokázala zlikvidovat, ale já po tobě chtěl zlikvidovat všechny, ne jen část. A co jsem získal tvé vražedné instinkty a krvelačnost, už jsi nadbytečná. Původně jsem plánoval vrátit ti syna poté, co bych oživil tvoji náhradu, ale když vím jak je to s tvoji loajalitou, držet ho při životě se mi už nevyplácí," odpověděl s ledovým klidem Bombas.

Takhle rozčilenou Mommy jsem viděl naposledy, když naháněla mě, mého bráchu a Radka. A ani jsem se jí nedivil. Je sice zabiják, ale rodina je na prvním místě. Než ale mohla způsobit první úder, něco ji udeřilo do obličeje. Zmátlo nás to, protože ať už to bylo cokoliv, nebylo to vidět. A pak zase. A znova, a znova, dokud Mommy nedopadla omráčená na zem.

Když se tak stalo, nedaleko od její hlavy se začala formovat temná postava. Když se zformovala, překvapeně jsem ustoupil, a ani Daddy Long Legs nebyl zrovna nejklidnější. Ta osoba měla něco přes 2 metry na výšku, ale působil ještě vyšší kvůli jeho hlavě, která se ještě táhla do špičky. Byl celý v černém, měl plášť a obličej mu zakrývala bílá maska a zdálo se mi, že ta maska není úplně jen maskou. A nebyla to jediná maska na jeho oděvu. Kolem krku až k ramenům měl na sobě spoustu šedých masek.

"Dámy a pánové, tohle je Puppet King," řekl Bombas. Schválně jsem si ho detailněji prohlédl a musel jsem se zasmát. Angličtinu ovládám zdatně, tudíž jsem věděl, že to má být král, ale ať jsem se díval jak jsem se díval, neviděl jsem ani náznak toho, že by měl mít korunu.

"Je tu snad něco k smíchu?" zeptal se mě povýšeně Puppet King. Vzhledem k tomu, že jsem počítal s tím, že nás tu zabijí, rozhodl jsem se ho trochu potrápit. "No já jen že na krále ti nějak chybí koruna," řekl jsem, což ho dle očekávání nepotěšilo. I Daddy Long Legs se tomu aspoň trochu zasmál, ale najednou se ke mně přiblížili dvě červené figuríny se špičatými hlavami a zapíchli je do mých ramen. A bolelo to víc, než bych čekal.

"Možná jsi odsouzen k smrti, ale tvé posměšky nehodlám promíjet, lidský červe," pohrozil mi. "Odkud se proboha vzali? To snad dokážou být neviditelní?" vysoukal jsem se sebe. Puppet King jen zavrtěl hlavou. "Ne, ty hlupáku. Pouze jsem tebe a tvé společníky přiměl si to myslet," objasnil, ale já tomu pořád moc nerozuměl.

"Vy lidé... Ovládat vaši mysl je mnohem jednodušší než byste čekali. A schválně jestli uhodneš proč bylo tak snadné ovládnout i tvé společníky?" zeptal se. Moc jsem nerozuměl tomu na co se ptá, ale rozhodl jsem se mlčet a neříkat nic. "Protože i navzdory jejich vnějšímu vzhledu a vražedným instinktům, uvnitř jsou to pořád lidé. Téměř každá hračka tady, která žije, byla předtím člověkem. I já jsem býval člověkem, a to platí i pro Bombase. A to platí dvojnásob u projektu 'Bigger Bodies Initiative'," vysvětlil mi Puppet King.

Nejdříve jsem si myslel, že si ze mě dělá srandu. Není možné, aby ty hračky tady byly přeměnění lidé. Když jsem si to ale spojoval s předešlými událostmi, začalo mi to dávat smysl. Cestou jsme viděli spoustu zakrvácených hraček. A Mommy Long Legs to potvrzovala dvojnásob. Vždyť sežrala dva z mých kamarádů! Kdyby nebyla živým tvorem, nezabíjela by je tak brutálním způsobem. A ta změna z agresivity na absolutní strach, když se chytila do drtičky, to už byl nezvratný důkaz, že to, co Puppet King řekl, byla pravda.

"A to Bigger Bodies Initiative, to je co?" zeptal jsem se, ale tentokrát mi odpověděl Bombas. "To je projekt, se kterým přišel jistý doktor Harley Sawyer. Cílem bylo využít zdejší sirotky pro oživení zvětšených verzí zdejších hraček. Ušetřilo by to spoustu peněz na zaměstnancích a nemuseli by se řešit situace, kdy některý ze zaměstnanců uvidí to, co by neměl. Když s tím přišel za Elliotem, podal to trochu jinak. Podal to jako možnost zpříjemnit pobyt návštěvníkům a o tom, že by do nich přesunul vědomí zdejších dětí, neřekl ani slovo. A Elliot mu to zbaštil i s navijákem," řekl.

"Ale v čem byl problém?" nechápal jsem. "V čem byl problém? Problém byl v tom, že nejen měnil životy nevinných sirotků, co neměli štěstí, ale choval se k nim jako k věcem! Proč si myslíš, že je mi CatNap tak oddaný? Jen proto, že jsem svrhl ty, co to tu řídili? Hovno! Je mi oddaný, protože jsem ho ještě jako kluka zachránil!" odpověděl nazlobeně Bombas.

"Zachránil?" nechápal jsem. Bombas si povzdechl. "Theodore, což bylo jméno toho chlapce, který je teď CatNap, nebyl moc výřečný, neměl moc přátel a žít v této továrně se mu nelíbilo. Navzdory jeho odtažitosti jsme se dokázali spřátelit natolik, že mi byl ochoten pomoct. Když mi však pomohl, těžce si ublížil a já, jako správný přítel, jsem mu rychle sehnal pomoc, i když jsem mohl konečně utéct. Proto je mi oddaný," vysvětlil.

"A co s námi chceš dělat?" zeptal jsem se. "Teď? No, minimálně s tebou mám ještě něco v plánu. Co provedu s Mommy a Daddym, to ještě uvidím," řekl. "Jaké plány?" nechápal jsem. "To se dozvíš v pravou chvíli. Do té doby bude vhodné nechat si tě někde stranou," odpověděl Bombas a hned na to se za ním vynořil CatNap a začal z huby vypouštět nějaký červený kouř. Vzpomněl jsem si na slova, která řekl Daddy Long Legs a snažil jsem se držet dech, abych ten kouř nevdechl, ale bylo to marné. Dech jsem věčně zadržet nemohl a toho kouře tu bylo příliš. Začala mi těžknout víčka a chtělo se mi spát. Nemohl jsem tomu zabránit.

"Sladké sny," řekl CatNap a to byla poslední slova, co jsem slyšel ještě než jsem spadl na zem a usnul...