Cesta do pekel

Kapitola 7. (část druhá)

Za normálních okolností bychom slavili, ale teď jsme spíše vyčkávali na moment kdy Mommy Long Legs spustí svůj proslov. "Oh... rozbilo se to. To není žádná zábava. Protože jste odvedli skvělou práci, Mommy se rozhodla vám dát kus kódu k vlaku." řekla nám Mommy. Chtěl jsem se zeptat jak nám to chce předat, ale v tu chvíli se z místa odkud se k nám spouštěl Bunzo, se ukázala její ruka a v ní kus kódu k vlaku. Radek to rychle vzal a Mommyna stáhla ruku zpátky k sobě. "Mommy doufala, že ta hra potrvá déle. To je v pořadku. Mommy zná další způsoby jak si s vámi hrát." řekla zklamaně Mommy a pak se odplazila pryč. Nevím jestli to mělo působit děsivě, ale vím, že se jí to nepovedlo. Most, který nás na plošinu dostal, se znova objevil, takže jsme ho šli přejít, ale v momentě kdy jsme se dostali do poloviny, most se zřítil. Naštěstí to nebylo moc vysoko a nikdo si nic neudělal. "Ta svině to věděla! Věděla že to dáme!" neudržel se Radek. "Nejsem jejím příznivcem, ale tohle bylo chytré. Sabotovat tu hru bylo očekávané, ale sabotovat ten most bylo nanejvýš vychcané." zhodnotil jsem. "Hele, přežít jsme to přežili a pokračovat můžeme. Navíc teď už Mommyna ukázala co od ní lze očekávat a my se přizpůsobíme." shrnul to Lewis. Začali jsme tedy hledat cestu zpátky, ale jediné co se jako cesta dalo považovat byla jedna ventilace. Nebyl jsem z toho zrovna nadšen, ale je to lepší než trčet v nějakém temném příkopu. Postupně jsme se plazili ventilací a cestou jsme zaslechli zvláštní zvuky. Šlo to z Musical Memory a jednalo se o nějaký skřeky a třískání činelů. Párkrát jsem zaslechl i smích a člověk by nemusel být Sherlock Holmes aby zjistil, že ten smích patřil Mommyně. Takže kvůli tomu, že jsme to přežili, tak Mommy Long Legs si vzala do parády Bunza. Naštěstí to netrvalo dlouho a dostali jsme se z ventilace ven. Dostali jsme se do nějakého skladu, kde to vypadalo obzvlášť zajímavě. Byly tu samé hračky, které jsem nikdy neviděl. O některých jsem tedy zaslechl, například o troubě Owenovi nebo Sir Poops-a-Lot nebo třeba Pet Stone, ale byla tu i spousta neznámých hraček. "Proč by zamítli Kick-me-Paul? Ten vypadá docela hezky." divil se můj bratr. Pak nás ale Radek upozornil na něco, co označil za "hustou věc, co stojí za zhlédnutí". Když jsme dorazili, viděli jsme velkou modrou hrací skříň s velkou zlatou hvězdou vepředu. "Co tady sakra dělá obrovský Boxy Boo?" nechápal Lewis. "Ty víš co to je?" zeptal jsem se zmateně. "No samozřejmě. Byl jsem ještě batole když jsem měl Boxyho. Pak ale přišel někdo z Playtime Co a vzal si ji a dodal, že je ta hračka příliš nebezpečná. Za tu dobu co jsem ho měl, jsem od té hračky neutrpěl žádné zranění." vysvětlil Lewis. "Myslíte si, že by bylo dobré zatočit s tou kličkou?" zeptal se Radek. " No já nevím. Zrovna tady mi nepřijde moc moudré s tím jakkoliv manipulovat." varoval ho můj brácha. Jen co to dořekl, tak ta hrací skříňka začala hrát nějakou melodii. Po půl minutě melodie přestala a z našeho pohledu pravý bok skříňky se otevřel a z ní se začala sunout červená chlupatá tlapa. V tu chvíli mi bylo jasné, že jestli tu zůstaneme, máme to spočítaný. Nejspíš si to ostatní řekli taktéž, protože začali utíkat a já je ihned následoval. Rychle jsme zalezli do nějakého úkrytu, protože jsme neměli jistotu zda by nás Boxy dokázal dohnat. Hlavně jsme se ukryli na místě kde byla křižovatka, takže by nás Boxy nenašel až moc snadno. Pak jsme opět slyšeli tu melodii a jeho dupání. Boxy Boo doběhl na křižovatku u které jsme se skrývali a tam se zastavil. Tak 10 sekund se tam rozhlížel a pak se vydal opačným směrem než jsme byli my. Normálně bych vyjekl radostí, ale protože jsem neměl sebemenší tušení jak je na tom Boxy se sluchem, nevydal jsem ani hlásku. Když jsme měli jistotu že je Boxy daleko, vylezli jsme z úkrytu. "Horší už to být nemůže. Nejdřív po nás šel Huggy Wuggy, pak se nás pokusil zabít Bunzo a teď nás tu přivítal Boxy. Já vám říkám, že by mě ani trochu nepřekvapilo, kdyby ho sem nastrčila Mommyna." řekl podrážděně můj bratr Gregory. "To by bylo až moc sviňský. Na druhou stranu to dává smysl. Jistě počítala s tím, že její hry vyhrajeme, takže musela nastrkat všude po továrně něco jako rozvědky, ale místo špionáže nás musí zlikvidovat." řekl Lewis. "Lidi, tady je signál." řekl překvapeně Radek. "Cože? Jak jsi to poznal?" nechápal jsem. "Když John zmizel, napadlo mě napsat mu kde je. Teď mi přišla odpověď. Neví přesně kde, ale ví, že žije a že je tam s ním Eva a nějací zaměstnanci této továrny, včetně Pablovo a Gregoryho rodičů." vysvětlil nám Radek. "Aspoň nějaká dobrá zpráva. Teď bychom ale měli začít hledat způsob jak odsud odejít. Je to tu sice hezký, ale dokud je tu Boxy Boo, nejsme vůbec v bezpečí." řekl Lewis. Začali jsme tedy hledat cestu ven. Něco jako východ jsme nakonec našli, ale nebylo to nic pěkného. Byla to plošina na kterou bysme stoupli a "odvezli se" nahoru, ale nějaký dobrák na tu plošinu dal obrovského dinosaura Brona, takže jsme ještě do toho museli hledat způsob jak dát pryč Brona. "A co teď? Toho Brona ta plošina nezvedne a není tu nic co by ho zvedlo." rozčiloval se můj brácha. "Navrhuji odlákat Boxyho. Možná by s Bronem mohl pohnout, ale nevíme jestli ho poslala Mommy Long Legs a jestli bude vůbec spolupracovat. Bude proto lepší, když ho z toho skladu vylákáme. Pak můžeme nerušeně hledat způsob jak Brona odsunout." rozhodl klidně Lewis. Odlákat Boxyho nebylo nic obtížného. Našli jsme dveře, které jsme otevřeli a hodili tam něco, co dělalo zvuk a počkali si až Boxy projde dveřmi a pak jsme potichu zavřeli a zabarikádovali dveře. Pak jsme museli zužitkovat zařízení, které fungovalo na podobný princip jako ten dráp, kterým si máš vybrat z automatu odměnu a s tímto jsme dokázali odsunout Brona. Teď jsme mohli zužitkovat plošinu, kterou Bron blokoval. Boxy o nás nejspíš ztratil zájem, ale to už nám mohlo být jedno. Plošina nás dostala ke dveřím, které byly zajímavě zablokované. Do kliky byla zaklíněná skládací židle. S pomocí grabpacku jsme se této nemilé překážky rychle zbavili a otevřeli jsme ty dveře. Dostali jsme se opět k těm nastevřeným vratům, ale byli jsme na té straně odkud jsme sem prvně přišli a po naší pravici byly schody nahoru. Šli jsme tedy po schodech a dostali jsme se zpátky do Game Station.