Cesta do pekel

Kapitola 8. (část třetí)

Na jednu stranu jsem byl rád, že je tu Kissy Missy, ale na druhou stranu jsem si říkal, že je to vlastně jedno. Určitě už ví o tom, že jsme zneškodnili Huggyho a ona se bude chtít pomstít. Nijak bych se nedivil. Pak zatáhla za páku a otevřela nám vrata. Namísto očekávaného útoku však zůstala stát na místě. "Hele, omlouváme se za to co jsme Huggymu provedli. Jenže uvěznil naše kamarády a pak nás chtěl zabít. Nedalo se nic dělat." začal jsem s omluvami. Kissy se na nás všechny podívala a stále měla ten neškodný úsměv zakrývající bolest. "Huggy Wuggy nebyl k lidem moc přátelský. To nic nemění na tom, že jste ho neměli zabíjet." řekla. "Ty umíš mluvit?" divil se Radek. Kissy na to přikývla. "Mohli jste se zachránit i jinak. Mohli jste seskočit dolů a nemuseli jste ho zabíjet." dodala. "My pochopíme, když nás budeš chtít zabít." řekl upřímně Lewis. "Normální člověk by ten pád nepřežil, ale jemu zbyla ještě jiskřička života a naštěstí se zotavuje. Je v dobrých rukách. I kdyby to nepřežil, zabíjet vás nebudu. Vím, že tu někoho hledáte, a proto vám chci pomoct." řekla Kissy. "Ale proč? Co z toho budeš mít?" vyptával se můj bratr. "Tady nejde o mě, ale o vás. Nemohu se tu však déle zdržet. Pokud by to Mommy Long Legs zjistila, nemusela bych to přežít." řekla. "To je to až tak hrozné?" divil jsem se. "Když to tu bylo otevřené, nikdo moc Mommy nebral vážně. Když ale u ní začal její vražedný instinkt, začali jsme se jí bát. Při lovu byla kolikrát tak agresivní, že někdy napadla i nás. Jednou takhle zabila svoji rodinu a ani se nad tím nepozastavila." vysvětlila nám Kissy. "Počkat, ona měla rodinu?" nechápal Radek. "Ano. Jsou tu však dva jedinci, kteří se jí nebojí a ona k nim má respekt. Jejich identity vám prozradím až v pravou chvíli. Mohu vám však nabídnout toto. Určitě vás to bude zajímat." řekla na rozloučenou Kissy a předala nám kazetu. Chtěl jsem se jí zeptat proč nám dala kazetu, když tu není poblíž žádný přehrávač, ale ona už šla pryč. Když jsme se šli podívat kam nás Kissy pustila, našli jsme chodbu s vozíkem na hračky, který se jmenoval Barry. Tady snad pojmenovávají všechno co tu je. Celkem rychle jsme si dali dohromady, že tady Barry nám může uvolnit tu zabarikádovanou cestu, kterou jsme mohli vidět hned co jsme se sem dostali. Museli jsme to ale vyřešit logicky, což nebylo zrovna jednoduché, ale dobrá zpráva je, že jsme našli přehrávač kazet. Dali jsme tam tu kazetu od Kissy a chystali se na možné informace, které by nám ta kazeta mohla přinést. Na začátku byl záběr na židli v Elliotovo kanceláři a pak si na ni sednul nějaký třiapadesátiletý chlapík. "Vždyť to je můj strejda Jack!" řekl překvapeně Radek. "Gratuluji vám za to, že jste se stal zaměstnancem měsíce. Předpokládám, že toto nebyl jediný důvod proč jste se mnou chtěl mluvit." řekl s největší pravděpodobností Elliot. "To máte naprostou pravdu, šéfe. Potřebuji vám říci co jsem viděl." řekl Radkův strýc. "Jen se mi svěřte." vybídl ho Ludwig. "Stalo se to včerejší večer. Byl jsem sám, když se to stalo. Dodělal jsem směnu a chystal se na odchod, ale pak jsem spatřil velkou zubatou růžovou bestii!" řekl Jack. "Pane Stevensi, tohle co říkáte je nesmysl. Kde by se tu vzalo něco takového?" nechápal jeho šéf. "Právě proto jsem s vámi o tom chtěl mluvit! Vy tomu velíte, tak chci vědět jak je možné, že se v továrně na hračky může objevit něco takového!?" vyzvídal zoufale Jack. "Nezapomeňte, pane Stevensi, že my vyrábíme hračky, nikoliv monstra. Nejspíš si z vás někdo vystřelil. Je sice pravda, že tu máme i zvětšené organické provedení, ale rozhodně se tak nechovají." usoudil Elliot Ludwig. "Říkal jste, že se to odehrálo večer, že?" zeptal se ještě. Jack na to jenom přikývl. "Pak jste byl nejspíš unavený a když jste zvětšenou verzi Mommy Long Legs zahlédl, vaše představivost ji zmonstrózněla." dospěl k závěru Ludwig. "Byl jsem u toho, když byla vytvořena zvětšená verze Mommy Long Legs a vím moc dobře jak se chová a mohu vám říci, že její chování se neshodovalo s tím co jsem spoluvytvářel! Když mě spatřila, šla ke mě po čtyřech a po čtyřech chodí pouze v nízkých prostorech a to nebyl ten případ. A myslíte si, že by se mi zdálo, že měla kolem huby krev a byla z jejího dechu cítit?" rozohnil se Radkův strýc. "Uklidněte se, pane Stevensi. Řekl jste ještě někomu o tom co jste viděl?" zeptal se ho Ludwig. "Ne, pane. Šel jsem vám to říct co nejdříve." řekl Jack. "Pak bude nejlepší když to zůstane jen mezi námi. Dám ještě prověřit kamerové záznamy a řekneme vám co jsme zjistili. Můžete jít." řekl Elliot Ludwig. Radkův strýc se zvedl ze židle a odešel. "Ví toho příliš. Zabijte ho co nedříve. Nechci riskovat, že by ten mamlas prozradil co tu doopravdy děláme." ozval se tlumený hlas Elliota Ludwiga a kazeta pak skončila. Nevím jak zbytek, ale mě to docela zaskočilo a Radek byl snad ještě víc zaskočen než já. Vzhledem k tomu, že se jednalo o jeho strýce, kterýho zabili jen kvůli tomu co viděl, je to zcela pochopitelné. "Ani se nenamáhejte mě přesvědčovat, že to bude dobrý. Vím, že je mrtvý. A pokud přežil, buď tu vůbec nebude nebo ho už zabili." řekl Radek. Pak jsme se sebrali a dotáhli vozík k místu kde jsme potkali Kissy Missy a pak jsme ten vozík pustili dolů. Jak jsem očekával, Barry to dokázal prorazit a mohli jsme jít dál. Dost by mě zajímalo kde ten vozík skončil, ale pochybuji, že by nám to nějak pomohlo. Šli jsme k místu kde Barry zamířil dolů a dali se doprava. Tam jsme se párkrát přehoupli přes pár propastí a dostali jsme se na místo odkud jsme šli do hrací plochy Wack-a-Wuggy. Teď stačilo jen vyjít schody nahoru a byli jsme zase v Game Station.